Karel Dostál-Lutinov

Karel Dostál-Lutinov, v matrice Karl Leonard Dostal, známý též pod pseudonymem Karel Skřivan, (22. září 1871 Prostějov[1] – 29. listopadu 1923 Prostějov[2]) byl moravský katolický kněz, básník, spisovatel a překladatel, vůdčí osobnost Katolické moderny.

Reverendus Dominus
Karel Dostál-Lutinov
Církevřímskokatolická
Znak
Osobní údaje
Datum narození22. září 1871
Místo narozeníProstějov, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí29. listopadu 1923 (ve věku 52 let)
Místo úmrtíProstějov, Československo Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v rodině Leonarda Dostala (1847/1848) obuvníka v Prostějově a Josefy Dostalové-Přikrilové (1845/1846). Byl nejstarší, měl osm sourozenců, z nichž se dospělého věku dožily jen dvě sestry: Sofie Hanáková (1877–1949) a Alžběta Čípová (1883).

Karel Dostál-Lutinov vystudoval tzv. „malý seminář“ v Kroměříži (budoucí Arcibiskupské gymnázium)[3], studium dokončil v roce 1890 maturitou na německém státním reálném gymnáziu. Poté úspěšně absolvoval studium teologie na Bohoslovecké fakultě v Olomouci (dnešní CMTF UP).

Byl nejdříve kaplanem v Jeseníkách, potom duchovním správcem polepšovny v Novém Jičíně a ještě později farářem v Prostějově. Jeho fara byla dočasným domovem řady malířů a sochařů. V Prostějově se horlivě zúčastňoval kulturního, společenského i politického života. Začal s vydáváním politického týdeníku Ječmínek s přílohou Orel. Postavil se do čela hnutí části katolického kněžstva nazvaného Katolická moderna (protiváha tehdejší České moderny). Jejich programovým sborníkem byl v roce 1895 literární almanach Pod jedním praporem a programový manifest Niva (1895). Vydával 12 let časopis Nový život (1896–1907), který se stal časopisem Katolické moderny. V roce 1912 založil uměleckou revui Archa, která přetrvala až do roku 1948. V letech 1919–1923 byl vedoucím Družiny literární a umělecké při Katolické moderně. Do literatury vstoupil ohlasy lidového básnictví namnoze s tendenčními křesťanskými náměty. Překládal z italštiny, angličtiny, latiny a němčiny, vydával náboženskou a uměleckou literaturu[4].

Veřejně diskutoval o otázkách víry s osobnostmi, jako byl Tomáš Garrigue Masaryk a byl jedním z tahounů nově vznikajícího křesťanského tělovýchovného spolku Orel, který dodnes existuje, a napsal pro něj i hymnu: Hoj, Orli mocných perutí. Na památku svého otce, rodáka z obce Lutín, si zvolil pseudonym Lutinov.[5]

Hrob P. Karla Dostála Lutinova

Zemřel roku 1923 a byl pohřben na Městském hřbitově v Prostějově. Na obrázku hrobu je vpravo jako Nikodém.

Seznam děl

Básnické sbírky
  • Sedmikrásy – Holešov: vlastním nákladem, 1895
  • Království boží na zemi: ornamentace Antonína Runié a K. Z. Wellnera – Nový Jičín: Nový život, 1900
  • Potulný zpěvák: písně – s dvěma kresbami Mikoláše Alše. Nový Jičín: Nový život, 1902
  • Píseň o žních – Prostějov: s. n., 1912
  • Ryme a špryme: hanácky obrázke ve verších – Prostějov: Archa, 1912
  • Orlí fanfáry: sbírka básní věnovaných organizaci Orel. Prostějov: Archa, 1913
  • Osudy: básně – obálka a kresby od Jana Koehlera. Prostějov: Archa, 1913
  • Šlehy a něhy: satiry, kontemplace a epigramy – Olomouc: Družina literární a umělecká, 1914
  • Vojáčkům do vesty, na cesty, na štěstí, k vítězství – Prostějov: časopis Ječmínek, 1916
  • Písně tvorů – Prostějov: Nový život, 1917
  • Děti královně máje – Olomouc: Družina ..., 1918
  • Květiny: lyrika – Olomouc: Družina ..., 1930[6]
  • Tajemná Sfinx: básně – z pozůstalosti autorovy vybral, uspořádal a poznámkami opatřil Oldřich Svozil. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 1942

Překlady
  • Píseň o zvonu: Friedrich Schiller; z němčiny (1895)[6]
  • Kvítka sv. Františka – z italštiny Karel Dostál-Lutinov a Alma Gelata. Nový Jičín: Nový život, 1902
  • Dětství Ježíšovo: duchovní trilogie: libretto – Hector Berlioze; přeložil pro Filharmonickou besedu brněnskou. Prostějov: Nový život, 1906
  • Duch Německa: výbor z německé národní poezie – Praha: Československá akciová tiskárna, 1917
  • Havran: Edgar Allan Poe – z angličtiny. Prostějov: Archa, 1918
  • Obřady. I, Křest. Svátost manželství. Pohřeb dospělého. Pohřeb dítka. Úvod matky. Stříbrná svatba. Te deum. K požehnání. Veni, Sancte Spiritus – z latiny. Olomouc: Jednota duchovenstva arcidiecéze olomoucké, 1920
  • Hodinky jitřní – dle latinského vydání. Olomouc: Arcibiskupská knih- a kamenotiskárna, 1921
  • Pobožnost Božího těla – Prostějov: Arcibiskupská ..., 1921?

Hudebniny
  • Pochod "Orla" – složil Josef Nešvera. Olomouc: Sušil, 1911
  • Velehradská koleda – Prostějov: s. n., 1913
  • Modlitba císaře: duet pro soprán a baryton s průvodem varhan – Rudolf Málek. Kutná Hora: Česká hudba, 1916
  • Anima Christi! – Jan Malát. Kutná Hora: Česká hudba, 1917
  • Hanácky pěsničke: text ze sbírky "Ryme a špryme" pro střední hlas s průvodem klavíru – Antonín Mlčoušek. Bohumín: Osvětový sbor pro Bohumínsko, 1920?
  • České Libera: pro jeden hlas s průvodem varhan složil Rudolf Fryčaj – Brno: Oldřich Pazdírek,1923
  • Sv. Františka z Assisi: Píseň bratra Slunce: pro vysoký hlas a varhany (klavír) – Klemens Minařík. Brno: Občanská tiskárna, 1927
  • Oráč – hudba J. B. Foerstera; slova K. Dostála-Lutinova. Bílá hora – hudba J. B. Foerstera; slova J. V. Sládka — Praha: Ultraphon, 1930–1936
  • Lampa; Měsíček: dva ženské sbory – Václav Kopecký; slova K. Dostál-Lutinov a K. V. Rais. Praha: Pěvecká obec československá, 1932
  • Kristus; Z památníku; Havířská; Dněpr – J. B. Foerster; slova K. Dostál-Lutinov, J. V. Sládek, J. V. Frič. Praha: Foerstrova společnost, 1939

Jiná díla
  • Hodinová pobožnost křížové cesty – jeho zpěvy, texty modliteb dodal Jan Křtitel Pauly. Praha: Václav Kotrba,
  • Album sochaře Františka Bílka – Hranice: Nový život, 1897
  • Křížová cesta farního chrámu sv. kříže v Prostějově: třináct obrazů (se slovy k řezbám) od Františka Bílka – Prostějov: Nový život, 1900
  • Rok a jeho děti: slavnostní hra – upravil. Nový Jičín: s. n., 1901
  • Kdo a jak vychovává český klerus – Olomouc: v. n., 1903
  • Honza hrdina: libreto k národní opeře – Nový Jičín: Nový život, 1903
  • Lutinov contra Juda – Prostějov: v. n., 1906[7]
  • Pokladnička pro křesťanskou rodinu – sestavil. Prostějov: v. n., 1908
  • Boleslav Jablonský: přednáška. Prostějov: v. n., 1913 [6]
  • Otče, Bože, zhřešil jsem před Tebou a nejsem hoden slouti synem Tvým! – sestavil. Prostějov: Archa, 1915
  • Popeluška: dramatická pohádka se zpěvy a tanci ve 3 jednáních – s ilustracemi K. Z. Wellnera. Prostějov: Archa, 1917
  • Dante a Češi: k 600letému výročí úmrtí největšího křesťanského pěvce – obálku maloval J. Köhler. Olomouc: Družina ..., 1921
  • Hovory dne: souhrn publicistických prací (1918–1923) – Brno: časopis Den, 1923–1924
  • Památka na svěcení zvonů v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Prostějově dne 12. září 1926 – Prostějov: Václav Horák, 1926
  • Ve mlýně světa: kniha veršů, modliteb a vzdechů z válečných let 1914–1919 – Praha: Družina ..., 1934

Korespondence
  • Přátelství básníků: sborník vzájemné korespondence s Juliem Zeyerem a Otokarem Březinou – podle rukopisné edice Oldřicha Svozila zpracoval Stanislav Batůšek. Brno: Host, 1997
  • "Jsem disgustován-": vzájemná korespondence Sigismunda Ludvíka Boušky a Karla Dostála-Lutinova – rukopis připravil O. Svozil; editor Pavel Marek. Olomouc: Univerzita Palackého: 2002
  • Korespondence Katolické moderny: dopisy Františka Bílka a Karla Dostála-Lutinova z let 1896–1923 – editoři Štěpán Kohout, Pavel Marek, Oldřich Svozil. Rosice: Gloria, 2007
  • Korespondence Katolické moderny: dopisy Beneše Metoda Kuldy, Julia Zeyera, Josefa Floriana a Karla Dostála-Lutinova z let 1894–1907 – editoři Štěpán Kohout, Pavel Marek a Oldřich Svozil: Rosice: Gloria, 2009
  • Korespondence Katolické moderny: dopisy Jana Köhlera a Karla Dostála-Lutinova z let 1902–1923 – editoři Stanislav Batůšek ... . Rosice: Gloria, 2010
  • Korespondence Katolické moderny: dopisy Jindřicha Šimona Baara a Karla Dostála-Lutinova z let 1896–1917 – editoři Štěpán Kohout, Pavel Marek, Oldřich Svozil. Olomouc: Univerzita Palackého, 2011

Odkazy

Reference
  1. Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-10-01]. Dostupné online.
  2. Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online.
  3. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2021-10-03]. Dostupné online.
  4. VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola Karel Dostál-Lutinov, s. 162.
  5. Obec Lutín. Historie – osobnosti Lutína [online]. [cit. 2015-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. (čeština)
  6. KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1945. 1018 s. S. 114–115.
  7. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-10-02]. Dostupné online.

Literatura
  • Judův případ – Karel Juda. Prostějov: Sdružení pokrokových lidí, 1906
  • Slavnostní list k padesátinám Karla Dostála-Lutinova – uspořádal Alois Jašek. Prostějov: výbor spolků, 1921
  • Karel Dostál-Lutinov: výbor básní a myšlenek: sedmdesát let narození orelského básníka – upravil Adolf Gajdoš. Brno: Brněnská tiskárna, 1941
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1. A–G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0.
  • POLÁK, Josef. Česká literatura 19. století. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990. 308 s. ISBN 80-04-23906-4
  • Katolická moderna: Karel Dostál-Lutinov a jeho přátelé a spolupracovníci – Stanislav Batůšek. Třebíč: Arca JiMfa, 1997
  • Karel Dostál-Lutinov bez mýtů, předsudků a iluzí: nástin života a díla vůdčí osobnosti českého katolického modernismu – Pavel Marek, Ladislav Soldán. Třebíč: Arca JiMfa, 1998
  • PUTNA, Martin C. Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848–1918. Praha: Torst, 1998. 801 s. ISBN 80-7215-059-6.
  • Karel Dostál-Lutinov a Nový život: dva sloupy Katolické moderny – L. Soldán. Rosice: Gloria, 2000
  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.
  • Dostál-Lutinov Karel: 1882–1923 (1974): inventář – zpracoval: Štěpán Kohout. Olomouc: Zemský archiv v Opavě, 2007
  • Osobnosti – Česko: Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 129.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí: 13. sešit: Dig–Doš. Praha: Libri, 2010. 338 s. ISBN 978-80-7277-416-6. S. 334–335.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.