Synové hor

Film začíná na krkonošských hřebenech, kdy sledujeme závěr závodů na 50 km v roce 1912. Poté sledujeme "boj" mezi Hančem (Josef Bek) a Vrbatou (Jiří Vala) o dívku Jaroslavu (Svatava Hubeňáková). Ta si nakonec vybere Hanče a z Vrbaty se stane rodinný přítel. Vidíme řadu obrazů z Podkrkonoší, včetně cvičení Sokola s Janem Bucharem (Jaroslav Vojta) či tkalcovské práce. Hanč kupuje na splátky od faktora Krause polorozpadlou chalupu. Hanč je původně zedník a podaří se mu s pomocí kamarádů dát stavení do pořádku. Novomanželé jsou šťastni, tíží je však dluh u Krause, ale i ten se jim nakonec podaří zaplatit. Bohumil Hanč chce po vítězství v roce 1912 na prosby své ženy Slávky závodění zanechat. V roce 1913 se na závody přihlásí silní zahraniční soupeři, proto Bohumil podlehne prosbám kamarádů a rozhodne se naposledy jet. Při závodech se však změní počasí a Hanč mijí kontroly, které se mu snaží marně naznačit, že závod pro nepřízeň počasí skončil. Potkává svého přítele Vrbatu, který se mu vypravil na pomoc a předává mu své rukavice a kabát. Hanč mu děkuje a odjíždí, přičemž si o několik set metrů dál sedá do sněhu a odpočívá. Promrzlý Václav Vrbata se nedostane daleko a je nalezen Emerichem Rathem, který se vydal hledat ztraceného Hanče. Po jeho příchodu ovšem zjistí, že to není Hanč a tak se vypraví hledat dál. Když jej nalezne, je však již pozdě.

Film končí záběrem na pomníky obou přátel na Krkonošských hřbetech.

Film je kritizován jako příliš idealistický, nepopisující dostatečně prostředí hor a situaci (ať už národnostní nebo majetkovou) lidí v horách.[1]

Pietně dokonalý Hanč, jehož životní osud je až po tragický konec rovný jako stůl, nedal Josefu Bekovi příležitost k tvorbě živé postavy. Hromada dobrých vlastností, které ve filmu defilují jako mravoličné čtení, bránila herci v navození potřebné dramatické gradace. Proto je Bekův Hanč bezkrevným čítankovým hrdinou, ovšem ne vinou představitele. Obdobně jsou postiženi i Vrbata Jiřího Valy a Jaroslava Svatavy Hubeňákové, která v "Synech hor" absolvovala svůj filmový debut

—Ivan Dvořák, dobová recenze

• Josef Bek byl nelyžař a musel být dublován. Po uvedení filmu dostával pozvání k lyžařským závodům.
• Film se točil i při teplotách dosahujících -22 stupňů Celsia
• Roli ve filmu dostal i „zachránce“ Hanče Emerich Rath. Zahrál si starého lesníka.[2]
• Příběh tragédie zpracoval také producent Oldřich Beránek ve filmu Poslední závod, uvedeném v roce 2022. Bohumila Hanče zde zahrál Kryštof Hádek a film je více zaměřen více na třetího účastníka závodu, Emericha Ratha.[3]