Alexandrovův soubor písní a tanců

Alexandrovův soubor písní a tanců, plným současným oficiálním názvem Akademický soubor písní a tanců Ruské armády A. V. Alexandrova (rusky Академический ансамбль песни и пляски Российской Армии имени А. В. Александрова),[1] více však známý jako Alexandrovci, je pěvecký a taneční soubor, který byl oficiálním armádním uměleckým souborem Rudé armády bývalého Sovětského svazu (nyní Ruské armády Ruské federace). Jeho členové jsou výhradně muži, vybíraní ve velmi přísných konkursech. Jejich představení se skládají jak z ruských národních či zlidovělých písní (např. Kaťuša a Kalinka), tak církevních skladeb (např. Ave Maria), ale provozují i moderní hudbu. Po rozpadu Sovětského svazu vystupovali mj. před církevními hodnostáři jak v Rusku, tak v zahraničí, dokonce i před papežem Janem Pavlem II. Zpívali také na koncertech se známou finskou hudební skupinou Leningrad Cowboys.

Alexandrovův soubor písní a tanců
Alexandrovův soubor písní a tanců (2009)
Základní informace
Jinak zvaný/áAkademický soubor písní a tanců Ruské armády A. V. Alexandrova
PřezdívkaAlexandrovci
Žánrymilitary music, lidová píseň, lidový tanec, náboženská hudba, klasická hudba a pop music
OceněníŘád rudého praporu (1935)
Medaile Za vojenské zásluhy (1964)
Řád rudé hvězdy (1965)
Webwww.redarmychorus.ru
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vasilij Štefuca

Na rozdíl od mnoha jiných souborů je jejich obvykle čtyřhlasý zpěv založen více na basových a barytonových hlasech než na tenorech. Tenor se většinou při jejich vystoupeních vůbec neprosadí.

Historie

Soubor oficiálně zahájil svoji činnost vystoupením v Ústředním domě Rudé armády v Moskvě 12. října 1928 pod názvem Soubor rudoarmějské písně (Ансамбль красноармейской песни). Na počátku měl jen dvanáct členů – osm zpěváků, dva tanečníky, jednoho harmonikáře a jednoho recitátora – a vedl jej pozdější národní umělec SSSR Alexandr Vasiljevič Alexandrov, tehdy mladý profesor hudby z Moskevské konzervatoře. Soubor se později rozrostl až k zhruba dvěma stovkám členů. V průběhu 2. světové války se rozdělil na čtyři skupiny, které uskutečnily při odjezdech vojáků na frontu i přímo na frontách a v nemocnicích přes 1 500 vystoupení.

Nadšeného přijetí se Alexandrovcům dostalo v neděli 24. dubna 1955, když přijeli vlakem do Košic k oslavám desátého výročí osvobození Československa Sovětskou armádou. Na stanicích, kudy vlak projížděl, je vítali zaměstnanci ČSD, obyvatelé přilehlých obcí i mládež.[2]

V roce 1946 se po smrti zakladatele jeho jméno dostalo i oficiálně do názvu souboru. Jeho vedení převzal po svém otci Boris Alexandrovič Alexandrov. Se souborem vystupoval po celém světě až do roku 1986, kdy odešel v hodnosti generálmajora do důchodu. Po něm vedení Alexandrovců převzal v roce 1994 jako umělecký vedoucí a dirigent nejprve Viktor Alexejevič Fjodorov, kterého po jeho smrti v roce 2002 nahradil současný hlavní dirigent Vjačeslav Korobko. Provozním ředitelem souboru je Viktor Kadinov, hlavním sbormistrem Jurij Uchov.

V roce 2007 byl založen pěvecký soubor Mladí Alexandrovci, který měl své první vystoupení na zimním stadionu v Jihlavě 13. června 2009.

Havárie letadla
Podrobnější informace naleznete v článku Havárie Tu-154 ruského ministerstva obrany 2016.

25. prosince 2016 ráno se po mezipřistání v Soči zřítilo do Černého moře několik kilometrů od břehu ruské letadlo Tu-154 na trase z Moskvy na ruskou vojenskou základnu v syrské Latákii s 92 lidmi na palubě, z čehož 64 cestujících byli členové pěvecké části sboru. Leteckou havárii pravděpodobně nikdo z letadla nepřežil. Až na tři sólisty, Vadima Anaňjeva, Valerije Gavvu a Borise Ďjakova, kteří se zbytkem složení necestovali, pěvecká část sboru Alexandrovců (nejvýznamnější spolu s orchestrální) tragédií zanikla.[3]

Soubor v době letecké tragédie měl 186 členů včetně devíti sólistů a 64 zpěváků mužského sboru, 38 členů orchestru a 35 tanečníků a tanečnic.[4]

Část zahynuvších umělců byla dne 16. ledna 2017 pohřbena s vojenskými poctami na Federálním vojenském pamětním hřbitově v Moskvě.

Reference
  1. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-07-29]. Heslo АЛЕКСА́НДРОВЫ. Dostupné online. (rusky)
  2. (ČTK). Rudé právo. 1955-04-25, s. 1. Dostupné online [cit. 2019-07-29].
  3. Do Černého moře spadlo letadlo s Alexandrovci, na palubě bylo 92 lidí. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-12-25 [cit. 2018-12-14]. Dostupné online.
  4. U Soči spadlo letadlo s 92 lidmi, na palubě byl sbor Alexandrovců, České noviny, 25. 12. 2016, ČTK

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.