Plumlov

Název města se odvozuje z německého Blumenau (ve středohornoněmecké podobě blumen ouwe), tzn. „květinová mýtina“.[4]

Od 27. října 2000 je Plumlov městem.

Plumlov leží 8 km západně od Prostějova na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny. Z jihu je městská zástavba ohraničena podhradským rybníkem vybudovaným na říčce Hloučele. Jihovýchodně, níže po jejím toku je pak Plumlovská přehrada s hrází na katastru obce Mostkovice (Stichovice).

Kostel Nejsvětější Trojice

• Zámek Plumlov je dominantou obce a širokého okolí, postaven byl v manýristickém stylu v letech 1680–1688 vedle původního plumlovského hradu. Projektantem stavby byl Karel Eusebius z Lichtenštejna. Původní plány na čtyřkřídlý zámek zůstaly nezrealizovány, bylo postaveno jen jedno křídlo (ani to nebylo nikdy dokončeno) s překrásným sloupovím, se štukovou a freskovou výzdobou. Hrad a zámek stály vedle sebe až do roku 1801, kdy oba objekty poškodila vichřice. Tehdejší majitel, Alois z Lichtenštejna, neměl na to, aby hrad i zámek spravoval, a proto hrad nechal zbořit. Roku 1850 je zámek pronajat okresnímu soudu a bernímu úřadu. V několika místnostech bývalo vězení, ostatní obyvatelné části zámku sloužily jako byty úředníků. V roce 1931 je zámek v rámci pozemkové reformy Lichtenštejnům zabrán a přechází do vlastnictví Státního pozemkového fondu. Roku 1994 byl zámek předán do majetku města Plumlova.
• Hrad Plumlov byl založen ve druhé polovině 13. století pravděpodobně českým králem Přemyslem Otakarem II. nebo jeho levobočkem Mikulášem, vévodou opavským. Po roce 1310 prodává Mikuláš I. plumlovský hrad a panství českému králi Janu Lucemburskému. Ten jej v roce 1322 prodal Vokovi z Kravař. Rod pánů z Kravař drží hrad až do roku 1466, kdy vymírá po meči a hrad přechází na Jana Heralta z Kunštátu, manžela Johanky, dcery posledního mužského potomka Jiřího z Kravař. Po Heraltovi, který rovněž zemřel bez mužského potomka, přechází hrad na Vratislava z Pernštejna, manžela jeho dcery Lidmily. Začátkem 16. století byl hrad přestavěn v renesanční zámek. Pernštejnové si však v té době vybudovali novou rezidenci v Prostějově a pro své finanční problémy Plumlovský zámek zanedbali; jeho úpadek dovršil požár roku 1586. Hrad byl zbořen v letech 1801–1805. Zachovalo se z něj několik základových zdí na skalním suku uprostřed nádvoří dnešního zámku.
• Kostel Nejsvětější Trojice pochází ze 16. století. V ohradní zdi kostela zazděny dvě dělové koule a pískovcová desta, jež oznamuje, že právě z tohoto místa vedla roku 1643 švédská vojska útok na městečko a zámek.

• Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory (1575–1625), kněžna lichtenštejnská
• Vojtěška Baldessari Plumlovská (1854–1934), spisovatelka
• František Skorkovský (1863–1957), obvodní lékař, čestný občan Plumlova za 50 let lékařské činnosti
• Václav Svoboda Plumlovský (1872–1956), básník a spisovatel
• František Sekanina (1875–1958), spisovatel
• František Hýbl (1875–1929), historik a středoškolský profesor[6]
• Alois Vítězslav Procházka (1902–1975), spisovatel, básník, kronikář[7]
• Alois Dvořák (1916–1941), válečný pilot

• 
  Výhled na Plumlov od přírodní památky Za Hrnčířkou, v popředí přírodní památka Brániska
• 
  Zámek Plumlov přes Podhradský rybník
• 
  Hrad Plumlov
• 
  Hráz plumlovské přehrady
• 
  Archeologický výzkum ve vypuštěné přehradě
• 
  Výpusť Podhradského rybníka
• 
  Hrušeň na hrázi Podhradského rybníka
• 
  Svatý obrázek pod zámkem na začátku hráze Podhradského rybníka
• 
  Kříž na hrázi Podhradského rybníka
• 
  Kaplička a kříž na návsi
• 
  Památník obětem 1. a 2. odboje
• 
  Kostel Nejsvětější trojice