Václav Mencl (historik architektury)

Václav Mencl (16. ledna 1905, Plzeň[1] – 27. července 1978, Sušice) byl český historik architektury, ředitel Státního památkového ústavu, vysokoškolský pedagog Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, Filozofické fakulty Univerzity Karlovy , FAMU, DAMU. Manžel Dobroslavy Menclové.

Václav Mencl
Narození16. ledna 1905
Plzeň
Úmrtí28. července 1978 (ve věku 73 let) nebo 27. července 1978 (ve věku 73 let)
Sušice
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povoláníhistorik
ZaměstnavateléStátní památkový ústav
Štátny referát pre ochranu pamiatok
Ministerstvo školství
TitulDoc., PhDr., Ing., arch., DrSc.
ChoťDobroslava Menclová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Vystudoval ČVUT u prof. Antonína Engela. Navštěvoval zde přednášky dějin umění prof. Zdeňka Wirtha. Wirth se s Menclem spřátelil a ovlivnil jeho profesní zaměření směrem k historii architektury. Mencl byl rovněž posluchačem dějin umění na Filozofické fakultě Karlově, kde přednášeli Vojtěch Birnbaum a Josef Cibulka. Už jako student byl aktivním členem Klubu Za starou Prahu.

Po absolvování studia se od roku 1925 na žádost Zdeňka Wirtha zabýval spolu s docentem Vídeňské univerzity W. R. Zalozieckým studiem dřevěných kostelů na východě Slovenska a na Ukrajině.

Roku 1930 přijal zaměstnání ve Štátnom referátu pre ochranu pamiatok v Bratislavě, kde působil do roku 1939.[2] Dne 6. dubna 1930 se oženil v Břevnově s Dobroslavou Vavrouškovou.[3] Na Slovensko odešel se svou manželkou, která s ním spolupracovala na řadě vědeckých výzkumů.[4]

Ve spolupráci s Václavem Wagnerem projektoval restaurátorské práce a položil základy památkové péče na Slovensku. Na bratislavské technice obhájil doktorát na téma Středověká města Slovenska a roku 1938 se habilitoval a přednášel dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.

Během války byl zaměstnán na Ministerstvu školství a souběžně přednášel v Semináři dějin umění Antonína Matějčka.

Od roku 1945 přednášel dějiny umění na Filozofické fakultě UK, ale po ostré kritice jeho knihy o architektuře doby Lucemburků (1948)[5] musel odejít z Prahy a později i z UK v Bratislavě (1953). Věnoval se terénním výzkumům, ale na deset let ztratil možnost přednášet studentům. Do Prahy se vrátil roku 1958 a působil na FAMU (zobrazování architektury ve filmu) a spolu s F. Trösterem na DAMU (vytváření scénického prostoru). Od roku 1958 byl pracovníkem a později ředitelem Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody (SÚPPOP) a redaktorem časopisu Zprávy památkové péče.

Václav Mencl zemřel 28. července 1978 při dopravní nehodě mezi Nemilkovem a Sušicí.[3]

Vyznamenání

Pamiatkový úrad Slovenskej republiky udělil dne 2015-04-25 Václavu Menclovi "cenu Pamiatkového úradu SR za celoživotné dielo a mimoriadny prínos v oblasti ochrany pamiatkového fondu Slovenskej republiky – Cena Alžbety Güntherovej-Mayerovej 2015" in memoriam, a to při příležitosti Mezinárodního dne památek a historických sídel 2015.[6]

Dílo

Své první práce, ve kterých se zabýval typologií dřevěné karpatské architektury a analýzou podílu byzantských a západoevropských gotických prvků, publikoval v letech 1927-29 v Národopisném věstníku československém. Zároveň se věnoval dřevěným kostelům v Čechách[7]

V následujících letech prováděl terénní výzkumy slovenských měst založených ve středověku spolu s K. Šourkem a fotografy Františkem Illkem a Alexandrem Paulem. Věnoval se systematicky slovenské středověké architektuře, ale vyšel pouze první díl jeho souborné práce o románské architektuře (1937). Vydání druhého dílu o architektuře gotické znemožnila válka a vznik Slovenského štátu.

Spolu s Janem Eisnerem prováděl výzkum římských stanic na Děvíně, ve Stupavě a Komárně a po válce o nich přednášel na FF UK (1945).

Spolu se svou ženou připravil roku 1946 v letohrádku Belveder výstavu Pražský hrad ve středověku, která podala názorný výklad jeho stavebního vývoje.[8] Menclovo zpracování historie Pražského hradu, obsahující půdorysy, plány a rekonstrukce stavebních fází pak vyšlo až roku 1978 v souborné publikaci Pozdně gotické umění v Čechách. V roce 1947 měl možnost poznat jihofrancouzskou gotiku v Provence (ve vztahu k prvnímu staviteli svatovítské katedrály Matyášovi z Arrasu, který předtím působil v Avignonu) a po kongresu v Budapešti (1965) a pracovní cestě jižní a západní Evropou roku 1969 pak publikoval srovnávací studie o gotické architektuře[9][10]

Jako ředitel Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody připravoval program zřízení městských památkových rezervací a skanzenů lidové architektury. Spolupracoval s ateliéry architektů, které později daly základ Státnímu ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů (SÚRPMO). Studiem městských středověkých domů se zabýval už od 40. let 20. století[11][12].

Detailně se zabýval vývojem některých stavebních prvků, jako byly středověké hlavice podpírající klenby,[13] klenební žebra, portály, okna i samotným vývojem umělecké klenby od Petra Parléře[14] a Benedikta Rejta až po klenby českého vrcholného baroka[15].

V roce 1973 se spolu s Jaroslavem Fričem a jím založeným týmem SCARS[16] zúčastnil cesty do Íránu a Malé Asie, kde si ozřejmil podíl východních vlivů a císařského Říma na raně křesťanskou architekturu. Jeho poslední studie se týkala tektoniky prostoru a kupolových kleneb v byzantské architektuře[17].

Posmrtně byla vydána jeho práce o lidové architektuře Československa. Rukopis souborného díla Vývoj světové architektury, který dokončil roku 1977, dosud nebyl vydán tiskem.

Bibliografie (výběr)

Bibliografie prací Václava Mencla (sestavil Patrik Guldan) academia.edu

Výběr scanů publikovaných statí, dle možností doplňovaný https://independent.academia.edu/VaclavMencl

  • Die Holzkirche vom konstruktiven Gesichtspunkt. In: Zaloziecky, W. R.: Die gotische und barocke Holzkirchen in den Karpathenländern. Wien 1926, 129 s.
  • Václav MENCL: Dřevěné kostelní stavby v zemích českých, Jan Štenc, Praha, 1927 https://www.academia.edu/21968105/
  • Václav MENCL: Lidové umění výtvarné, in: Národopisný Věstník Českoslovanský, 22, s. 112-142. https://www.academia.edu/28457993/
  • Mencl V., Stavební vývoj Bratislavy. (s Dobroslavou Menclovou) In: časopis SMaVO, Zprávy ústavu pro stavbu měst při Masarykově Akademii práce, Pa, roč. V., sešit 1.-6., srpen 1931, s. 1-14. https://www.academia.edu/21929677/
  • Mencl V., Rekonstrukce klášterního kostela bl. Anežky v Praze a její význam pro dějiny české ranní gotiky, in: Památky archaeologické, skupina historická, Nové řady ročník 3 (Díl 39), Praha 1933, s. 46-54. [18]
  • Mencl V., Přehled vývoje středověké architektury na Slovensku, Bratislava, VII, 1933, sešit 4-5
  • Eisner J., Mencl V., Římská stanice na Děvíně, Bratislava IX, 1935, č. 4
  • Mencl V., Stredoveká architektúra na Slovensku. /Kniha prvá, Stavebné umenie na Slovensku od najstarších čias až do konca doby románskej./ Nakladom Československej grafickej únie, účastinnej spoločnosti, 478 s.,123 obr. Pa-Prešov 1937 [19]
  • Václav MENCL: Středověká města na Slovensku, Bratislava 1938 (Práce Učené společnosti Šafaříkovy v Bratislavě, svazek 26) [20]
  • Václav MENCL: O methodice středověkých výkopů, in: Zprávy památkové péče, 6, 1942, č. 2, s. 6-8; č. 3, s. 17-23; č. 3, s. 33-37. [21]
  • Václav MENCL: Česká architektura doby lucemburské, Praha 1949 [22]
  • Václav CHALOUPECKÝ, Jan KVĚT, Václav MENCL: Praha románská. Praha, stavební a umělecký vývoj města. Osmera knih díl druhý, Pražské nakladateslství Václava Poláčka, Praha 1948 [23]
  • Mencl V., Výtvarný vývoj českých měst, Zprávy památkové péče, VIII, 1948
  • Mencl V., Trojí sloh Petra Parléře, in: Umění XVII, 1949
  • Mencl V., Románská a gotická hlavice jako prostředek k datování architektury, Zprávy památkové péče, XVIII, 1950
  • Václav MENCL: Tvary klenebních žeber v české gotické architektuře, in: Zprávy památkové péče, roč. 11-12, 1951-1952, č. 9-10, s. 268-281
  • Václav MENCL: Panské tribuny v naší románské architektuře, in: Umění 13, Praha 1965, č. 1, s. 29-62
  • Mencl V. a kol., Výtvarný vývoj středověkých omítek, Praha 1969
  • Václav MENCL: Podunajská reforma gotické katedrály, in: Umění, 19, 1969, č. 4 [24]
  • Mencl V., Města, hrady, zámky, Odeon, Praha 1970
  • Mencl V., Smysl české barokní architektury, Umění XXI, 1973
  • Václav MENCL: České středověké klenby, Orbis, Praha 1974 [25]
  • Mencl V., O původu byzantské architektury, Umění XXIII, 1975 [26]
  • Václav MENCL: Der Parlerstil gmündener Meister, in: Umění, 25, 1977, č. 6 [27]
  • Homolka J a kol. Pozdně gotické umění v Čechách 1471-1526, Odeon, Praha 1978
  • Mencl V, Lidová architektura v Československu. Praha, Academia 1980. 630 s.
  • Václav MENCL: 5 městských reservací Jihomoravského kraje – Znojmo, Jihlava, Telč, Mikulov, Kroměříž. Komentované vydání. Editoři: Aleš Flídr, Zdeňka Míchalová, Zdeněk Vácha. Vyd.: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, 2016. ISBN 978-80-87967-06-5.

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Plzeň
  2. Externí odkaz, Pamiatkový úrad Slovenskej republiky: Václav Mencl
  3. SLAVÍK, Jiří. Dobroslava Menclová – 40. výročí úmrtí. Hláska. Říjen 2018, roč. XXIX, čís. 4, s. 58, 60. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. ISSN 1212-4974.[nedostupný zdroj]
  4. Mencl V, O účasti Slovenska na vzniku pozdně gotické architektury, Umění XII, 1938
  5. Mencl V., Česká architektura doby lucemburské, Sfinx, Praha 1948
  6. Cena Alžbety Güntherovej-Mayerovej 2015
  7. Mencl V, Dřevěné kostelní stavby v zemích českých. Jan Štenc Praha 1927, 111 s.
  8. Mencl V, Menclová D, Pražský hrad v románském a gotickém středověku, výstavní katalog, Belveder 1946
  9. Mencl V, Podunajská reforma gotické katedrály, Umění XVII, 1969
  10. Mencl V, Poklasická gotika jižní Francie a Švábska a její vztah ke gotice české, Umění XIX, 1971
  11. Mencl V, Výtvarný vývoj českých měst, Zprávy památkové péče VIII, 1948
  12. Mencl V, Měšťanský dům českého středověku, Zprávy památkové péče XII, 1953
  13. Mencl V, Románská a gotická hlavice jako prostředek k datování architektury, Zprávy památkové péče, 1950/10, č.1
  14. Mencl V, Trojí sloh Petra Parléře, Umění XVII, 1949
  15. Mencl V, Smysl české barokní architektury, Umění XXI, 1973
  16. Daniela Kramerová, My prodáváme sny, PDF
  17. Mencl V, O původu byzantské architektury, Umění XXIII, 1975
  18. https://www.academia.edu/18192089/
  19. https://www.academia.edu/21930235/
  20. https://www.academia.edu/28348920/
  21. https://www.academia.edu/28880797/
  22. https://www.academia.edu/21958995/
  23. https://www.academia.edu/22013565/
  24. https://www.academia.edu/22399685/
  25. https://www.academia.edu/22153049/
  26. https://www.academia.edu/22402403/
  27. https://www.academia.edu/22450203/

Literatura
  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 907-909, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Dvořáková V, Kapitoly z českého dějepisu umění II, s. 317-325, Odeon Praha 1987
  • Patrik Guldan: Život a dielo Václava Mencla na Slovensku. https://www.academia.edu/20757907/

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.