Jelena Holečková

Rodiče Jeleny Holečkové byli spisovatel Josef Holeček a Zdenka Holečková-Zemanová (narozená 2. dubna 1870). Měla bratra Jarolíma Holečka (1891–1941), novináře a legionářského spisovatele, a sestru Darju Podlipskou-Holečkovou (1896–1959), překladatelku ze srbochorvatštiny a ruštiny. Její manžel byl Julius Heidenreich, který si 9. listopadu 1945 změnil příjmení na Dolanský.

Vystudovala gymnázium Krásnohorská v Praze (1918), potom Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (1925, rigorózní zkoušky ze Slovanské filologie a srovnávacích dějin literatur a z filozofie).[2] Ve zpěvu se vzdělávala u Antonína Heřmana (1918–1921), na pražské konzervatoři u Doubravky Branbergerové a u Jaroslavy Pěničkové-Rochové. V Praze vyučovala zpěv soukromě a také v Husově škole Masarykova lidovýchovného ústavu, v Hudební a pěvecké škole Unie českých hudebníků (za války); po válce na Hudební škole, na Vyšší hudebně pedagogické škole, na hudební škole na Vinohradech a externě na AMU.[3]

Jako pěvkyně začala v roli Carmen ve stejnojmenné opeře v Bratislavě (1924), později např. v roli Rosiny (Lazebník sevillský) nebo Filiny (Mignon). Zpívala také na večerech v Mánesu, Přítomnosti, Umělecké besedě, mj. slovanské písně od Slavka Osterce a Miloje Milojeviče. Podnikla turné po Německu (1927–1928) – Drážďany, Mnichov, Augsburg a zájezdy do Jugoslávie. Kariéru ukončila v roce 1945. Poté pracovala v souborech Stalingrad, S. K. Neumann a Rozmarina (zde získala v soutěži města Prahy první cenu za pásma skladeb Slovanská mapa a Ruští bohatýři).[3]

Jelena Holečková za svůj život přeložila 25 dramatických děl a na 100 písní. Její překlady oper Car Saltan a Ivan Susanin byly odměněny třetí cenou v soutěži Československého divadelního a literárního jednatelství v Praze roku 1952. Napsala množství statí pro hudební časopisy, publikovala referáty v týdeníku Lada a v měsíčníku Centralnaja Jevropa (1926–1939).[3] V Praze XVI Smíchov bydlela na adrese Poděbradova 32.