Eugen Czernin

Jeho otec byl hrabě Jaromír Czernin (1818–1908).[5][6] Mladší bratr František Czernin (1857–1932) působil coby okresní hejtman ve Znojmě (jiný příbuzný byl politicky aktivní, pro odlišení byl v dobových pramenech uváděn jako JUDr. Eugen Czernin). Evžen Jaromír František Černín se narodil roku 1851. Byl švagrem předlitavského ministra spravedlnosti Friedricha Schönborna. V dubnu 1876 se oženil s princeznou Franziskou Schönburg-Hartensteinovou. Působil jako komoří.[5] Patřilo mu panství Jindřichův Hradec a Chudenice.[6] Byl prezidentem kuratoria Moderní galerie Království českého v Praze.[2] Byl rovněž čestným členem Řádu německých rytířů.[7]

V zemských volbách v roce 1883 byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii velkostatkářské (svěřenecké velkostatky).[8] Mandát opět získal v zemských volbách v roce 1895. Byl členem Strany konzervativního velkostatku.[9] Do sněmu se patrně ještě vrátil po zemských volbách v roce 1908. Mezi nově zvolenými poslanci za skupinu svěřeneckých velkostatků se uvádí hrabě Evžen Czernin z Chudenic (tedy nikoliv JUDr.).[10] Hlásil se k české národnosti. Poslanecký slib skládal v češtině.[11]

V 80. letech se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1882 získal mandát na Říšské radě za velkostatkářskou kurii v Čechách. Slib složil 5. prosince 1882.[12] Uvádí se jako hrabě, bytem v Chudenicích.[13] Kandidoval jako český kandidát. Zasedal v parlamentním Českém klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[14] Mandát obhájil v řádných volbách do Říšské rady roku 1885. Uvádí se opět jako hrabě a statkář z Chudenic. Ve sněmovně setrval po celé funkční období.[15] I po volbách v roce 1885 se na Říšské radě připojil k Českému klubu.[16]

Uspěl i v řádných volbách do Říšské rady roku 1891 (statkář a hrabě z Chudenic).[17] Již 9. dubna 1891 ovšem rezignoval na mandát.[18] Zvolení do dolní komory parlamentu se dočkal i ve volbách do Říšské rady roku 1897 (statkář, hrabě z Chudenic). I nyní ale bezprostředně po volbách složil mandát.[19] Byl i dědičným členem Panské sněmovny (jmenovaná, horní komora Říšské rady).[6]

Zemřel bezdětný[2] v listopadu 1925 na zámku Petrohrad na Lounsku.[6]

• 1181. rytíř Řádu zlatého rouna (Rakousko-Uhersko, 1911)[20]