Ústřední mocnosti

Základem aliance bylo spojenectví středoevropských monarchií Německa a Rakousko-Uherska z roku 1879 zvané Dvojspolek.

K Dvojspolku se roku 1882 připojilo Italské království a tak vznikl Trojspolek. Na jeho vznik reagovaly Francie, Spojené království a Ruské impérium vytvořením Trojdohody (1907). Země Trojspolku se kvůli svému historickému vývoji a poloze (na rozdíl od Spojeného království, Francie, Španělska, Portugalska a několika dalších evropských států) nedostaly včas k získání kolonií a musely se bez nich buď zcela obejít (Rakousko-Uhersko), nebo se spokojit se „zbytky“ k tomu „vhodných“ zámořských území (Německá říše). Rozpory mezi oběma bloky v této tehdy téměř klíčové otázce mocenského zápolení bylo jedním z důležitých faktorů, které vedly k vypuknutí první světové války. Po jejím začátku však Itálie zůstala neutrální a v roce 1915 se přidala na stranu Dohody, čímž Trojspolek ve svém původním složení zanikl.

K oběma zbývajícím centrálním mocnostem, které vstoupily v létě 1914 do války v Evropě, se v říjnu 1914 přidala Osmanská říše, jejíž zájmy byly dlouhodobě neslučitelné se zájmy Ruského impéria. V roce 1915 se k Ústředním mocnostem přidalo ještě geograficky rovněž okrajové Bulharsko, které vyšlo poražené z nedávných balkánských válek, a to zejména ve prospěch Srbska a Řecka, které stály na straně Dohody.

„Spojené síly vedou k cíli“ - dobová pohlednice ukazující vládce všech čtyř států Ústředních mocností

Po vítězství Dohody v první světové válce byly Ústřední mocnosti na základě výsledků Pařížské mírové konference v dojednaných šesti mírových smlouvách označeny za viníky vypuknutí ničivé světové války. Německé říši jako hlavnímu viníkovi byly uloženy vysoké válečné reparace. Krom toho ztratilo Německo Alsasko-Lotrinsko a některá další území. Habsburská monarchie a Osmanská říše se rozpadly a Bulharsko ztratilo velká území včetně přístupu k Egejskému moři.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Centrální mocnosti na Wikimedia Commons