Edmund Hillary

Edmund Hillary až do svých 16 let neviděl hory ani sníh. Tvrdě dřel ve včelařském podniku svého otce a už v 10 letech z něho byl dokonalý včelař. Ale v zimě roku 1935, když byl v šesté třídě, se zúčastnil školního výletu do hor a od té doby nežil pro takřka nic jiného.

V roce 1946 už měl značné zkušenosti a také měl slezeny všechny vysoké hory na Novém Zélandu. V té době také potkal horského průvodce Harryho Ayrese, s kterým po 3 sezóny zlézal horské vrcholy a který ho mnohému naučil. A v roce 1950 spolu s Georgem Lowem začali pomýšlet na Himálaj.

V roce 1951 se zúčastnil britské výpravy na Mount Everest vedené velezkušeným Ericem Shiptonem. Cílem nebylo dobýt nejvyšší horu světa, ale najít cestu k ní přes Nepál, který čerstvě otevřel hranice. Výprava se nezdařila na 100 %, cesta však nalezena byla.

Jelikož nepálská vláda na rok 1952 udělila povolení na Mount Everest jen švýcarské výpravě, rozhodla se Královská zeměpisná společnost a Klub alpinistů, že vypraví alespoň pokusnou výpravu na získání zkušeností. Výpravu vedl znovu Eric Shipton. Jelikož se Švýcarům pokus o výstup na Mount Everest nezdařil, tak se všechna píle, výstroj a lidé začali připravovat na pokus v roce 1953.

Edmund Hillary (vlevo) a Tenzing Norgay (vpravo)

Celá výprava do Indie dorazila v březnu 1953. Po aklimatizačním období se v květnu 1953 dostala až k úbočí Mount Everestu. Po zdlouhavém a velmi namáhavém postupu vzhůru se konečně vydala 1. skupina Charles Evans a Tom Bourdillon na 1. pokus o výstup na vrchol. Kvůli špatně fungujícímu kyslíkovému přístroji Charlese Evanse dostali se „jen“ do výšky 8 500 m n. m. Přesto to bylo výš, než kterýkoliv člověk před nimi. Všechno tedy směřovalo k 2. pokusu, kterého se měl zúčastnit právě Ed Hillary a velmi zkušený šerpa Tenzing Norgay, který se zúčastnil i neúspěšné švýcarské výpravy. Pokus začal 28. května a postupně se z tábora VIII dostali až do tábora IX, kde přečkali noc. Ráno vyrazili, obtěžkáni kyslíkovými přístroji. Už v 11:30 dosáhli vrcholu. Ed pořídil několik fotografií (mimo jiné i slavnou fotografii Tenzinga držícího cepín s nepálskou a britskou vlajkou). Žádná fotografie Edmunda nevznikla, jelikož (podle Hillaryho) Tenzing neuměl fotografovat, ten to však ve své knize Muž z Everestu vyvrací. Poté, neztrácejíce drahocenný čas (na vrcholu strávili pouze 15 minut), se vydali zpátky k táboru IX a dál směrem až k táboru VI. Bylo domluveno, že když se pokus zdaří, tak se v táboře VI udělá ze spacích pytlů písmeno T jako TOP, aby hlavní skupina v Západní kotlině v táboře IV věděla, že se pokus zdařil. Ale jelikož bylo větrno a vánice, tak z tohoto nápadu sešlo. Druhý den vyrazili zpátky k táboru IV a následně domů.

Edmund Hillary se také zúčastnil výpravy na Severní pól (mimo jiné s prvním člověkem na Měsíci Neilem Armstrongem) a na Jižní pól. Stal se prvním mužem, který stanul na všech třech pólech (1985), tzv. „Three Poles Challenge“, to se později podařilo také jeho synovi.

• rytíř-komandér Řádu britského impéria – 6. června 1953[3]
• Korunovační medaile Alžběty II. – 1953
• Řád Nového Zélandu – 6. února 1987
• rytíř Podvazkového řádu – 22. dubna 1995[4]
• komtur Řádu za zásluhy Polské republiky – 17. června 2004
• Hvězda 1939–1945