Roháče

Roháče (polsky Rohacze, německy Rohács-Gruppe, Rohácsgebirge, maďarsky Rohács-csoport) jsou jeden z geomorfologických okrsků Západních Tater na Slovensku a částečně i v Polsku. Část Roháčů (asi 260 km²) je od roku 1987 součástí Tatranského národního parku, na polské části jsou částí polského Tatranského národního parku. Masiv je jádrovým pohořím složený z žuly a krystalických břidlic, vytvořených v prvohorách. Roháče jsou velmi populárním cílem vysokohorských turistů. Výborné sněhové podmínky způsobují, že je pohoří hodně navštěvováno i v zimě, kdy se jeho turistický přechod obzvláště cení.

Roháče
Rohacze
Tri Kopy na hřebeni Roháčů

Nejvyšší bod2178 m n. m. (Baníkov)
Rozloha260 km²

Nadřazená jednotkaZápadní Tatry
Sousední
jednotky
Sivý vrch, Liptovské Tatry,Osobitá, Lúčna

SvětadílEvropa
StátSlovensko Slovensko
Polsko Polsko
Roháče
PovodíOrava, Visla, Váh, Dunajec
Souřadnice49°13′5″ s. š., 19°41′24″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Baníkov, nejvyšší hora Roháčů
Ostrý Roháč

Charakteristika

V Roháčích kralují mohutné vrcholy, které tvoří typickou vysokohorskou skupinu s dokonale vyvinutými glaciálními formami. Nejvyšší štíty vytvářejí nerozlučnou dvojici štíhlých skalnatých vrchů, které se podobají dvěma čertovým rohům, a také proto dostaly toto výstižné pojmenovaní.

Z fauny se zde často vidět například kamzíka, sviště, orla skalního nebo dokonce medvěda. Na vyhřátých stráních Osobité a Sivého vrchu je možné spatřit motýla jasoně červenookého.

Roháče mají nejbohatší květenu v celém fytogeografickém systému Tater. V Roháčích rostou vzácné relikty z dávných geologických dob a endemity, které nikde jinde nerostou.

Roháče jsou domovem pro mnohé jiné, více či méně, ohrožené živočichy a rostliny.

Poloha

Roháče se táhnou ve směru východ – západ. Na západě jsou odděleny sedlem Pálenica (1573 m) od Sivého vrchu, na východě Jamnickým sedlem (1908 m) od Liptovských Tater, na severovýchodě na vrcholu Volovce navazuje geomorfologický okrsek Lúčna (polsky Grześ) (1653 m).

Zařazení Roháčů do geomorfologického členění celých Tater zobrazuje následující tabulka:

Vrcholy

Do skupiny Roháčů patří několik vrcholů v hlavním hřebeni Západních Tater. Mnohé z nich patří mezi nejvyšší hory celého pohoří a výrazně přesahují 2000 m. Následující tabulka uvádí všechny vrcholy Roháčského hřebene od západu na východ, s uvedením nadmořské výšky, prominence a turistické značky.

#VrcholVýškaPromi-
nence
Přístup
1. Pálenica 1753 m 010 m
2. Zuberec 1806 m 010 m
3. Brestová 1934 m 078 m
4. Salatín 2048 m 133 m
5. Spálená 2083 m 060 m
6. Pachoľa 2167 m 127 m
7. Baníkov 2178 m 261 m
8. Hrubá kopa 2166 m 101 m
9. Tri kopy 2136 m 030 m
10. Plačlivé 2125 m 160 m
11. Ostrý Roháč 2088 m 123 m
12. Volovec 2063 m 153 m

Významná sedla

Turistický přechod

V západní části Roháčů, mezi vrcholy Spálená a Salatín, se nachází 1,5 km dlouhý, ostře modelovaný hřebínek zvaný Skriniarky. Nejobtížnější úseky jsou zajištěny řetězy. Lehké zajištění můžeme nalézt pod vrcholem Pachoľa. Jeden z nejtěžších úseků Roháčů je přechod Baníkova, který je zajištěn řetězy v poměrně velké expozici. Pokračováním na východ po hřebeni je dalším obtížným úsekem přechod trojvrcholu Tri kopy, kde je natažen pevný řetěz. Nezkušeným se tato část přechodu nedoporučuje. Skupina Ostrého Roháče a Plačlivé je rovněž zajištěna.

Hřeben je velmi oblíbený k zimním přechodům, přestože je v období od 1. listopadu do 15. června oficiálně uzavřen. Hrozí zde nebezpečí lavin, terén je namrzlý a náročnost vzrůstá v závislosti na podmínkách.

Plesa

V Roháčích se nachází několik menších ples.

Odkazy

Literatura

  • publikace: Západní Tatry, Roháče (Turistický průvodce, Otakar Brandos, nakladatelství SKY) - ISBN 80-901902-3-5
  • mapa: Západné Tatry, Roháče č. 112 (Turistická mapa, VKÚ Harmanec) - ISBN 80-8042-245-1

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.