Kastilská koruna

Kastilská koruna neboli Koruna kastilská (španělsky Corona de Castilla, latinsky Corona Castellae), případně Koruna Kastilie, je pojmenování středověkého a novověkého státu na Pyrenejském poloostrově. Jako vznik Kastilské koruny jako historické územní jednotky se běžně označuje poslední a definitivní unie Kastilského a Leónského království v roce 1230. V tomto roce nastoupil kastilský král Ferdinand III. na uvolněný leónský trůn (ke kterému patřila i Galicijské a Asturské království). Kastilská koruna se v roce 1479 spojila s Aragonskou korunou v podobě sňatku tzv. katolických Veličenstev Ferdinanda II. Aragonského a Isabely Kastilské.

Koruna kastilská Corona de Castilla Corona Castellae ←  ←  ←  ←  ←  1230–1715  →  → vlajka znak
geografie
hlavní město:	Burgos, Toledo, Valladolid Madrid (1561–1601) Valladolid (1601–1606)
rozloha:	335 000 km² (rok 1300)
obyvatelstvo
počet obyvatel:	3 000 000 (rok 1300)
jazyky:	stará španělština (kastilština), latina (oficiální spolu s kastilštinou), baskičtina, galicijština, asturština-leónština, mozarabština, andaluská arabština, ladino, guanche
náboženství:	římskokatolické (státní), sunnitský islám, sefardský judaismus
státní útvar
státní zřízení:	absolutní monarchie, personální unie Kastilie a Leónu
mateřská země:	Španělské impérium Španělské impérium
měna:	real, maravedí
vznik:	1230 – unie Leónu a Kastilie
zánik:	Dekrety Nueva Planta
závislá území:	Hispanoamerika (Santo Domingo, Kuba)
státní útvary a území
předcházející: Kastilské království Království León taifská království Navarrské království Granadský emirát následující: Kastilsko-aragonská unie Habsburské Španělsko

Kastilská koruna v průběhu reconquisty se rozrůstala na jih poloostrova, v počátcích kolonialismu i na Kanárské ostrovy a do Nového světa.