Säntis

Jméno Säntis je písemně zaznamenáno již v 9. století. Slovo Säntis je odvozeno z rétorománského slova Sambatinus, „rozený v sobotu“. Později byl název několikrát měněn (Semptis, Samptis) než se původní jméno opět vrátilo. Säntis dal jméno kantonu Säntis existujícímu v době Helvétské republiky (1798-1803). V roce 1846 byl zřízen první hostinec na vrcholu a v roce 1882 byla otevřena meteorologická stanice, kterou obsluhoval celý rok pouze jeden muž. Ten byl zásobený kvůli extrémním podmínkám na celou zimu.

K vrcholu Säntis je možno dorazit po některé z udržovaných a značených turistických tras.

Jihozápad

Většina jich vede od jihozápadu z obce Unterwasser, kde se různě křižují a spojují. Opěrným bodem této části je chata Berggasthof Rotsteinpass (2120 m) stojící na jihovýchodním rameni mezi vrcholy Chälbersäntis (2346 m) a Altmann (2436 m). Od chaty vede k vrcholu velmi pěkně vedená zajištěná cesta nazvaná Lysengratweg podle hřebene, po kterém vede a nebo ho traverzuje. Cesta byla vybudována v roce 1905 švýcarským alpským spolkem. Je poměrně jednoduchá (obtížnost B/C) a zkušenějšímu turistovi nebude činit problémy. Zajištění je provedeno pomocí lan, stupaček a skob. Cesta končí přímo na vrcholu.

Délka: Unterwasser – Berggasthof Rotsteinpass (4 hod.) – Säntis (1,25 hod.)

Severozápad

Ze severozápadu vedou k vrcholu další tři cesty. Všechny začínají v obci Schwende (838 m). Jedna z nich míjí jezera Sämtisersee (1209 m) a Fälensee (1452 m) (u jezera horská vesnička a kostel) a končí u chaty v sedle Rotsteinpass. Další cesta prochází kolem jezera Seealpsee (1141 m), kde se rovněž nalézá několik budov a kostel. Ta ke konci překonává místy zajištěně západní hřeben a přes firnovisko Gross Schnee (Velký sníh) dosahuje vrcholu. Poslední cesta nejprve šplhá na velmi dlouhý severozápadní hřeben (středisko Ebenalp, 1640 m) a po něm prakticky až pod vrchol. Zde traversuje firn Blau Schnee (Modrý sníh) a vystupuje ze severní strany k vrcholu.

Säntis je známý svým velmi drsným počasím, jaké je obvyklé pouze ve velehorách. Například v dubnu 1999 napadlo pod vrcholem v severním svahu rekordních 816 cm sněhu. Průměrně zde ročně kolem 2487 mm srážek.

Na samém vrcholu funguje již od roku 1882 meteorologická stanice. Pod ní na severovýchodní plošině je postavená radiová vysílací věž o výšce 123,55 m. Ta přímo vyrůstá z komplexu budov (restaurace, servisní budova aj.). Původní věž byla z roku 1955. Ta již nadále nemohla čelit extrémním povětrnostním podmínkám na vrcholu, a tak byla v roce 1997 uvedena do provozu firmou Swisscom věž nová. Ta má tubus tvořený ze sklolaminátového plastu a v zimě je vytápěná. Ochozy na věži zabraňují pádu ledu z věže na návštěvníky.

• Altmann (2436 m)
• Chälbersäntis (2346 m)
• Hundstein (2156 m)

Vrchol je tak výrazný, že je vidět za jasného počasí dokonce z šesti zemí: Švýcarsko, Německo, Rakousko, Lichtenštejnsko, Francie a Itálie. Säntis je dokonce viditelný až ze 170 km vzdálené televizní věže ve Stuttgartu. Z vrcholu je výhled na Glarnské Alpy s dominantním vrcholem Tödi, na sousední masiv Churfirsten, na opačné straně se kopce strácí v rovině Bodamského jezera. Přehlédneme odsud notný kus všech sousedních pohoří.