Joyce DiDonato

Svou profesionální pěveckou kariéru zahájila v sezóně 1998/1999 účastí na projektech několika amerických regionálních operních společností. Ve světové premiéře opery Toda Machovera Resurrection v nastudování Houstonské Grand Opery ztvárnila postavu Maslové. [10] Na stejné scéně získala o rok později roli Meg ve světové premiéře prvotiny Marka Adama Little Women, kde se objevila po boku Stephanie Novacekové a Chada Sheltona. V téže sezóně zpívala v roli Cherubína v Mozartově Figarově svatbě na scéně Opery v Santa Fe. Obdržela také part Isabelly v Rossiniho Italce v Alžíru s Novoizraelskou operou. V newyorské Morganově knihovně vystoupila s recitálem pod záštitou Nadace George Londona a mezzosopránová sóla z Händelova Mesiáše zazpívala se Symfoniky ze Seattlu.[11]

Debut v milánském operním divadle Teatro alla Scala prožila v sezóně 2000/2001 postavou Angeliny v Rossiniho Popelce. Návrat do Houstonu přišel s partem Dorabelly z Mozartovy Così fan tutte. Ve spolupráci s Ensemble Orchestra de Paris přednesla sóla z Bachovy Mše h moll pod taktovkou Johna Nelsona.[11]

Sezóna 2001/2002 přinesla její premiérová vystoupení ve Washington National Opera, opět s postavou Dorabelly v Così fan tutte. Účinkovala také v amsterdamské De Nederlandse Opera jako Sesto v Händlově díle Giulio Cesare, v Národní pařížské opeře jako Rosina v Rossiniho Lazebníku sevillském a v  mnichovské Bavorské státní opeře s rolí Cherubína z Figarovy svatby pod vedením dirigenta Zubina Mehty. Návrat na scénu v Santa Fe proběhl v úloze Annia z Mozartovy opery La clemenza di Tito. Vystoupila také při několika koncertech, a to s orchestrem divadla La Scala řízeným Riccardem Mutim, kdy interpretovala Vivaldiho skladbu Gloria, a s pařížským orchestrem se uvedla Mendelssohnovým Snem noci svatojánské.

V sezóně 2002/2003 debutovala na prknech Newyorské opery úlohou sestry Heleny v Jake Heggieho Dead Man Walking, titulní rolí z Rossiniho díla La cenerentola v Théâtre du Châtelet, na scéně Royal Opera House jako Zlatohřbítek v Příhodách lišky Bystroušky od Leoše Janáčka pod taktovkou Johna Eliota Gardinera a konečně v tokijském Novém národním divadle postavou Rosiny v Lazebníku sevillském. Hlavní part pak získala na Rossiniho operním festivalu v Pesaru v představení opery Adina i ztvárněním Cherubína v Mozartově Figarově svatbě za doprovodu orchestru pařížské Opéra Bastille. V koncertní činnosti přednesla Mozartovo Requiem se Seattleskými symfoniky, Berliozův cyklus Les nuits d'été po boku Ensemble Orchestral de Paris. V koncertním sále Carnegie Hall v New Yorku debutovala v provedení Mše h moll od Johanna Sebastiana Bacha v nastudování Orchestru sv. Lukáše vedeného Peterem Schreierem. Napříč Evropou se vydala spolu s Markem Minkowskim a Les Musiciens du Louvre. Program zahrnoval písňový cyklus Les nuits d'été.[12]

V sezóně 2003/2004 vystupovala v Sanfranciské opeře jakožto Rosina v Lazebníku sevillském. Na prknech Nizozemské opery se představila úlohou králova syna Idamanteho v Mozartově Idomeneu. Na festivalu v Aix-en-Provence zazpívala v další kalhotkové roli Ascania z Berliozova díla Benvenuto Cellini v nastudování Orchestre National de France. Se sólovým recitálem vystoupila v newyorském Lincolnově centru, Kennedyho centru ve Washingtonu, kansaském Follyho divadle či londýnské Wigmore Hall. V amfiteátru Hollywood Bowl se ujala interpretace mezzosopránového partu v Beethovenově Symfonii č. 9 s Losangeleskými filharmoniky.[12]

Na scéně Ženevského Grand Théâtre vystoupila během sezóny 2004/2005 jako anglická královna Alžběta v prvním setkání s Donizettiho operou Marie Stuartovna. Angelinou z Rossiniho Popelky se vrátila do milánské Scaly a na pesarském Rossiniho festivalu odzpívala Rosinu z Lazebníka sevillského s boloňským operním souborem pod režijním vedením Luky Ronconiho.[11] Sezóna 2005-2006 znamenala její debut v Metropolitní opeře postavou Cherubína ve Figarově svatbě. Partu Stéphana se pak zhostila na téže scéně v Gounodově Romeu a Julii. Do Královské opery přijela jako Rosina v Lazebníku sevillském a v Ženevském velkém divadle se uvedla úlohou z Mozartovy opery La clemenza di Tito. Postavu Dejaniry si zahrála v Händelově Herkulovi na prknech newyorské Brooklyn Academy of Music i londýnského Barbican Centre po boku Williama Christieho. Mimoto uskutečnila několik představení s Newyorskou filharmonií a recitál přednesla v londýnské Wigmore Hall. V Santa Fe uzavírala oslavy 50. jubilea operního domu titulní postavou Massenetovy Popelky.[11]

Na jevišti madridského Teatro Real debutovala v průběhu sezóny 2006/2007 rolí Skladatele v opeře Richarda Strausse Ariadna na Naxu. Vrátila se také do Pařížské národní opery jako Idamante v Mozartově Idomeneu a do Houstonské grand opery partem Angeliny Rossiniho v Popelce. Rosinu z Lazebníka sevillského zazpívala v Metropolitní opeře a prvního Oktaviána v operetě Richarda Strausse Růžový kavalír v provedení Sanfranciské opery. Na americké a evropské koncertní turné se vydala spolu s britským klavíristou Juliem Drakem.[13] Následující sezóna 2007/2008 zahrnovala debuty v barcelonském Liceu rolí Angeliny z Rossiniho opery La Cenerentola (Popelka) i v Lyrické opeře v Chicagu jako Rosina. Titulní postavu ztvárnila v Händlově Alcině v nastudování Alana Curtise a jeho souboru Il Complesso Barocco. Také v další Händlově opeře o třech dějstvích Ariodante získala hlavní úlohu na scéně Ženevského velkého divadla. Dále vytvořila mužskou roli Romea v Belliniho díle Kapuleti a Montekové, produkovaném Bastillskou operou. V červenci 2008 zavítala zpět do madridského Teatro Real jako Idamante z Idomenea. Recitály představila v La Scale, Lincolnově centru a na Brooklynské akademii hudby. V Bruselu pak zazpívala árie Georga Friedricha Händela, z čehož vznikla audionahrávka.[14]

V sezóně 2008/2009 se pěvkyně vrátila do Covent Garden jako Donna Elvíra v Mozartově Donu Giovannim a rovněž tak v roli Rosiny v Lazebníku sevillském. Při vystoupení ze 7. července 2009 na jevišti uklouzla a zlomila si pravou lýtkovou kost; kulhající dohrála první dějství a zbytek představení o berlích. Dalších pět plánovaných repríz zazpívala na kolečkovém křesle.[15] Úlohu Beatrice ztvárnila na scéně Houstonské grand opery v Berliozově Béatrice et Bénédict (česky dříve též jako Blažena a Beneš), Idamanteho si zahrála v Mozartově Idomeneu v Národní pařížské opeře a Rosinu v Lazebníku sevillském při svém debutu ve Vídeňské státní opeře.

Na koncertních vystoupeních spolupracovala s Newyorskými filharmoniky, Kansaskými symfoniky a orchestrem Metropolitní opery pod taktovkou Jamese Levina. Na evropské a americké turné se vydala s francouzským tělesem Les Talens Lyriques. V programu představila Händlovy árie a zastavila se také ve Wigmore Hall a na Rossiniho operním festivalu.[16]

V dubnu 2011 se objevila v Metropolitní opeře jako Isolier v Rossiniho Hraběti Orym. O rok později se na prknech Houstonského operního domu uvedla rolí panovnice Marie Stuartovny v Donizettiho eponymní opeře,[17] kterou v lednu 2013 ztvárnila také na prknech Metropolitní opery.

Na jaře 2013 účinkovala v Rossiniho opeře seria Jezerní paní, produkované Královskou operou v Covent Garden.[18] V dalším nastudování stejného díla se objevila během festivalové sezóny 2013 na prknech Opery v Santa Fe, kde v úloze Uberta zpíval afroamerický tenorista Lawrence Brownlee.[19] Poprvé v 57leté historii Santafeské opery bylo přidáno představení Jezerní paní pro značný zájem publika.[20]

Vystoupila také na závěrečném koncertě 119. anglického hudebního festivalu, který byl uspořádán 7. září 2013 v Royal Albert Hall v Londýně pod tradičním názvem Last Night of the Proms. Představila se áriemi „Je suis gris! je suis ivre!“ (Massenet, Chérubin), „Ombra mai fu“ (Händel, Serse) a „Tanti affetti in tal momento!“ (Rossini, Jezerní paní). Mimo nich zazpívala skladby „You'll Never Walk Alone“ z muzikálu Carousel, „Over the Rainbow“ z filmu Čaroděje ze země Oz, jakožto poctu svému rodnému státu Kansas, a irskou baladu „Danny Boy“; publikum pak na několika místech Velké Británie, kam byl koncert přenášen vedla při sborovém zpěvu tradicionálu „Rule, Britannia!“.[21] V partu Romea se objevila 21. září 2013 při otevření nové sezóny Kansaské lyrické opery v Belliniho díle Kapuleti a Montekové.[22]

V lednu 2014 byla označena za „perspektivní“ umělkyni pro sezónu 2014/2015 v Carnegie Hall. V daném období spolupracovala v koncertní činnosti s londýnským tělesem zaměřujícím se na barokní hudbu The English Concert pod vedením Harryho Bicketa. Vystupovala také za doprovodu Davida Zobela, amerického Smyčcového kvartetu Brentanové a Filadelfského orchestru řízeného Mauriziem Beninim.[23] Na počátku září 2014 zahájila dvěma koncerty sezónu v londýnském sále Wigmore Hall. Na klavír ji doprovodil pianista a dirigent Antonio Pappano. Program zahrnoval díla Haydna, Rossiniho, Santoliquida a skladby z Velkého amerického zpěvníku. Z koncertu byla pořízena nahrávka pod názvem Joyce and Tony: Live at Wigmore Hall, která v roce 2016 získala Cenu Grammy za nejlepší vokální sólové album ve vážné hudbě.[24]

V závěru září 2014 otevřela sezónu Barbicanova centra vystoupením nazvaným Stella di Napoli[25] s orchestrem a sborem Lyonské opery, vedenými Riccardem Minasim. Jednalo se o první ze šňůry pěti jejích koncertů produkovaných Barbicanovým centrem. Dále se tak představila v Händlově Alcině[26] s orchestrem English Concert pod taktovkou Harryho Bicketa, v písňovém cyklu pojmenovaném Camille Claudel: Into the Fire,[27] napsaném přímo pro ni Jakem Heggiem a za doprovodu Smyčcového kvartetu Brentanové, rovněž tak koncertem[28] s Newyorskou filharmonií řízenou Alanem Gilbertem a konečně pásmem skladeb s posluchači londýnské hudební školy Guildhall School of Music and Drama.[29][30]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joyce DiDonato na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Joyce DiDonatová na Wikimedia Commons
• Joyce DiDonato – oficiální stránky (anglicky)
• Joyce DiDonato na Allmusic (anglicky)