Důl Turów

Důl Turów je hnědouhelný lom, který se nachází v jihozápadním cípu Polska v centrální části Bogatyňského výběžku[1] (též zvaného Turoszowský výběžek[2][3][4]), v těsném sousedství německého města Žitava a cca 15 km od Liberce. Má rozlohu 28 čtverečních kilometrů a hloubku 225 metrů. V dole pracuje 12 obrovských korečkových rypadel (např. polské rypadlo KWK-1500s s výkonem 4 200 m³/h) a 4 zakladače (např. zakladač ZGOT-11500 s výkonem 11 500 m³/h). Celková délka pásových zařízení činí 79 km.[5] Kromě uhlí se v dole těží i kamenivo, hlíny a jíly pro keramický a chemický průmysl.

Důl Turów
Důl Turów s elektrárnou
Základní údaje
Typ díladůl
Těžbahnědé uhlí, kamenivo, jíl
Poloha
StátPolsko Polsko
KrajDolnoslezské vojvodství
OkresZgorzelec
ObecBogatynia
Souřadnice50°54′35,08″ s. š., 14°54′0,13″ v. d.
Důl Turów
Provozní údaje
VlastníkPGE Polska Grupa Energetyczna
Období těžby1904–současnost
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kvůli hnědouhelnému dolu Turów byly zlikvidovány obce Gościszów, Pasternik, Biedrzychowice Górne, Strzegomice a Wigancice Żytawskie. Částečně byly strženy obce Turoszów, Zatonie, Opolno Zdrój a část Bogatyně. Důl tvoří spolu s hnědouhelnou Elektrárnou Turów Turoszowský energetický komplex.

V dubnu 2021 bylo povolení na těžbu prodlouženo do konce roku 2044. S tímto krokem nesouhlasila řada českých obcí u hranic s Polskem, ani české ministerstvo životního prostředí.[6] Soudní dvůr Evropské unie na základě české žaloby vydal v květnu předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Protože firma PGE rozhodnutí ignorovala, vyměřil soud v září Polsku pokutu ve výši 500 000 eur za každý den, kdy bude těžba pokračovat.[7]

Ve čtvrtek 3. února 2022 se v Praze narychlo uskutečnila schůzka mezi polským premiérem Mateuszem Morawieckim a jeho českým protějškem Petrem Fialou, na které byla podepsána dohoda o řešení vlivu těžební činnosti v Dole Turów.[8] V dohodě jsou mj. uvedena opatření proti průsaku vody do prostoru lomu a zaplacení kompenzace české straně.[9][10] Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová následně vyzvedla, že schválený text dohody nedává žádný prostor pro vyvolání dalších sporů mezi Polskem a Českem ani pro přenesení těchto sporů na vyšší mezinárodní úroveň. Mimo jiné také připomněla, že uzavření dohody se v Česku stalo předmětem kritiky, což signalizuje, že pro Polsko zmíněná dohoda představuje „dobrý obchod“.[11]

Rozšíření těžby

Důl se má rozšířit až na vzdálenost 300 metrů k nejbližšímu českému obydlenému místu, obci Uhelná.[12][13] Důl v obcích na území České republiky na Liberecku snižuje hladinu spodní vody, náprava si na české straně vyžádá mnohamiliardové investice.[14][15] Na německém území důl sahá až k Nise, v okolních obcích se kvůli dolu vyskytují trhliny v domech.[16] V dole by měla probíhat těžba do roku 2044.[17] Firma Citronex provozuje u elekrárny Turów obří skleníky na rajčata, které využívají odpadní teplo elektrárny a které jsou velkým zdrojem světelného znečištění, ohrožují i Jizerskou oblast tmavé oblohy.[18] V roce 2016 skleníky ozařovaly oblohu více než město Liberec.[19][20] Majitel firmy Citronex, Artur Toronowski, přislíbil v roce 2016 zastínění skleníků.[21] Zastínění skleníků však funguje v návaznosti na teplotě, nikoliv na osvětlení. Stínící zařízení tak není použito vždy a obtěžování světlem ze skleníků se opakuje.[22]

Po ukončení těžby po roce 2045 má v dole Turów proběhnout rekultivace a vzniknout umělé jezero.[23] Poláci odhadují, že zatopení lomu může trvat 35–37 let, což rozporuje německá strana, která uvádí dobu napouštění až 144 let.[24]

V lednu roku 2020 vydala polská strana povolení k rozšíření dolu Turów.[25] V březnu téhož roku navíc prodloužilo polské ministerstvo klimatu koncesi státní elektrárenské společnosti PGE na těžbu hnědého uhlí v tomto dole o dalších šest let.[26]

V květnu roku 2021 Soudní dvůr EU nařídil okamžitě zastavit těžbu hnědého uhlí v dolu Turów. Toto nařízení vyplývá z četných žádostí ze strany České republiky a Německa. Zákaz těžby bude platit až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu.[27]

Kritika rozšíření dolu

Rozhodnutí o rozšíření dolu vyvolalo odmítavé reakce v Česku i Německu, v jejichž bezprostřední blízkosti se polský důl nachází. Obcím na české i německé straně vadí, že těžařská činnost ohrožuje vodní zdroje v jejich okolí.[28] Proti rozšíření dolu se dlouhodobě staví Liberecký kraj, který podal stížnost k Evropské komisi, protože postup Polska považuje za nezákonný.[29] Proti rozšíření dolu vznikla v Česku petice podepsaná 13 000 lidmi, v níž se žádá Evropská komise o bezodkladnou akci. Peticí se zabýval Evropský parlament a poslanci jeho petičního výboru vyzvali v červenci Evropskou komisi k ráznějšímu postupu vůči Polsku. Většina poslanců se vyslovila pro to, aby s Polskem bylo zahájeno řízení pro porušení práva EU. Z českých poslanců odsoudil polské jednání Tomáš Zdechovský, podle něhož polská strana naprosto selhala, když odmítá dialog s ČR nad připomínkami k rozšíření těžby, a označil její jednání za aroganci.[30] V prosinci 2020 oznámila Anna Cavazzini, saská europoslankyně za stranu Zelených, že Evropská komise potvrdila námitky ČR proti porušením předpisů na dole Turów, a ČR se tak může obrátit na Evropský soudní dvůr kvůli prosazování práva EU. To ovšem nebrání oběma stranám v mimosoudním urovnání sporu. Evropská politička Cavazzini nyní požaduje „zastavení nelegální těžby v Turowě, dokud nebudou vyřešeny všechny právní otázky“.[31]

Česká republika se kvůli Turówu obrátila na Evropský soudní dvůr, ten v září 2021 rozhodl o tom, že Polsko musí zastavit těžbu v dolu. V případě nezastavení těžby pak má Polsko hradit sankci půl milionu EUR za každý den těžby.[32] Polsko ale v těžbě pokračovalo dál a ignorovalo platby pokut Evropské unii.[33] To se nelíbilo autorům petice prosazující zastavení těžby v dole. Ti se mj. dožadovali, aby unie zvýšila sankce vůči polské straně.[34]

Galerie

Reference

  1. Poláci postaví u hranic 52 větrníků, starostové z Frýdlantska se bouří
  2. Koplania Węgla Brunatnego Turów
  3. Zagrożenia ekologiczne regiony turoszowskiego
  4. Transformacja regionu – Zklaster
  5. Důl hnědého uhlí Turów - Doly a důlní díla, podzemní stavby. www.atrakcjetechniki.karr.pl [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-12.
  6. Polské úřady prodloužily Dolu Turów povolení k těžbě až do roku 2044. Česko nesouhlasí. ČT 24 [online]. [cit. 2021-04-29]. Dostupné online.
  7. Polsko má kvůli těžbě v dole Turów platit penále půl milionu eur denně, rozhodl Soudní dvůr EU. iRozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2021-09-20 [cit. 2021-09-20]. Dostupné online.
  8. Premiéři Fiala a Morawiecki zažehnali přeshraniční spor, podepsali dohodu o Turówu. ČT24 [online]. 2022-02-03 [cit. 2022-02-04]. Dostupné online.
  9. Česko stáhlo žalobu kvůli Turówu, uvedl Morawiecki. Čeká se na peníze, reagují Češi. ČT24 [online]. 2022-02-04 [cit. 2022-02-04]. Dostupné online.
  10. CECHL, Pavel. Kvůli Turówu klesly spodní vody o desítky metrů. Novinky.cz [online]. 2022-02-05 [cit. 2022-02-10]. Dostupné online.
  11. Moskwa: Umowa z Czechami ws. Turowa nie pozostawia elementów grożących sporem w przyszłości. Gospodarka.pl [online]. 2022-02-09 [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. (polsky)
  12. Polsko chce rozšířit příhraniční povrchový důl u Bogatyně — Události v regionech (Praha). www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
  13. Liberecký kraj odmítá plánované rozšíření těžby uhlí v Polsku - Ekolist.cz. Ekolist.cz [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  14. Rozšíření polského dolu připraví české obce o spodní vodu. Prognózy jsou hrozivé. Deník.cz [online]. 2016-01-20 [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
  15. Strhne povrchový důl Turów podzemní vodu v regionu?. Občanský spolek Černá Louže - Polesí [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-03.
  16. planet-franken-online.de: 2 Kraftwerke. www.planet-franken-online.de [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
  17. Kraj zatlačí na Polsko přes vládu, kvůli dolu čeká miliardové škody. iDNES.cz [online]. 2016-01-26 [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
  18. Skleníky v Bogatynie tvoří na obloze oranžové peklo. Jablonecký deník [online]. 2016-01-30 [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
  19. Martin Mašek: Polské skleníky září noční oblohou jako velké město - Ekolist.cz. Ekolist.cz [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
  20. Skleníky v Polsku svítí jako stotisícový Liberec, lidé si stěžují. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
  21. Neprotestujte, zářící skleníky zakryjeme, vzkázala po mlčení polská firma. iDNES.cz [online]. 2016-03-04 [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
  22. https://hlidacipes.org/jako-kdyz-hori-nebe-tma-je-dnes-vzacne-zbozi-prilis-svetla-skodi-lidem-i-prirode/
  23. RADEK, Kult,. Lignit v trojmezí - česko-německo-polském. Technická univerzita v Liberci. 2011-01-01. Dostupné online [cit. 2016-06-22].
  24. Bude z Turówa vodní nádrž? Napuštění potrvá až 144 let. Novinky.cz [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné online.
  25. Poláci povolili rozšíření hnědouhelného dolu Turów. Liberecký kraj se chce bránit všemi možnostmi. iROZHLAS [online]. [cit. 2020-07-14]. Dostupné online.
  26. Důl Turów dostal novou koncesi, polská vláda ji prodloužila o šest let. ČT24. 24.3.2020. Dostupné online.
  27. Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v dole Turów, nařídil soud EU. Aktuálně.cz [online]. 2021-05-21 [cit. 2021-05-21]. Dostupné online.
  28. Důl Turów dostal novou koncesi, polská vláda ji prodloužila o šest let. ČT24. 24.3.2020. Dostupné online.
  29. Poláci povolili rozšíření dolu Turów, Liberecký kraj se odvolá. ČT24. 29.1.2020. Dostupné online.
  30. ECHO24. „Stali jste se neskutečně arogantní,“ vyčetl Zdechovský Polákům důl Turów - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2020-07-14 [cit. 2020-07-14]. Dostupné online.
  31. Turow: EU stellt sich gegen Polen. Sächsische Zeitung [online]. DDV Mediengruppe, 2020-12-18 [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. ISSN 0232-2021. (německy)
  32. TELEVIZE, Česká. Polsko musí za těžbu v Turówě platit pokutu půl milionu eur denně, práce v dole ale nepřeruší. ČT24 [online]. [cit. 2021-12-02]. Dostupné online.
  33. Polsko stále nezačalo platit pokutu za těžbu v dolu Turów. Částka šplhá ke 13 milionům korun denně. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-12-02]. Dostupné online.
  34. ENERGOZROUTI.CZ. Polsko nadále ignoruje zákaz těžby v dole Turów, radní chce razantní zvýšení sankcí. EnergoZrouti.cz [online]. [cit. 2021-12-02]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.