Zajištěná cesta

• A – Zajištěné, jednoznačně vedené turistické cesty a velmi lehké zajištěné cesty – ferraty. Místy vedeny strmým skalním terénem, a to po přirozených skalních pásech nebo po umělých pomůckách (umělé stupy, lávky). Umělé jištění v podobě ocelových lan, řetězů nebo zábradlí slouží převážně jen ke zvýšení pocitu jistoty v exponovaném terénu, z technického hlediska však není nutné. Bez umělého zajištění by se jednalo o horolezecký terén stupně obtížnosti I. UIAA.
• B – Mírně strmý skalní terén. Umělé zajištění v podobě ocelových lan, kramlí, kolíků a žebříků slouží přímo k postupu vpřed. Některé pasáže jsou již namáhavé a vyžadují sílu. Bez umělého zajištění by se jednalo o horolezecký terén stupně obtížnosti max. II. UIAA.
• C – Strmý skalní terén. Umělým jištěním (ocelová lana, kramle, kolíky, žebříky) je opatřena převážná část celkové délky cesty a mohou být hůře dostupná pro nižší postavy. Časté svislé stěny s nataženým ocelovým lanem k jištění. Zajištěné úseky už vyžadují určitou sílu v pažích a při delším podniku jsou unavující a velmi namáhavé. Bez umělého zajištění by se jednalo o horolezecký terén stupně obtížnosti max. III. UIAA.
• D – Velmi strmý skalní terén, místy kolmé partie, místy dokonce převislé. Umělé jištění je realizováno většinou jen pomocí ocelových lan a příležitostně umělými stupy (kramle, kolíky). Místy značně exponované. Bez umělého zajištění by se jednalo o horolezecký terén stupně obtížnosti IV. UIAA. Předpokládá se, že lezec je trénovaný a ve výborné kondici. Je dobré použít obuv s podrážkou podobající se lezečkám. Cestou se lze setkat s úseky I.–II. UIAA, které nejsou odjištěny vůbec a je nutné je s jistotou překonat. Lze doporučit pouze dostatečně zkušeným vysokohorským turistům a horolezcům. Nezkušení by měli být jištěni zkušeným vůdcem nebo instruktorem.
• E – Místy extrémně exponované cesty via ferrata, vedené v kolmém skalním terénu s minimem přirozených stupů. Umělé zajištění je realizováno většinou jen pomocí ocelových lan a jen velmi málo umělými stupy (kramle, kolíky). Nejtěžší místa vyžadují použití horolezecké techniky nebo velkou sílu v pažích. Bez umělého zajištění by se jednalo o těžký horolezecký terén – místy stupně obtížnosti V.–VI. UIAA. Tyto zajištěné cesty už mají vysloveně sportovní charakter. Pouštět se do nich mohou jen velmi zkušení vysokohorští turisté a horolezci. Určeno jen pro specialisty a fajnšmekry. Klíčová místa jsou nebezpečná a vyžadují koncentraci. Běžně se vyskytuje lezení II. UIAA bez jištění. Nezkušení musí být zásadně jištěni zkušeným vůdcem nebo instruktorem. Tyto ferraty nemají za úkol lezci cestu usnadnit, ale naopak obtíže vyhledávají.
• F – Na ferratách v Rakousku i Německu se objevují i úseky o obtížnosti "F". Většinou se jedná o nepříliš dlouhý úsek, kterému se lze vyhnout cestou, která odpovídá zbytku obtížnosti ferraty. Tyto úseky bývají dlouhé např. do 50 m. Jedná se o cestu v převisu kde je natažené jen jistící ocelové lano. Cesta bez dalších pomocných prvků jako jsou trny nebo stupínky. Instruktoři doporučují pouze fyzicky zdatným jedincům, kteří mají sílu v pažích vzhledem ke své hmotnosti a mají zvládnutou techniku lezení. Je-li to možné, doporučuje se lezce ferraty o obtížnosti F shora jistit pomocí lana. Jistí lezec, který úsek o obtížnosti "F" obešel po ferratě o nižší obtížnosti (např. ferrata Postalmklamm v Rakousku – její druhá část). Většinou je ale vzhledem k převislosti cest obtížnosti F možné horní dojišťování jen postupně, na velmi krátké úseky. Současně je nutné používat i standardní jištění pomocí ferratového setu, neboť při pádu a zhoupnutí se v převislém úseku by již lezec neměl šanci vrátit se zpět k ocelovému lanu.

Obvykle se používá rakouské značení. V některých oblastech Česka se však lze setkat se značením cest odchylným asi o jeden stupeň. Stejná obtížnost cesty je v tomto případě v Česku označena nižším stupněm, než by byl použit v Rakousku. To znamená, že cesta, která by v Rakousku nesla označení obtížnosti D, je v tomto případě označena jen jako C. Uvedený způsob posunutého značení je použit zejména na cestách v Ústeckém a Středočeském kraji.

České cesty jsou často značeny jen jako celek a pro jednotlivé části není vzhledem k jejich krátké délce značení obtížnosti uváděno. Pro značení obtížnosti je také často na rozdíl od Rakouska zohledňována celkově kratší délka cest, což má za následek shora uvedené nižší hodnocení. V některých případech by to mohlo vést k podcenění obtížnosti nejtěžšího místa. O tomto způsobu značení se v popisech daných cest zmiňují i některé rakouské servery, např. [1]

• modré – snadné, odpovídá rakouskému A
• červené – středně náročné
• černé – výhradně pro zkušené, odpovídá rakouskému D, E

nové italské značení:

• F – facile – snadné
• MD – media difficoltà – středně obtížné
• D – difficile – obtížné
• MOD – molto difficile – velmi obtížné
• ED – estrema difficoltà – extrémně obtížné

Základním vybavením na výstup je sedací úvaz v kombinaci s hrudním úvazem (případně celotělový úvaz), horolezecká helma, ferátový jistící set včetně tlumiče pádu a ferátových karabin, odsedávací smyčka s horolezeckou karabinou. Doporučené jsou rukavice.

Na feráty se doporučuje nosit lano o délce cca 20 m, slaňovací a jistící pomůcky pro osoby, pro něž je feráta obtížná tak, že ji zdolají jen s největším vypětím sil. Lze ho použít pro spuštění osoby, dopomoc při výstupu, případně transport zraněných nebo vyčerpaných.

Další vybavení je stejné, jaké využívají všichni lidé, kteří se pohybují na horách a skalách - např. mapa, navigační přístroj GPS, mobilní telefon, lékárnička, píšťalka, nouzová zásoba jídla a pití, záložní oblečení, na delších túrách bivakovací vak.

Nejznámější via ferratou v České republice je Via Ferrata `` Pastýřská stěna`` v Děčíně.[2] Postavil ji Karel Bělina. Zájemcům je k dispozici celkem 16 různě obtížných výstupových cest.[2]

Zajištěné cesty nejsou obvyklé jen v Alpách. Nalezneme je také v pohořích nealpských zemí jako např. na Slovensku, v Polsku (Orla Perć), Rumunsku, Bulharsku, Španělsku (Pyreneje) aj.

Malá Fatra, Roháče, Vysoké Tatry, Nízké Tatry, Slovenský ráj, Fagaraš, Retezat, Piatra Craiului Kremnické vrchy

Rila, Pirin

• Dolomity, nejkrásnější ferraty (podrobný průvodce, Pascal Sombardier) – ISBN 80-7267-157-X

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zajištěná cesta na Wikimedia Commons
• (německy) Zajištěné cesty - databáze Klettersteig.de
• (anglicky) Zajištěné cesty v Dolomitech - databáze Via-ferrata.co.uk
• Základní vybavení na feráty