Pravoslavný kříž

Pravoslavný kříž[1] (☦[2], byzantský pravoslavný kříž, ruský pravoslavný kříž[3][4][5]) je náboženský kříž, jeden z hlavních symbolů Ruské pravoslavné církve.[6][7][8]

Ruský pravoslavný kříž před vstupem do kostela ve Svidníku

Pravoslavný kříž tradičně široce používá Konstantinopolský patriarchát od 6. století[9]. V současné době jej také používá Srbská pravoslavná církev od 1219 (autocephaly), Ruská pravoslavná církev od 16. století, Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku, a Polská pravoslavná církev.

Vzhled

Pravoslavný kříž má na své svislé ose dvě vodorovná břevna a  pod spodním vodorovným břevnem je ještě navíc jedno kratší břevno šikmé (na rozdíl od jednoho vodorovného břevna u latinského kříže, dvou vodorovných břeven u patriaršího kříže nebo tří vodorovných břeven u papežského kříže).[10]

Vrchní břevno je určeno pro nápis Ježíš Nazaretský, Král Židů. Prostřední břevno slouží jako místo pro Kristovy rozpažené ruce. Spodní břevno pravoslavného kříže je určeno pod Kristovy nohy, které jsou přibity každá zvlášť, na rozdíl od latinského kříže, kde jsou nohy přibity dohromady jedním hřebem. Toto spodní břevno je mírně nakloněno. Jeho spodní konec má ukazovat do pekel a vrchní do nebe.[1]

Naklonění spodního břevna bývá symbolicky vysvětlováno jako různost osudu dvou lotrů ukřižovaných s Kristem, kdy se kající Dismas odebral do nebe a nelitující do pekel.[1][11]

Odkazy

Reference

  1. Pravoslavný kříž. Theofil [online]. 2007-04-07 [cit. 2012-05-20]. Dostupné online. ISSN 1803-7704.
  2. Unicode Character 'ORTHODOX CROSS' (U+2626)
  3. Mgr. Petr Procházka, Byzantská říše, Digitální učební materiály RVP Archivováno 16. 6. 2018 na Wayback Machine
  4. Matouš. Číslo 73. S. 10.
  5. Farní občasník. Číslo 5, ročník XX Neděle 30. srpna 2009. S. 3.
  6. Святейший Патриарх Московский и всея Руси Кирилл. Воздвижение Честного и Животворящего Креста Господня // Тихвинский листок №41, 27 Сентября 2017. Archivováno 22. 4. 2018 na Wayback Machine
  7. Фещин А. Довірся Хресту // Християнский голос. — 2002. — № 18 (2854). С. 232.
  8. LIUNGMAN, Carl G. Symbols - Encyclopedia of Western Signs and Ideograms. [s.l.]: Ionfox AB, 2004. Dostupné online. ISBN 978-91-972705-0-2. S. 140. (anglicky)
  9. CHWALKOWSKI, F. Symbols in Arts, Religion and Culture: The Soul of Nature (původním názvem: Symboly v umění, náboženství a kultuře: Duše přírody). Cambridge: Cambridge Cholars Publishing, 2016. 620 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4438-9957-4. S. 112. (anglicky)
  10. Archivovaná kopie. www.trutnovsko.net [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-22.
  11. Co je bohoslužba. Kapitola Pravoslavní obřad, čas 39:20. Kořeny [online]. ČRo 6. Čís. 19.10.2011 20:10. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.