Kostel Nalezení svatého Kříže (Rybí)

Fotografie kostela z roku 1921

Doba založení kostela je neznámá, uvádí se přelom 14. a 15. století. Kostel mohl být založen ve stejném období jako kostel v blízkých Tamovicích.[1] První písemná zmínka o obci je rovněž z roku 1397.[2][3] Během třicetileté války byl třikrát kostel poškozen, vypálen 21. února 1624 kozáky[4][5] a poté v letech 1642 a 1648 Švédy.[6] Zničený kostel byl pak ve 2. polovině 17. století přestavěn lidovým způsobem za užití dřeva, kostel se tak stal polodřevěným.[6] Z původní stavby se dochovaly pouze zdi a dvě okna v ose.[1] Ve své topografii z roku 1859 uvádí Řehoř Volný inventář mezi lety 1670 a 1690 čítající nevysvěcený oltář, jeden uvnitř zlacený kalich, celozlacená paténa, 2 ornáty (jeden starý), 2 zvony.[7] V 18. století došlo k barokní úpravě.[8] V roce 1811 byla opravena věž a vložen pamětní list.[9] Brzy po tom v roce 1815 byl opraven hlavní oltář, ke kterému přibyl tabernákl.[7] Roku 1846 se kostel dočkal celkové rekonstrukce, během které byl obnoven dřevěný ochoz kolem kostela, sluneční hodiny nad jedním z bočních vchodů, výzdoba interiéru a železný kříž, přistavěna byla síň tzv. žebračka.[10] Roku 1852 také přibyl boční oltář Matky Boží[7], o rok později také varhany od Johanna Neussera s devíti rejstříky za 370 zlatých, které roku 1855 a 1861 ladil a čistil.[11] V roce 1868 byl nahrazen, vichřicí stržený, dvojitý cyrilo-metodějský kříž na věži jeho přesnou kopií.[6][12] V roce 1894 byla opravena střecha s věží, kříž a opět vložen pamětní list,[9] posléze (před návštěvou olomouckého biskupa) byl kostel narychlo opraven za 2020 korun.[10] V srpnu 1900 byl kostel opatřen hromosvodem.[13]

V roce 1919 byl zakoupen nový ocelový zvon z Vítkovických závodů za 2900 Kč, pojmenován Josef a umístěn na místo zrekvírovaného zvonu. Varhany byly rovněž po zabavení cínových píšťal opraveny.[10] V roce 1927 byl opraven hromosvod, věž a kříž, přičemž byl z makovice snesen tubus (obsahující pamětní list z roku 1811, několik mincí, pamětní list z roku 1894, listinu z r. 1846, fotografie hasičů z r. 1886)[10] a doplněn o další pamětní list.[9] V roce 1949 byl pořízen elektrický ventilátor varhan,[14][15] následující rok byla opravena střecha a věž, kříž z věže byl pocínován a pochromován v Tatře, taktéž byly vloženy pamětní předměty a list do tubusu.[9][16] V roce 1956 došlo k úpravě hřbitova před jeho odevzdáním do správy MNV, přičemž byly vydlážděny cesty mezi hroby a vytvořena drenáž kolem celého kostela.[17] Roku 1961 byly postaveny nové varhany z krnovského podniku.[18] O tři roky později byl kostel vymalován, opravily se sochy s oltáři a rovněž se renovovaly obrazy Křížové cesty.[19] V září roku 1969 byla renovována šindelová střecha družstvem Velké Karlovice.[20] O rok později vyrobil stolař Pavel Holub (č. p. 183) dubové dveře do žebračky.[20] Roku 1974 byl kostel elektrifikován a vybaven topením pod lavicemi, v sakristii a žebračce.[21] V roce 1991 se opravila vstupní brána, došlo však také k vykradení kostela a poničení křížové cesty.[22] Kvůli poklesu spodních vod došlo k destabilizaci zdí kostela, proto byl roku 1996 celý jeho obvod stažen ocelovými pásy a štítová zeď byla rovněž zajištěna.[23]

V roce 2005 až 2006 byl restaurován barokní oltář a kazatelna.[24] V roce 2011 byl opraven mechanismus zvonů a vyměněno srdce malého zvonu,[25] další rok byla započata oprava hřbitovní zdi.[26] Od roku 2015 byl po dva roky kostel opravován, došlo k celkové opravě střechy,[27][28] stropu, varhan a byla provedena nová výmalba, zabezpečení a elektroinstalace.[29] Tubus s pamětními předměty byl slavnostně otevřen a posléze doplněn o nový pamětní list.[30] V roce 2017 je plánována oprava brány.[31]

Půdorys kostela

Polodřevěný kostel je jednolodní stavbou s hladce omítnutými stěnami z lomového kamene. Kostel je orientován a má rovný závěr chóru, sakristii na severní straně, věž nad lodí a ochoz při západní straně lodi.[8] V rozích presbytáře jsou dva masivní zužující se opěráky. Na každé straně lodi, na jižní straně presbytáře a v ose západní strany jsou obdélně zaklenutá okna. V závěru presbytáře je zazděné okno. Průčelí obíhá dřevěný ochoz. Šindelová střecha kostela je sedlová a její výše je určena původním zděným štítem. V průběhu lodi se tyčí čtyřboká věž s cibulovitou bání.[8] Během několika oprav kostela byl zpatřen kamenný poklop, kterým je zakryta nejspíše nějaká hrobka, která však nebyla prozkoumána.[10] Na věži se tyčí dvojramenný kříž a na vrcholu štítu je kamenný řecký kříž v kruhu, asi z jiné stavby, patrně z kaple.[10] Na jižní straně je přistavěná předsíň.[8] Na štítu předsíně je IHS s letopočtem 1846, po ním jsou sluneční hodiny. Při vstupu do předsíně stojí u zdi po pravé straně dřevěný kříž. Kolem kostela a hřbitova obíhá zeď s barokní bránou.

• 
  Západní štít a věž
• 
  Pohled od severu
• 
  Štít předsíně
• 
  Brána do areálu kostela se hřbitovem
• 
  Západní štít s dřevěným ochozem
• 
  Opěrák na východní straně
• 
  Dřevěný ochoz

Interiér

Interiér kostela

Interiér je překryt plochým kazetovým stropem. Na severní straně presbytáře se nachází kamenný portál vedoucí do sakristie, která je nízká, plochostropá a s dvěma lomenými okny. Na západní straně lodi je polodřevěná kruchta.[8] V závěru lodi je hlavní oltář ze 17. století, po boku je boční oltář Panny Marie z roku 1852.[7]

Z kostela pochází gotické sousoší korunovace Panny Marie Kristem ze 70. let 14. století, které se původně asi nacházelo v cele uprostřed oltářní archy.[38][39]

Před kostelem se nacházela kamenná křtitelnice.[7]

V roce 1975 byly v kostele a okolí Československou televizí Ostrava natáčeny scény pro televizní seriál Kamenný řád podle románu Vojtěcha Martínka.[40][pozn. 1]