Lutín

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Luta (v jehož základu bylo staré lútie - "mladý lipový porost") a znamenalo "Lutův majetek".[3]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1234, již roku 1131 je však zmiňován Třebčín.[4]

Ve 40. letech 19. století dosáhl počet obyvatel 312.[4] Roku 1980 byl k vesnici připojen sousední Třebčín.[4]

Obec spadá do římskokatolické farnosti Slatinice u Olomouce.

• Kopie-výdusek Sochy anděla[5] od Ondřeje Zahnera se nachází v západní části obce u rozcestí silnice do Slatinic a Třebčína,[4] parc. č. 523. Originál Anděla dnes stojí u hlavní brány Arcidiecézního muzea Olomouc.[6]
• Madona z Lutína – dřevěná socha vznikla okolo roku 1380. Dnes je součástí sbírek Arcidiecézního muzea Olomouc.[7]
• Pieta z Lutína – sousoší vzniklo okolo roku 1400. Kopie je dnes součástí sbírek Arcidiecézního muzea Olomouc.[8]
• Kaple sv. Floriána se nachází na jižním okraji obce, asi 100 metrů vpravo od silnice do Olšan,[4] parc. č. 366. Empírová kaple je od 3. května 1958 památkově chráněna a v roce 2019 byla restaurována.[9][10]
• Kaple Nanebevzetí Panny Marie – kaple byla postavena v roce 1756,[4] rekonstrukce proběhly v letech 1930, 1999 a 2016; slavnostní vysvěcení kaple Nanebevzetí Blahoslavené Panny Marie v Lutíně proběhlo 27. srpna 1999.[11]
• Kostel sv. Floriána v Třebčíně z roku 1859.[4]
• Vila Miroslava Grunty v Lutíně. Vystavěna v letech 1932 až 1933 ve stylu purismu a funkcionalismu, projektována kanceláří architektů Rudolfa Konečného a Josefa Nedělníka z Prostějova.[12] Podíleli se i architekti Julius Werner,[12] Vladimír Beneš[12][13] a Antonín Kurial.[12][14]
• Společenský dům v Lutíně. Otevřen roku 1937,[15] inspirován zlínskou cihlovou architekturou Tomáše Bati.
• Lípa svobody. Poblíž hlavního vchodu místní základní školy roste lípa malolistá. Byla vysazena u příležitosti 50. výročí vzniku Československa a současně je připomínkou Pražského jara 1968.[16]

• Ludvík Sigmund (1836–1899) – zakladatel pumpařské tradice[15], která ústí do dnešní společnosti Sigma Group. Rodák z Třebčína[17]
• Jan Vychodil (1848–1926) – kněz a spisovatel[18]. Působil na Velehradě a zabýval se svatými Cyrilem a Metodějem. V roce 1913 vysvětil v Třebčíně mateřskou školku, která vznikla v jeho rodném domě. Spolu se svým přítelem Ignátem Wurmem byl radou bosensko-srijemského biskupa Josipa Juraje Strossmayera v chorvatském Đakovu.
• Karel Dostál-Lutinov (1871–1923) – kněz a spisovatel z Prostějova, autor textu orelské hymny Hoj, Orli mocných perutí.[19] Jeho otec pocházel z Lutína. Podle této obce si vybral svůj přídomek[17]
• Julius Pelikán (1887–1969) – sochař a medailér, autor pomníku Obětem světových válek u lutínské kaple Nanebevzetí Panny Marie.
• Miroslav Grunta (1890–1980) – v roce 1940 ustanoven jedním z ředitelů Sigmy. Gestapo jej i manželku zatklo v květnu 1941 a určitý čas věznilo.[20] Jeho manželka Marie byla sestrou Jana, Františka a Miroslava Sigmundových.[15]
• Jan Sigmund (1895–1942) – ředitel Sigmy, před okupací zaslal část strojů do Anglie, za což byl nacisty popraven.[17] Vnuk Ludvíka Sigmunda.[15]
• Miroslav Sigmund (1907–2004) – ředitel anglické pobočky Sigmy (vznikla 20. srpna 1937)[20] a později samostatného anglického podniku SIGMUND PUMPS LTD. Bratr Jana, Marie a Fantiška.[15]
• Antonín Crhák (1910–1942) – občan Lutína, rodák z Lip. Příslušník ilegálního odbojového hnutí, zatčen za podporu rodin politických vězňů. Umučen 26. srpna 1942 v Osvětimi.[21]
• Bohumil Konečný (1918–1990) – malíř a ilustrátor, autor reklamních plakátů firmy Sigma.[22]
• Jiří Louda (1920–2015) – heraldik, autor obecní vlajky a znaku.[23]
• Antonín Přichystal (1921–2001) – pedagog působící na Univerzitě Palackého v Olomouci, autor vlastivědných knih. Rodák z Třebčína.[17][24]
• František Skácel (1922–1945) – občan Lutína. Jeden z 38 mužů, které zavraždili Němci 5. května 1945 v Javoříčku. Zabilo ho německé protipartyzánské komando v hotelu Adolfa Pospíšila.[25]
• Ladislav Dolínek (1923–1945) – občan Lutína. Jeden z 38 mužů, které zavraždili Němci 5. května 1945 v Javoříčku. Zabilo ho německé protipartyzánské komando v hotelu Adolfa Pospíšila.[25]
• Antonín Pospíšil (1925–2021) – katolický kněz. Jako gymnazista byl v letech 1944 až 1945 totálně nasazen v Němci zkonfiskované Sigmě (tehdy Sigmund–Chema).[26]

• Vlastimil Palička (* 1954) – fotbalista - obránce a záložník; fotbalový trenér. Odchovanec TJ Sigma Lutín.[27]
• Alexandr Konstantinovič Bokij (* 1957) – fotbalista - obránce a fotbalový trenér. V letech 1992 až 1993 hrající trenér TJ Sigma Lutín.
• David Papajík (* 1971) – historik a spisovatel.
• Pavel Zbožínek (* 1974) – fotbalista - záložník a fotbalový trenér. Od července 2019 hlavní trenér fotbalistů TJ Sigma Lutín.

Hlavním průmyslovým hráčem v obci, jenž zaměstnává i lidi ze širokého okolí, je firma Sigma Group, jenž sídlí spolu s dalšími podniky v areálu Sigma. Tradice firmy se datuje už od roku 1868, kdy byla Ludvíkem Sigmundem otevřena první pumpařská firma.[28][17]

V obci sídlí mateřská škola Klubíčko Lutín, do které k březnu 2015 dochází 112 dětí.[29] Dále se tu nachází základní škola, ve které v březnu 2015 336 žáků navštěvuje devět tříd.[30]

Středoškolské vzdělání zajišťuje Sigmundova střední škola strojírenská, jenž nabízí výuční obory, stejně tak jako možnost maturity.[31]

• V areálu lutínské Sigmy vznikl roku 1992 či 1993 klip k písni Otčenáš od hudební skupiny Mňága a Žďorp. [32]
• Původní podoba hlavního vstupu s vrátnicí Sigmy a interiér Společenského domu jsou zaznamenány v úvodu televizního dokumentu 13. komnata Arnošta Lustiga.[33]

• 
  Kaple Nanebevzetí Panny Marie
• 
  Kříž před kaplí
• 
  Kříž na rozhraní ulic Pohoršov a Školní
• 
  Socha Panny Marie u silnice do Luběnic
• 
  Socha anděla při rozcestí silnic do Slatinic a Třebčína
• 
  Sigmundova střední škola strojírenská
• 
  Památník obětem světových válek od Julia Pelikána
• 
  Vila Miroslava Grunty
• 
  Společenský dům. Na plachtě historická reklama na firmu Sigma od Bohumila Konečného.
• 
  Hrob průmyslnických rodin Sigmundů a Gruntů na hřbitově ve Slatinicích.
• 
  Hrob Patera Jana Vychodila a jeho příbuzných na hřbitově ve Slatinicích. Na náhrobku je umístěna plastika sv. Cyrila a Matoděje, kterými se Vychodil zabýval.