Sluneční kříž

Sluneční kříž je symbol ve tvaru pravoúhlého kříže uprostřed kruhu. Je to pravděpodobně nejstarší[1] a jeden z nejpoužívanějších symbolů Západní civilizace. Ve své nejstarší podobě zobrazuje putování Slunce ročními obdobími.[2]

Sluneční kříž

Symboly slunečního kříže byly nalezeny vyryté v kameni v jeskyních z období paleolitu na Pyrenejském poloostrově, ve formě cest v Callanishi ve Skotsku, ryté nebo malované na keramiku v Samarské kultuře (doba měděná), v Anatolii, Mezopotámii, území dnešního Íránu nebo Indie.

V obdobích prehistorických náboženství nordické doby bronzové se artefakty s tímto symbolem vyskytovaly ve formě kultovních předmětů buď v jantaru nebo ulité z kovu v místech dnešního Švýcarska nebo Dánska[3].

Pro pohanské náboženství Wicca, které vzniká v 50. letech minulého století, tento symbol představuje koloběh Slunce v průběhu roku a samotný kříž pak rovnodennosti a slunovraty, rozdělující rok na čtyři roční období. Je symbolem i germánských a slovanských pohanských náboženství, která vznikla stovky let před naším letopočtem.

Křesťanství tento pohanský symbol adaptovalo mezi své symboly (římskokatolický kříž) přibližně během 2.–3. století našeho letopočtu.[4][5]

Ve verzi se zdvojenými čarami kříže a menším kruhem ve svém středu byl používán prvními národy amerického kontinentu.

Ve starověkém Řecku byl sluneční kříž symbolem Země a jako takový byl převzat středověkými astrology. Ve středověké alchemii též symbolizoval měděné sloučeniny.[4]