Osmitisícovka
Osmitisícovka je označení Mezinárodní horolezecké federace pro horu, jejíž nadmořská výška přesahuje 8 000 m. Na Zemi se tyčí 14 osmitisícovek. Všechny se nacházejí v jižní Asii v pohořích Himálaj (10) a Karákóram (4). Vesměs byly poprvé zdolány v 50. letech 20. století, poslední Šiša Pangma roku 1964.
Historie výstupů
První zaznamenaný pokus o výstup na osmitisícový vrchol podnikla expedice, kterou vedli Britové Albert Mummery a John Norman Collie, která v roce 1895 směřovala na Nanga Parbat. Expedice dosáhla výšky 6 100 m, následně však část výpravy strhla lavinu, ve který zahynuli Mummery a dva Gurkhové. Zbytek výpravy již ve výstupu nepokračoval a vrátil se zpět.[1]
Poprvé úspěšně vystoupili na osmitisícový vrchol Maurice Herzog a Louis Lachenal, kteří stanuli na vrcholu Annapurny dne 3. června 1950. Prvním horolezcem, který vylezl na všech 14 osmitisícovek, byl Reinhold Messner. Své výstupy dokončil 16. října 1986 a to bez kyslíkového přístroje. O rok později, v roce 1987, to jako další dokázal polský horolezec Jerzy Kukuczka, když většina jeho výstupů byla novými cestami. První ženou, která nepochybně vylezla na všechny osmitisícovky, byla španělská horolezkyně Edurne Pasabanová v roce 2011. Prvním Čechem pak byl horolezec Radek Jaroš, který dokončil své výstupy dne 26. července 2014 zdoláním hory K2.[2]
Seznam osmitisícovek
Možné rozšíření
V roce 2012 Nepál a Pákistán navrhly Mezinárodní horolezecké federaci, aby šest vedlejších vrcholů u osmitisícovek (3 u Kančendžengy, 2 u Lhoce, 1 u Broad Peak), jejichž nadmořská výška přesahuje 8 000 m a prominence přesahuje 60 m, bylo reklasifikováno jako samostatné osmitisícovky.[5] Tento návrh však zatím podporu nezískal.
Horolezci, kteří stanuli na vrcholech všech osmitisícovek
Horolezec, který prokazatelně zdolá všech 14 osmitisícových vrcholů, je symbolicky oceněn tzv. Korunou Himálaje.
Zdroj k tabulce:[6]
Jméno | Období | Věk | Stát | Bez umělého kyslíku | |
---|---|---|---|---|---|
1 | Reinhold Messner | 1970-1986 | 42 | Itálie | 1. |
2 | Jerzy Kukuczka | 1979-1987 | 39 | Polsko | Mount Everest s kyslíkem |
3 | Erhard Loretan | 1982-1995 | 36 | Švýcarsko | 2. |
4 | Carlos Carsolio | 1985-1996 | 33 | Mexiko | Makalu s kyslíkem |
5 | Krzysztof Wielicki | 1980-1996 | 46 | Polsko | Mount Everest s kyslíkem |
6 | Juanito Oiarzabal | 1985-1999 | 43 | Španělsko | 3. |
7 | Sergio Martini | 1976-2000 | 51 | Itálie | Mount Everest a Kančendženga s kyslíkem |
8 | Pak Jŏng-sŏk | 1993-2001 | 38 | Jižní Korea | |
9 | Ǒm Hong-gil | 1988-2001 | 40 | Jižní Korea | Mount Everest, Kančendženga a K2 s kyslíkem |
10 | Alberto Iñurrategi | 1991-2002 | 33 | Španělsko | 4. |
11 | Han Wang-jong | 1994-2003 | 37 | Jižní Korea | Mount Everest, Kančendženga a Manáslu s kyslíkem |
12 | Ed Viesturs | 1989-2005 | 46 | Spojené státy americké | 5. |
13 | Silvio Mondinelli | 1993-2007 | 49 | Itálie | 6. |
14 | Ivan Vallejo | 1997-2008 | 49 | Ekvádor | 7. |
15 | Děnis Urubko | 2000-2009 | 35 | Kazachstán | 8. |
16 | Ralf Dujmovits | 1990-2009 | 47 | Německo | Mount Everest s kyslíkem |
17 | Veikka Gustafsson | 1993-2009 | 41 | Finsko | 9. |
18 | Andrew Lock | 1993-2009 | 48 | Austrálie | Mount Everest s kyslíkem |
19 | João Garcia | 1993-2010 | 43 | Portugalsko | 10. |
20 | Piotr Pustelnik | 1990-2010 | 58 | Polsko | |
21 | Edurne Pasabanová | 2001-2010 | 36 | Španělsko | Mount Everest a Kančendženga s kyslíkem |
22 | Abele Blanc | 1992-2011 | 56 | Itálie | Kančendženga s kyslíkem |
23 | Mingma Šerpa | 2000-2011 | 33 | Nepál | |
24 | Gerlinde Kaltenbrunnerová | 1998-2011 | 40 | Rakousko | 11. |
25 | Vasilij Pivcov | 2001-2011 | 36 | Kazachstán | Mount Everest s kyslíkem |
26 | Maxut Žumajev | 2001-2011 | 34 | Kazachstán | 12. |
27 | Kim Džä-su | 2000-2011 | 50 | Jižní Korea | |
28 | Mario Panzeri | 2001-2012 | 48 | Itálie | 13. |
29 | Hirotaka Takeuči | 1995-2012 | 41 | Japonsko | Mount Everest, Makalu a K2 s kyslíkem |
30 | Chhang Dawa Šerpa | 2001-2013 | 30 | Nepál | |
31 | Kim Čchang-ho | 2005-2013 | 43 | Jižní Korea | 14. |
32 | Jorge Egocheaga | 2002-2012 | 45 | Španělsko | Mount Everest s kyslíkem |
33 | Radek Jaroš | 1998-2014 | 50 | Česko | 15. |
34/35 | Romano Benet | 1998-2017 | 55 | Itálie | 16./17. |
34/35 | Nives Meroi | 1998-2017 | 55 | Itálie | 16./17. |
36 | Peter Hámor | 1998-2017 | 52 | Slovensko | |
37 | Azim Geychisah | 2008-2017 | 37 | Írán | 18. |
38 | Ferran Latorre | 1999-2017 | 46 | Španělsko | |
39 | Òscar Cadiach | 1984-2017 | 64 | Španělsko | 19. |
40 | Zhang Liang | 2000-2018 | 54 | Čína | |
41 | Nirmal Purdža | 2014-2019 | 35 | Nepál | V polohách nad 8000 m s kyslíkem (např. dle filmu: 14 Peaks: Nothing Is Impossible - Wikipedia ) |
Nejkratší čas na všech 14 vrcholů potřeboval nepálský horolezec Nirmal Purdža (méně než 7 měsíců v roce 2019), po něm Kim Čchang-ho a Jerzy Kukuczka - 7 let a 11 měsíců. Pozoruhodná je také hodnota Kukuczkových výstupů. Kromě úplně prvního výstupu (Lhoce 1979) podnikl všechny výstupy novými cestami nebo v zimě (v případě Čo Oju 1985 obojí). Novátorské výstupy podnikali také Reinhold Messner, Erhard Loretan nebo Krzysztof Wielicki.
Protože většina výše uvedených horolezců zlezla jednu nebo více osmitisícovek více než jednou, celkový počet jejich výstupů je vyšší. Už Messner jako první z nich podnikl celkem 18 úspěšných výstupů. Rekord v tomto směru drží Juanito Oiarzabal s 26 úspěšnými výstupy. Šerpa Phurba Tashi na všechny osmitisícovky sice nevylezl, má ale na svém kontě 30 úspěšných výstupů na osmitisícovky v letech 1998 až 2013, z toho Mount Everest 21krát.[7]
Další pořadí
Horolezci jsou uvádění chronologicky, aktuální k roku 2011.[8]
13 vrcholů
12 vrcholů
11 vrcholů
10 vrcholů
Čeští horolezci, kteří stanuli nejvíckrát na osmitisícových vrcholech
Jméno | Časové období | Počet výstupů | |
---|---|---|---|
Radek Jaroš | 1998-2014 | 14 (Mount Everest, Kančendženga, Broad Peak, Čo-Oju, Šiša Pangma, Nanga Parbat, Dhaulágirí, Makalu, Manáslu, Gašerbrum II, Gašerbrum I, Lhoce, Annapurna, K2) | |
Josef Rakoncaj | 1983-1992 | 9 (2×K2, Lhoce, Broad Peak, Anapurna, Manáslu, Čo-Oju, Šiša Pangma, Nanga Parbat) | |
Zdeněk Hrubý † | 1995-2012 | 8 (Čo-Oju, Šiša Pangma, Gašerbrum I, Gašerbrum II, Dhaulágirí, Lhoce, Broad Peak, Nanga Parbat) | |
Martin Minařík † | 1999-2009 | 7 (Manáslu, Kančendženga, Broad Peak, Šiša Pangma, Čo-Oju, Lhoce, Dhaulágirí) | |
Fotogalerie
Poznámka: Na fotografii Annapurny je vrchol Annapurna I vlevo.
Odkazy
Reference
- GREEN, Stewart. Nanga Parbat: 9th Highest Mountain in the World. ThoughtCo [online]. [cit. 2018-12-31]. Dostupné online.
- Server IDNES zpráv [online]. [cit. 2014-07-26]. Dostupné online.
- General Info. www.8000ers.com [online]. [cit. 2018-12-31]. Dostupné online.
- Stairway to heaven. The Economist. 2013-05-29. Dostupné online [cit. 2018-12-31]. ISSN 0013-0613.
- KHADKA, Navin Singh. Nepal mountain expansion bid stalls. BBC News. 2013-10-18. Dostupné online [cit. 2018-12-31]. (anglicky)
- All 8000ers - Climbers - First 14
- Phurba Tashi - o maior SHERPA. Alta Montanha [online]. 2013-05-28 [cit. 2018-12-31]. Dostupné online. (portugalsky)
- All 8000ers - Climbers with 10 to 14 MAIN 8000ers
Literatura
- VRANKA, Milan. Za výzvou velehor, Čeští horolezci na osmitisícovkách (původním názvem: Od Gašerbrumu po Everest). Překlad Marie Průšová. 1. vyd. Praha: Olympia, 1997. 183 s. ISBN 80-7033-466-5. (česky)
- VRANKA, Milan. Za výzvou velehor, Čeští horolezci na osmitisícovkách 1969-2004. 2. vyd. Praha: Metafora, 2004. 183 s. ISBN 80-86518-91-4. (česky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu osmitisícovka na Wikimedia Commons
- Čeští horolezci na vrcholech nad 8000 m (do roku 2004)