Jan Lipavský

Jako svého politického náměstka na ministerstvu zahraničí si Lipavský zvolil bývalého velvyslance v Kuvajtu Martina Dvořáka (STAN).[13][14]

Jeho první zahraniční cesta v roli ministra vedla 20. prosince 2021 na Slovensko.[15] Další den vedl druhou cestu na setkání ministrů zahraničí zemí Visegrádské skupiny v Budapešti, jehož se zúčastnil i turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu. Se svými protějšky jednali o tématech migrace, pandemie covidu-19, humanitární krize v Afghánistánu a vztahů EU a zemí V4 s Tureckem. Lipavský poukázal na klíčovou roli Turecka při řešení migrace.[16] První jednání NATO absolvoval 7. ledna 2022. Na jednání se probírala reakce NATO na bezpečnostní požadavky Ruska týkající se mimo jiné rozšiřování NATO o Ukrajinu a rozmisťování vojáků a zbraní v zemích východního křídla NATO.[17] Lipavský odmítl ruské požadavky a naopak vyzval k posílení vojenské přítomnosti NATO ve Východní Evropě.[18] V souvislosti s rusko-ukrajinskou krizí podpořil dodávku dělostřeleckých granátů na Ukrajinu a prohlásil, že na základě informací zpravodajských služeb se Česká republika připravuje na nejhorší scénář v podobě vojenské invaze Ruska na území levobřežní Ukrajiny.[19]

Lipavský v květnu 2019

Přivítal návrh tehdejšího německého ministra vnitra Horsta Seehofera (CSU), aby se sudetoněmecký sjezd, který až do vypuknutí pandemie covidu-19 každoročně pořádalo Sudetoněmecké krajanské sdružení, v budoucnosti konal v Česku.[20]

Označil za „ostudné“ výroky prezidenta Miloše Zemana, který prohlásil, že Kosovo je stát, v jehož čele stojí váleční zločinci. Nesouhlasí se Zemanovou snahou odvolat české uznání jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku.[21][22]

V říjnu roku 2019 odsoudil vojenskou agresi Turecka, členského státu NATO, která byla namířena proti Kurdům na území Rojavy na severu Sýrie, a prohlásil, že „dlouhodobě je naprosto nepřijatelné, aby Turecko okupovalo sever syrského území. Evropa musí pokračovat v hledání jednotného postoje k agresivnímu tureckému režimu prezidenta Erdogana.“[23]

V červnu roku 2020 kritizoval plánovanou izraelskou anexi izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, odmítl ale úvahy o možnosti uvalit na Izrael sankce.[24] Během izraelsko-palestinských střetů v květnu 2021 oznámil, že Piráti se ve věci izraelsko-palestinského konfliktu hlásí k mainstreamovému postoji Evropské unie, který je k Izraeli kritický.[25]

V dubnu 2020 vyzval českou vládu, aby po Číně žádala náhradu škod, které vznikly v důsledku pandemie covidu-19, protože podle Lipavského Čína v čele s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem nese značný podíl viny na masovém rozšíření nemoci covid-19 do všech částí světa.[26]

Na základě rozsudku Evropského soudu pro lidská práva odsoudil rasismus vůči romské a muslimské menšině, ale také proti Vietnamcům a také rasismus fotbalových chuligánů proti hráčům černé pleti. Podpořil práci neziskových organizací a sdružení, které bojují proti rasismu.[27]

V září roku 2020 podpořil nasazení českých vojáků v Iráku a Afghánistánu.[28] Kritizoval českou vládu za liknavost při evakuaci českých diplomatů a afghánských spolupracovníků, kteří se dostali do ohrožení po skončení války v Afghánistánu a odchodu vojsk USA a některých členských států NATO z této země a po pádu Kábulu do rukou radikálního islámského hnutí Tálibán v srpnu 2021.[29]

Odmítá násilí proti demonstrantům v Bělorusku a požaduje svobodné volby v této zemi.^[zdroj?]

V letech 2018–2021 prosazoval v Poslanecké sněmovně vyřazení ruských a čínských dodavatelů z tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany.^[zdroj?]

V listopadu 2020 vyzval ministra zahraničí Tomáše Petříčka, aby odebral diplomatický pas prezidentovu poradci Martinu Nejedlému kvůli jeho cestě do Ruska a jednání se spolupracovníky prezidenta Putina.[30]

Podporuje ředitele BIS Miroslava Koudelku.^[zdroj?]

Kritizoval vystoupení prezidenta Zemana v kauze výbuchů muničních skladů ve Vrběticích.[31] V návaznosti na zapojení Ruska do této kauzy označil za „skandální“ účast českého velvyslance v Rusku na vojenské přehlídce v Moskvě, která se uskutečnila 9. května 2021 u příležitosti 76. výročí porážky nacistického Německa ve druhé světové válce.[32]

Kritizoval rozhodnutí Polského ústavního soudu, kterým byla zpochybněna nadřazenost práva Evropské unie nad polským. Podle Lipavského je nadřazenost evropského práva principem fungování celé Evropské unie. Spor o důl Turów považuje za velkou zátěž pro česko-polské vztahy.[33]

Koncem října 2021 prohlásil v Událostech, komentářích na kanálu ČT24: „Vznikající vláda se jednoznačně odkazuje k sebevědomé zahraniční politice, obnovení tradice lidských práv, silné spolupráci na úrovni EU a NATO. Rusko a Čína v dnešní době představují určitý fenomén, fenomén hrozby vůči České republice. Je třeba, aby to česká zahraniční politika náležitě reflektovala ve všech strategických dokumentech, ale i v řadě praktických kroků na mezinárodní scéně.“[34] Požaduje proto tvrdší postup české zahraniční politiky vůči Rusku a Číně. Zároveň by chtěl rozvíjet vztahy s Tchaj-wanem. Chtěl by také posílit „tradiční strategické partnerství s Izraelem“.[35] Přesto kritizoval otevření pobočky českého velvyslanectví v Izraeli v jeho hlavním městě Jeruzalémě. Jako hlavní město si Jeruzalém totiž nárokují jak Izrael, tak mezinárodně jen částečně uznaný Stát Palestina.[36] Odmítl plán prezidenta republiky Miloše Zemana na oficiální přestěhování celé české ambasády v  Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma s odůvodněním: „Zřízení velvyslanectví v Jeruzalémě jako takového by bylo v rozporu s mezinárodním právem i společným postojem EU.“

Je kritikem „snah zalíbit se Rusku a Číně, kdy jsme se na úkor byznysových zájmů vzdávali zásadních principů a hodnotových pozic v naší zahraniční politice“ a navrhuje, aby Česko připravilo „vlastní verzi sankčního zákona“ na ochranu lidských práv, který by umožňoval trestat autoritářské země jako Bělorusko. Obvinil Rusko z údajně rekordního nárůstu cen zemního plynu v roce 2021. Rusko podle Lipavského nemůže zemní plyn vyvážet „nikam jinam než do Evropy“.[37]

Podporuje tzv. Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal), kterou vnímá jako přiležitost pro českou ekonomiku, protože o ukončení těžby hnědého uhlí a o přechodu od automobilů se spalovacími motory k elektromobilům bylo na úrovni Evropské unie již rozhodnuto a automobilový průmysl v Česku by měl být mezi prvními, který se přeorientuje na výrobu aut na elektrický pohon.[37]

V tiskovém vyjádření z 18. prosince 2021, den po jmenování ministrem, Lipavský uvedl, že mezi jeho politickými prioritami bude zlepšení mezinárodního renomé ČR v oblasti lidských práv, spojeneckých závazků a mezinárodních partnerství:

"Programové prohlášení vlády se hlásí k návratu k hodnotově orientované zahraniční politice a obnovení dobrého jména České republiky jako země, která stojí na straně lidských práv. Mezi konkrétní kroky v jeho naplňování bude proto patřit například předložení tzv. Magnitského zákona, který zajistí lepší vymahatelnost ochrany lidských práv. Musíme být silnou, nezávislou zemí, která je ale i rovnocenným a spolehlivým partnerem. Klíčové je pro nás upevnění našich spojeneckých vazeb i posílení našeho postavení v EU a NATO. Vztahy s Ruskem a Čínou musejí projít věcnou revizí. Současně je nutné připravit předsednictví v Radě EU, kterého se Česká republika ujme již v polovině příštího roku.“[38]

15. ledna 2022 vytknul českému velvyslanci v Číně Vladimíru Tomšíkovi jeho výroky směrem k blížícím se Olympijským hrám v Pekingu, které podle ministra podpořily čínskou státní propagandu. Vladimír Tomšík, kterého Miloš Zeman pověřil "maximální možnou podporou" her v Číně, s ministerstvem zahraničí svůj mediální výstup, v němž uvedl, že hry v Číně podporují všichni v ČR, nekonzultoval.[39]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Lipavský na Wikimedia Commons