Jules Massenet

Massenet jako chlapec

Massenet se narodil ve vesnici Montaud, což je nyní městská část Saint-Étienne, jako syn mistra kovolijce. Když mu bylo jedenáct, odstěhovala se jeho rodina do Paříže. Tam získal první poznatky o hudbě od své matky, která učila i jiné žáky, aby si rodina finančně přilepšila. Od svých jedenácti let také navštěvoval pařížskou konzervatoř a činil značné pokroky, především pod vedením skladatele Ambroise Thomase (1811-1896). Nadto v roce 1863 získal prestižní Prix de Rome, což mu umožnilo strávit čtyři roky ve vile Medici v Římě, kde se seznámil s Franzem Lisztem. Začal dávat hodiny klavíru a získával zkušenosti s divadlem a populární hudbou tím, že příležitostně hrál na bicí nástroje v orchestru pařížské Opery a v barech.

Plakát opery Werther

Po návratu do Paříže se 8. října 1866 oženil se svou žačkou Constancií de Saint-Marie. V následujících letech byla na doporučení Thomase jeho opera La Grand'tante uvedena v Opéra-Comique. Byla to první část celého cyklu oper, které měl Massenet v následujících pětačtyřiceti letech svého života napsat; poslední premiérou jeho života byla opera Řím (Roma) v Monte Carlu v roce 1912.

Jules Massenet patřil k těm skladatelům, kteří měli velký úspěch již za svého života. Poprvé se úspěch dostavil s oratoriem Marie-Magdeleine z roku 1873, ale byla to opera Le Roi de Lahore o čtyři roky později, díky níž se stal slavným. Jeho největší úspěch mu však přinesla opera Manon, inspirovaná novelou abbého Prévosta (použitou rovněž Puccinim v opeře Manon Lescaut), vyprávějící příběh mladé ženy, která se kvůli své lehkomyslnosti stane kurtizánou, a jejího idealistického mladého milence šlechtického původu, Chevalliera de Grieux. Další kurtizána, tentokrát z Egypta ve 4. století, je postavou Massenetovy úspěšné opery Thaïs (1894). Mužské hlavní postavy zobrazil v operách Le Cid (1885), Werther (1892), a Don Quijotte z roku 1910. Don Quijotte byl jeho posledním větším úspěchem. Jeho sláva pronikala i za hranice Francie, a proto se i některé premiéry konaly v důležitých operních centrech Evropy, například Werther byl prvně uveden ve Vídni a La Navarraise v Londýně.

Mnoho let také působil jako učitel skladby na pařížské konzervatoři, kam nastoupil v roce 1878 a setrval zde až do své smrti, tj. do roku 1912. Je pochován na hřbitově v Égreville (Seine-et-Marne).

Dílo Julesa Masseneta zahrnuje kromě oper, kterého jej proslavily, v menším míře i duchovní hudbu, balety, scénickou hudbu pro divadlo a mnoho písní. Mezi jeho reprezentativní díla patří hlavně: Manon (1884), Werther (1892), Thais (1894), Le Cid (1885) nebo například Le Jongleur de Notre-Dame (1902).

Plakát opery Le Mage

Plakát opery Ariane

Opery

• Les deux boursiers (1859)
• Esmerelda (1865)
• Noureddin (1865)
• Valéria (1865)
• La Grand' Tante (1867)
• La Coupe du roi de Thulé (1867)
• Le Florentin (1868)
• Manfred (1869)
• Méduse (1870)
• Don César de Bazan (1872)

Plakát opery Sapho

• Les Templiers (1873)
• Marie-Magdeleine (1903)
• L'Adorable Bel'-Boul' (1874)
• Bérangère et Anatole (1876)
• Le Roi de Lahore (1877)
• Robert de France (1880)
• Hérodiade (1881)
• Les Girondins (1881)
• Montalte (1883)
• Hérodiade (1884)
• Manon (1884)
• Le Cid (1885)
• Don César de Bazan (1888)
• Esclarmonde (1889)
• Le Mage (1891)
• Werther (1892)
• Kassya (1893)
• Thaïs (1894)
• Le Portrait de Manon (1894)
• La Navarraise (1894)
• Sapho (1897)
• Cendrillon (1899)
• Grisélidis (1901)
• Le Jongleur de Notre-Dame (1902)
• Chérubin (1905)
• Ariane (1906)
• Thérèse (1907)
• Bacchus (1909)
• Don Quichotte (1910)
• Roma (1912)
• Panurge (1913)
• Cléopâtre (1914)
• Amadis (1922)

Plakát opery Roma

• 
  Jules Massenet
• 
  Jules Massenet (1880)
• 
  Plakát opery 'Le Cid' (1885)
• 
  Jules Massenet (1887)
• 
  Plakát opery 'Don Quichotte' (1910)
• 
  Jeho hrob na hřbitově v Égreville (Seine-et-Marne)
• 
  Massenetova pamětní deska v kostele Saint-Martin v Égreville