Vratislav Vycpálek

Byl synem známého sběratele lidových písní Josefa Vycpálka (1842-1922) a bratrem člena opery Národního divadla Lubora Vycpálka (1898-1972). Hudební skladatel Ladislav Vycpálek byl jeho bratrancem. Maturoval na gymnáziu v Táboře. Vstoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde studoval učitelské obory zeměpis a dějepis. Vedle toho studoval i hudební vědu u prof. Zdeňka Nejedlého a sborový zpěv na pedagogickém oddělení Pražské konzervatoře. Doktorát filosofie získal v roce 1929 obhajobou disertační práce Jan Malát, český hudební pedagog a skladatel, kterou později značně rozšířil a vydal i tiskem.

Od roku 1920 učil na obchodní akademii v Praze-Karlíně a dalších pražských středních školách. Aktivně se hudbě věnoval zejména jako sborový zpěvák. Byl členem pražského Hlaholu a Filharmonického sboru. Hudebně-vědeckými články, referáty a kritikami přispíval do denního tisku (Právo lidu, Ranní noviny), do týdeníku Signál i do odborných hudebních a folkloristicjých časopisů. V letech 1927–1930 byl redaktorem časopisu Česká hudba. Byl činný v hudebním odboru Masarykova lidového ústavu a spolupracoval i se Svazem dělnických pěveckých jednot. Jeho blízkou spolupracovnicí se stala jeho manželka, dcera filologa a překladatele Otmara Vaňorného, rovněž rodačka z Rychnova nad Kněžnou.

V roce 1934 navštívil Sovětský svaz. Své poznatky publikoval v knize Země mladých. Pro své levicové zaměření byl za války dán do předčasného důchodu. Zabýval se sběrem lidových písní a angažoval se v propagaci folklóru. Po válce se vrátil na karlínskou obchodní akademii a nějaký čas učil i na pražské konzervatoři a na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Působil také jako poradce Vycpálkova souboru písní a tanců. Za svou činnost byl v roce 1953 vyznamenán Smetanovou cenou hlavního města Prahy.

Vratislav Vycpálek i jeho otec Josef Vycpálek a bratr Lubor Vycpálek jsou pohřbeni na hřbitově v Choceradech.[2]