Irové

V průběhu posledních 9000 let bylo Irsko svědkem nájezdů mnoha různých skupin lidí na jeho pobřeží. Prvními legendárními příchozími byli lidé kmenů Nemed, Fomor, Firbolg a Tuatha Dé Danann, kteří jsou dnes (s výjimkou Firbolgů) považováni spíše za mytologické bytosti, než skutečné nájezdníky.

Starodávní Irové – tvůrci památek Ceide Fields a Newgrange, jsou téměř neznámí. Ani jejich jazyk, ani to jak sami sebe nazývali není známo. Až do poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu, bylo Irsko známo pod různými názvy. Irové sami je nazývali Banba, Scotia, Fódla, Ériu, Římané ostrovu říkali Hibernia nebo Scotia a Řekové Ierne.

Stejně tak názvy pro obyvatele Irska byly různé. Staří Římané je nazývali Attacotti, Scoti a Gael. Slovo Gael bylo odvozeno ze staré welštiny, gwyddel (znamená nájezdníci), bylo Iry přijato pro označení sebe sama. Stejný význam má označení pro Vikingy, které je spíše popisem jejich činnosti (nájezdy, pirátství), než skutečného etnického spříznění.

Název Irish (Ir) a Ireland (Irsko) je odvozen od slova Érainn^[zdroj?!], označení pro lid žijící v dnešním středním a jižním Munsteru. Jejich poloha byla výhodná pro obchod se zámořskými sousedy (západ Británie, Galie a Hispánie) a to vedlo k převzetí názvu pro obyvatele celého ostrova.

Irský ostrov obývaly etnika Airgialla, Fir Ol nEchmacht, Delbhna, Fir Bolg, Érainn, Eóganachta, Mairtine, Conmaicne, Soghain a Ulaid.

Mnohá irská příjmení byla poangličtěna v době anglické kolonizace v 16. století. Vyznačují se typickými předponami jako O', Fitz nebo Mac.

Pro osoby keltského původu je společné to, že jejich příjmení velmi často začíná na „Ó“ nebo „Mac“ (případně psáno „Mc“ nebo staženo na pouhé „Ma“ či „M'“). „O“, původně Ó, se vyvinulo z Ua (původně hUa), což znamená „vnuk“ nebo „potomek“ jmenované osoby. Například potomci irského krále Briana Boru byli známi jako klan Ua Brian (O'Brien). Předpona je standardně psána jako O’. Genealog Kimberly Powell vysvětluje, že „apostrof, který obvykle následuje za písmenem O ..., pochází z omylu anglicky mluvících úředníků z alžbětinských dob, kteří si to vykládali jako stažený tvar slova of.“[3]

„Mac“ nebo „Mc“ znamená „son of“ (syn …) a začíná tak řada irských (a skotských) příjmení. Není žádné pravidlo, že by Mac bylo skotské a Mc irské: Mc je jednoduše zkrácený zápis předpony Mac. Je však pravdou, že Mc je více rozšířeno v Ulsteru a Ó je méně běžné ve Skotsku než v Irsku.

Některá společná příjmení začínající předponou Ó jsou: Ó Ceallaigh (anglicizovaně Kelly), Ó Gallchobhair (O'Gallagher), Ó Hainbhthin (Hanifin, Hanifan apod.), Ó Raghallaigh (O'Reilly), Ó Laoidheach (Lee), Ó Néill (O'Neill), Ó Briain (O'Brien),O Fallamhain (O'Fallon) Ó Conchúir (O'Connor), Ó Cathasaigh (O'Casey), Ó hÍcidhe / Ó hÍceadha (O'Hickey), Ó Laoire (O'Leary), Ó Seachnasaigh (O'Shaughnessy), Ó Greaney (O'Greaney), Ó Dónaill (O'Donnell), Ó Dubhda (O'Dowd), Ó Tuathail (O'Toole), Ó Meadhra (O'Meara), Ó Mealaigh (O'Malley), Ó hEadhra (O'Hara), Ó Bradaigh (O'Brady) a Ó Seanacháin (O'Shanahan).

Některá příjmení začínající předponou Mac jsou: Mac Diarmada (MacDermott), Mac Cárthaigh (MacCarthy), Mac Donnachadha (MacDonough), Mac Dómhnaill (MacDonnell), McElligott, Mac Coileáin (MacQuillan), Mac Aonghusa (MacGuinness, Magennis), Mac Lochlainn (MacLaughlin), Mac Uidhir (MacGuire), Mac Mathúna (MacMahon), Mac Gadhra (McGeary) a Mac Cormaic (MacCormack). Žádný tvar není upřednostňován, takže se například používá jak MacCarthy tak McCarthy.

Je zde i početná skupina příjmení odvozených od severských vlastních jmen, jako Sweeney ze Swein a McAuliffe z Olaf. Příjmení Cotter, obvyklé v Corku, je odvozeno od severského vlastního jména Ottir.

„Fitz“ je zkomolenina francouzského „fils de“, používaného Normany a které znamená „son of“ (syn …). Normané byli potomky Vikingů, kteří se usadili v Normandii a zcela přejali francouzské způsoby a jazyk.

Častá příjmení začínající na Fitz jsou: FitzGerald (Mac Gearailt), FitzSimons (Mac Síomóin), FitzGibbons (Mac Giobúin), Fitzpatrick (Mac Giolla Phádraig) a FitzHenry (Mac Anraí); mnozí z jejich nositelů jsou potomky normanských osadníků.

Podobná příjmení jsou častá ve Skotsku a to z důvodu používání stejného jazyka a masové imigrace Irů do Skotska koncem 19. a začátkem 20. století. Skotská příjmení jsou rozšířena v Ulsteru, v důsledku vzájemných sňatků a předreformační katolické imigrace.

Některá vlastní jména v dnešním Irsku jsou odvozena z tradičních irských jmen a poangličtěných irských jmen, ačkoliv anglická jména zůstávají stále používaná.