Jaromír Černín z Chudenic

Jaromír Černín (sedící) se svými bratry Rudolfem (1821–1873), Heřmanem (1819–1892) a Humbertem (1827–1910); litografie, Josef Kriehuber, 1847

Narodil se jako nejstarší ze čtyř synů hraběte Evžena Karla Černína (1796–1868), vynikajícího znalce české historie a významného donátora Národního muzea, matka Marie Terezie (1798–1866) pocházela z rodu Rosenbergů. Jaromír po maturitě na gymnáziu studoval práva na Vídeňské univerzitě a poté působil jako nižší státní úředník u moravského místodržitelství v Brně, kde se také oženil. V letech 1843–1844 byl krajským komisařem ve Znojmě, poté působil jako sekretář u zemské vlády v Dolním Rakousku. V roce 1846 opustil státní službu a začal se podílet na správě rodového majetku. Mezitím byl v roce 1845 jmenován c. k. komořím. Později se zapojil do politického života v Českém království, v letech 1861–1867, 1869 a 1870–1872 byl poslancem českého zemského sněmu, kam byl zvolen za velkostatkářskou kurii. V roce 1874 se jako držitel fideikomisu stal dědičným členem rakouské panské sněmovny. V roce 1881 obdržel titul c. k. tajného rady a v roce 1884 získal Řád zlatého rouna.

Byl pohřben v rodinné hrobce v kostele svatého Jakuba v Jindřichově Hradci.

Po otci zdědil majetek v různých částech Čech. Nejvýznamnější položkou v černínském majetku byl velkostatek Jindřichův Hradec, k němuž patřilo 11 455 hektarů půdy. S vlastnictvím Jindřichova Hradce byl spojen také čestný titul vladař domu jindřichohradeckého převzatý po předchozích majitelích Slavatech. Po rodině Slavatů užíval Jaromír Černín také čestný titul dědičného nejvyššího číšníka Českého království. V severních Čechách vlastnil velkostatky Petrohrad u Loun a Krásný Dvůr, které zahrnovaly přes 12 000 hektarů půdy.[1] Důležitou součástí rodového dědictví byl velkostatek Chudenice na Klatovsku s hradem Švihovem s rozlohou 6 677 hektarů půdy.[3] Držba Chudenic měla mimo jiné symbolický význam, protože tento nejstarší rodový statek byl v majetku rodiny nepřetržitě od roku 1291.[4] Jaromír Černín střídal pobyty na různých místech, na rozdíl od svých předků, kteří preferovali Krásný Dvůr, pobýval často v Petrohradě, kde také zemřel. Ve Vídni byl jeho sídlem Černínský palác s bohatými uměleckými sbírkami. Správu majetku předal v roce 1906 synu Evženovi.

Jaromír Černín byl dvakrát ženatý.[5] Jeho první svatba se konala v roce 1843 v Brně, kde tehdy působil jako nižší státní úředník. Oženil se s hraběnkou Karolínou Schaffgotschovou (1820–1876), s níž měl šest dětí. Podruhé se oženil ve Vídni v roce 1879 s hraběnkou Josefínou Paarovou, ovdovělou hraběnkou Falkenhaynovou (1839–1916). Obě Jaromírovy manželky obdržely čestný titul c. k. palácová dáma a byly nositelkami Řádu hvězdového kříže.[6][7] Oba synové z prvního manželství zemřeli bezdětní, majetek v jižních, západních a severních Čechách přešel adopcí na vrchlabskou větev Černínů (Eugen Alfons Czernin).

Potomstvo:

• 1. Terezie (1843–1910), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manžel 1869 Bedřich Ervín hrabě hrabě Schönborn (1841–1907), místodržitel na Moravě 1881–1888, rakouský ministr spravedlnosti 1888–1895, c. k. tajný rada, komoří, doživotní člen panské sněmovny, poslanec moravského zemského sněmu
• 2. Marie Rudolfina (1845–1922), manžel 1864 Siegfried Konstantin starohrabě Salm-Reifferscheidt-Raitz (1835–1898), c. k. komoří, poslanec českého zemského sněmu a rakouské říšské rady, majitel velkostatku Široké Třebčice
• 3. Karolína (1847–1907), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manžel 1868 Jan hrabě Ledebur-Wicheln (1842–1903), rakouský ministr zemědělství 1895–1897, c. k. tajný rada, komoří, poslanec českého zemského sněmu, doživotní člen panské sněmovny, majitel velkostatků Kostomlaty pod Milešovkou, Milešov, Křemýž
• 4. Ernestina (1848–1908), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manžel 1867 Karel Bedřich kníže Oettingen-Wallerstein (1840–1905), dědičný člen horní komory říšské rady v Bavorsku, rytíř Řádu zlatého rouna, rytíř Maltézského řádu, majitel velkostatků Zbraslav a Hluboš
• 5. Evžen Jaromír František (1851–1925), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna, manželka 1876 Františka Marie princezna ze Schönburg-Hartensteinu (1857–1926), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže
• 6. František Jaromír Eugen (1857–1932), c. k. dvorní rada, okresní hejtman ve Znojmě, adoptoval Evžena Alfonse Černína z vrchlabské rodové linie, který se stal jeho dědicem