Krásný Dvůr

Název vesnice se v historických pramenech objevuje ve tvarech: Schonenhof (1295), Pulcra curia (1363), „de Krasneho dwora“ (1392), „z Krásného dvora“ (1437), „na… starym krasnym dworze“ (1573), Krasney dwuor (1580), Schönhof a Krasny Dwur (1787).[3]

První písemná zmínka o Krásném Dvoře pochází z roku 1295, kdy ve vsi sídlil Vilém, považovaný za zakladatele rodu Fremutů z Krásného Dvora.[4] Panským sídlem bývala tzv. dolní tvrz, jejíž zbytky v podobě příkopů pozoroval August Sedláček v blízkosti mlýna.[5] V letech 1363 a 1372 na tvrzi žili Fremut starší a Fremut mladší,[4] přičemž Fremut mladší se později přestěhoval do Černoci a Krásný Dvůr zdědili bratři Oldřich a Jan, synové Fremuta staršího.[5] V polovině patnáctého století došlo k rozdělení vesnice na dvě části. Jedna patřila v letech 1445 a 1448 Zikmundu Tasovi z Kysible a o druhý díl se dělili bratři Vilém a Jiří, kteří nejspíše patřili k rodu Fremutů.[5] Rozdělení vsi se projevilo i stavbou druhého panského sídla, kterým se stala tzv. horní tvrz.[4]

V roce 1495 vlastnil jeden díl vsi Mikuláš ze Žďáru.[5] Spojit oba díly se podařilo Janu Mašťovskému z Kolovrat,[4][5] byť Rudolf Anděl zároveň uvedl, že v první čtvrtině šestnáctého století celou vesnici vlastnil Václav Pětipeský.[4] Jan Mašťovský z Kolovrat prodal roku 1572 dolní tvrz Albrechtovi Novohradskému z Kolovrat, ale už následujícího roku ji od něj za stejnou cenu koupil zpět. Vrchnost od té doby sídlila na horní tvrzi, která se stala jádrem krásnodvorského zámku, zatímco dolní tvrz zanikla.[4]

Po třicetileté válce zůstala polovina usedlostí krásnodvorského panství pustá. Humprecht Jan Černín pak po roce 1651 opuštěné statky osídlil přistěhovalci ze Saska a Bavorska. Zároveň však začal navyšovat podanské povinnosti.[4] To roku 1669 vedlo k nepokojům, při nichž se poddaní shromažďovali a požadovali snížení platů a omezení roboty. Svých požadavků nedosáhli, protože vrchnost je jako povstalce postavila před soud. Další vzpoura sedláků vypukla v roce 1680, ale byla tvrdě potlačena.[6]

Spory Černínů s poddanými pokračovaly i v osmnáctém století, protože nákladné úpravy zámku i dalších rodových sídel nutily vrchnost k dalšímu zvyšování dávek i roboty. Poddanské protesty přesto zůstaly marné. Snaha o větší příjmy však Černíny vedla k rozvoji podnikání. Od devatenáctého století začali v okolí vesnice ve velkém chovat ovce, pěstovat cukrovou řepu a roku 1854 přestavěli zámecký pivovar na cukrovar. Do vsi se přistěhovali noví zaměstnanci, pro jejichž ubytování nechal Eugen Černín postavit tzv. ratejny.[7]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 689 obyvatel (z toho 331 mužů), z nichž bylo 46 Čechoslováků, 631 Němců, jeden člověk jiné národnosti a jedenáct cizinců. S výjimkou dvou evangelíků, pěti židů a dvou členů jiných nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 721 obyvatel: 116 Čechoslováků, 595 Němců, dva příslušníky jiné národnosti a osm cizinců. Kromě římskokatolické většiny zde žilo jedenáct evangelíků, devatenáct členů církve československé, tři židé, tři členové jiných církví a šest lidí bez vyznání.[9]

• Krásný Dvůr
• Brody
• Chotěbudice
• Chrašťany
• Němčany
• Vysoké Třebušice
• Zlovědice

Zámek Krásný Dvůr

• Zámek na jižním okraji obce
• Socha svatého Floriána na náměstí u kostela
• Pomník obětem druhé světové války na náměstí
• Pamětní kříž z roku 1720 na náměstí u kostela
• Boží muka přemístěná z původní polohy ve vsi Chrašťany do krásnodvorského zámeckého parku

Nezapsané v seznamu kulturních památek:

• Kostel svatého Václava[12] na návsi byl postavený v novorománském slohu z výtěžku veřejné sbírky v roce 1861. Často bývá uváděn jako kostel nebo kaple zasvěcená Panně Marii.[13]
• Venkovská a maloměstská zástavba z 19. a první poloviny 20. století (především na náměstí a v jeho okolí)
• Hřbitov v polích jihozápadně od obce
• Rozvalený podstavec kříže v polích za obcí, vpravo od silnice do Chrašťan
• Historická budova nádraží – i přes svůj relativně dobrý stav stržená v prosinci 2015
• Doupovská dráha – soustava lokálních tratí s prázdninovým a svátečním provozem

Zámecký park (přírodní památka Krásný Dvůr)

• Zámecká zahrada francouzského typu východně od zámku a na čestném dvoře (nádvoří)
• Rozsáhlý zámecký park anglického typu západně a jihozápadně od zámku s torzem prastarého Goethova dubu, který byl do svého zániku jedním z nejstarších a nejmohutnějších stromů ČR, údolím potoka Leska, čtyřmi rybníky (mj. Snílek a Velký rybník) a Poustevníkovou roklí s jeskyní
• Na území zámeckého parku byla k ochraně vzácných druhů hmyzu v roce 2012 vyhlášena přírodní památka Krásný Dvůr.
• Zalesněný vrch Kozel (364 metrů) západně od obce
• Holý vrch Kozí hřbet (413 metrů) jihozápadně od obce (již mimo katastr) – vyhlídkový bod na Krásnodvorsko a Podbořansko

• Franz Klutschak (11. února 1814, Praha – 21. července 1886, Krásný Dvůr), český německojazyčný novinář, od roku 1836 člen redakce, v letech 1844–1877 vedoucí redaktor a od roku 1881 vydavatel pražského deníku Bohemia, jehož úroveň výrazně pozvedl. Zabýval se i vlastivědou českých zemí a topografií Prahy.[14]
• Adalbert Schindelar (5. ledna 1865, Krásný Dvůr – 11. října 1926, Vídeň), teolog, první biskup starokatolické církve v Rakousku, studoval teologii v německém Bonnu a později působil jako starokatolický kněz a farář v Arnultovicích u Nového Boru a Jablonci nad Nisou, od roku 1921 jako biskup ve Vídni. V Krásném Dvoře žil pravděpodobně až do roku 1879, kdy začal chodit na mostecké a posléze na českolipské gymnázium.
• Josef Johann Horschik (16. února 1874, Krásný Dvůr – 24. dubna 1955, Drážďany), německý básník, prozaik a autor písňových textů, vydal tři svazky básní a písní, jeden román a jeden svazek novel. Od roku 1898 působil jako obchodní příručí v Drážďanech, do té doby pravděpodobně žil v Krásném Dvoře nebo zde přinejmenším často pobýval.

• 
  Kostel Jména Panny Marie
• 
  Pamětní kříž u kostela
• 
  Socha svatého Floriána u kostela
• 
  Domy čp. 13, 14 a 15 na náměstí
• 
  Bývalá nádražní budova

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Krásný Dvůr na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Dvůr v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Krásný Dvůr v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)