Sofie Podlipská

Sofie Podlipská, uváděna též jako Žofie, rozená Rottová, (15. května 1833 Praha[1] – 17. prosince 1897 Praha[2]) byla česká spisovatelka a překladatelka, sestra Karoliny Světlé.

Sofie Podlipská
Sofie Podlipská, portrét od Jana Vilímka
Narození15. května 1833
 Praha
Úmrtí17. prosince 1897 (64 let)
 Praha
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
PovoláníSpisovatelka, překladatelka
Národnostčeská
Manžel(ka)Josef Podlipský (1858–1867)
DětiProkop Podlipský
Ludmila Vrchlická
RodičeEustach Rott
Příbuzní
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Otcem Sofie Podlipské byl obchodník Eustach Rott (1795–1869), matka Anna, rozená Vogelová (1811–1882). Měla sestru Johannu (provdaná Mužáková, známá jako spisovatelka Karolina Světlá, 1830–1899) a bratra Jindřicha (* 1837).[3][4][p 1]

Společně se sestrou byla vychovávána v bohatší pražské rodině stranou od vlasteneckých vlivů. Literární práci a činnosti v ženských spolcích (Minervě, Ochraně opuštěných a zanedbaných dívek v Americkém klubu dam) se začala věnovat až po sňatku s lékařem Josefem Podlipským (1816–1867). V manželství měla syna Prokopa (* 1859) a dceru Ludmilu (* 1861)[5]. Po ovdovění se veřejně angažovala ještě intenzivněji. Přátelila se s Boženou Němcovou a Jaroslavem Vrchlickým, který se stal manželem její dcery Ludmily.

Přispívala do Osvěty, Světozoru, Květů (Kwětů), Rodinné kroniky, Zlaté Prahy. Redigovala Ženskou bibliotéku a svůj almanach Souzvuk. Překládala z francouzštiny (George Sandová, Eugène Scribe). Ve svém díle se pokoušela kriticky zobrazit současnou zbohatlickou společnost (Nalžovský, 1878), čerpala z historických témat (Anežka Přemyslovna, 1879; Přemysl Otakar II., 1892–3), líčila probouzející se národní uvědomění patricijských rodin (Osud a nadání, 1872; Peregrinus, 1881 a 1882). Část díla věnovala výchovným tématům (Povídky a bajky pro drobné dětičky, které se rády učí číst, 1864; Opuštěné dítě. Studie sociální a výchovná, 1897), tvorbě pro děti (pohádka O Palečkovi,1891) či boji za zlepšení společenského postavení žen.

Pro přílišné zdůraznění výchovných prvků, nedostatečné prokreslení postav, konstrukci děje směrem k násilně šťastnému řešení či lyricky rozplizlý sloh nenalezlo její dílo významnější odezvy.

Bibliografie
vydáno za života
  • Tři povídky pro milou dorůstající mládež (1864)
  • Povídky a bajky pro drobné dětičky, které se rády učí číst (1864)
  • Listy staré vychovatelky někdejším schovankám (1868, přeprac. 1886)
  • Sbírka pohádek pro mládež (1872)
  • Osud a nadání (román,1872)
  • Na domácí půdě (román, 1872)
  • Přechody (román, 1873)
  • Malá tulačka
  • Vladislav
  • Student a uhlíř (1874)
  • Divná žena (1875)
  • Kouzla na horách (1875)
  • Dětská svornost (1875)
  • Příklady z oboru vychovacího (1875–76, 3 sv.)
  • Anna Náprstková (život., 1875)
  • Životopis prášku (bajka, 1877)
  • Nalžovský (román, 1878)
  • Anežka Přemyslovna (román, 1879)
  • Jaroslav ze Šternberka (román, 1881)
  • Peregrinus I, II (román, 1881, 1882)
  • Pozemský prach (1891)
  • Břeh (román, 1891)
  • O Palečkovi (pohádka, 1891)
  • Báchorky a pověsti (1892)
  • Přemysl Otakar II. (román, 1892–3, 2 sv.)
  • Anna Náprstková, dobrodinka chudých a zakladatelka Náprstkova muzea (1893) dostupné online
  • Z říše královny pohádky (1893)
  • Pradědeček kačer
  • Divá žena (1893)
  • Nejmladší syn (1895)
  • Stará píseň (1895)
  • Mraveniště (román, 1896)
  • Vojta Náprstek (život., 1896)
  • Dvě novely (1896)
  • Opuštěné dítě. Studie sociální a výchovná (1897)
  • Iluze (román, 1897)
vydáno posmrtně
  • Mír (román, 1898)
  • Povídky o mně (1899)
  • Lidské včely (román, 1901)
  • Milující neznámá a jiné novely (1902)
  • Paměť a smrt a jiné novely (1903)
  • Oldřich, Božena a sv. Prokop (1905))
  • Sebrané spisy – Národní bibliotéka v l. 1876 až 1886 (4 sv.), Unie v l. 1901 až 1905 (15 sv.)
  • Korespondence – Dopisy J. Vrchlického se S. Podlipskou 1875–1876 (vyd. F. X. Šalda a V. Brtník, 1917)

Odkazy

Poznámky
  1. Sourozenci Rottovi měli se  zakladatelem „železářství u Rotta“ na Malém náměstí na pražském Starém Městě Vincencem Rottem společného praděda Jakuba Rotta (1718–1779).

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském
  3. Policejní přihlášky, Praha, rodina Eustacha Rotta
  4. Soupis pražského obyvatelstva, Rott Eustach
  5. Policejní přihláška, MUDr. Josef Podlipský s rodinou

Související články

Literatura
  • Havel, R. and Opelík J. et al. Slovník českých spisovatelů. Československý spisovatel, Praha 1964.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.