Fagarašské hory

Hlavní hřeben se táhne od východu k západu. Hory jsou ohraničené řekou Olt na západě, Fagarašskou depresí na severu, pohořím Piatra Craiului na východě a dolinami Arefu, Brădetu, Câmpulung a Jiblea na jihu. Na jihu hor se také nachází několik menších horských celků, které se často začleňují do Fagaraše. Největší a nejvýznamnější je masiv Iezer Păpușa (nejvyšší vrchol Roșu 2 469 metrů) a například masiv Cozia (1 668 metrů) a další. Šířka celého pohoří je asi 40 kilometrů a zabírá plochu 3 000 km².

Hory jsou značně modelovány ledovcem, ale žádný se zde nenachází. Zvláštností je strmost severních dolin a pozvolnost jižních. Severní doliny jsou také více modelovány zmíněnými ledovci. Je jich také mnohem víc – na severní straně hřebene se nachází přibližně 25 dolin, zatímco na jižní pouze 8. Jižní doliny jsou také až šestkrát delší, dosahují délky až 30 kilometrů a jsou značně opuštěné a divoké.

V horách se nachází 96 ples a několik přehrad. Největším plesem je Bâlea (4,65 ha), nejhlubší je Podragu (16 metrů) a nejvýše položené je Lac Mioarelor (2 282 m). Další významná plesa jsou: Avrig, Urlea, Capra a Călțun. Z přehrad je nejdůležitější Vidraru, která je 11 km dlouhá a její břehy dosahují délky 28 km. Hráz nádrže je 166 metrů vysoká a zásobuje vodou vodní elektrárnu Vidraru. Levý břeh jezera obepíná silnice č. 7c vedoucí z Curtea de Argeș do Sibině. Největší řekou protékající na západě pohoří, která jej odděluje od sousedního masivu Munții Cândrel, je Olt. Dalšími významnými řekami jsou Argeș a Dâmbovița.

Sami domorodci Fagaraši přezdívají „Deštivé hory“ a lze říci, že je to naprosto výstižné. Mohutná horská hradba zachytává vlhkost a pohoří je velmi bohaté na srážky. Zima trvá až 7 měsíců a léto pouhé dva. Na hřebeni je průměrná roční teplota −2 °C.

Fagaraš od severu ze silnice 7c

Počátky vzniku těchto hor můžeme hledat v období křídy, ke konci druhohor. Vesměs se jedná o pohoří skládající se z krystalických břidlic. Především z chloritových, sericitových a také z rul (hlavně na jihu pohoří). Některé části jsou z dolomitu, největší oblast je v západní části hřebene, kde začíná samotný holý hřeben v oblasti kopce Chica Pietrelor a dále uprostřed hřebene. Tady dokonce vzniklo vápencové skalní okno Fereastra Zmeilor (Dračí okno). Tato vápencová část se nachází v okolí sedla Portița Arpașului a v dolině Caprei.

Transfagarašská silnice

Oblíbený je přechod hlavního hřebene, který zabere při příznivých podmínkách týden. Pro milovníky samoty a divočiny jsou lákavé jižní doliny nebo pohoří Iezer Păpușa, kde lze putovat bez setkání s člověkem. V zimě lze v horách lyžovat, platí to hlavně pro okolí jezera Bâlea, jinde lze provozovat jen skialpinismus.

Skrz pohoří prochází transfagarašská silnice, která stoupá do výšky 2 030 metrů a hlavní hřeben protíná tunelem. U ústí tunelu se na severní straně nachází jezero Bâlea a několik hotelů. Stoupá sem lanovka.

Na celém hlavním hřebeni Fagaraše jsou vybudovány útulny, takzvané refuge, které slouží k úkrytu před špatným počasím. V roce 2010 byly původní zchátralé a poničené refuge opraveny a zároveň zhotoveno několik dalších.[2]. V hlavní sezóně je nutné počítat s obsazeností. Poblíž většiny útulen jsou pitné prameny.