Důl Turów

Důl se má rozšířit až na vzdálenost 300 metrů k nejbližšímu českému obydlenému místu, obci Uhelná.[12][13] Důl v obcích na území České republiky na Liberecku snižuje hladinu spodní vody, náprava si na české straně vyžádá mnohamiliardové investice.[14][15] Na německém území důl sahá až k Nise, v okolních obcích se kvůli dolu vyskytují trhliny v domech.[16] V dole by měla probíhat těžba do roku 2044.[17] Firma Citronex provozuje u elekrárny Turów obří skleníky na rajčata, které využívají odpadní teplo elektrárny a které jsou velkým zdrojem světelného znečištění, ohrožují i Jizerskou oblast tmavé oblohy.[18] V roce 2016 skleníky ozařovaly oblohu více než město Liberec.[19][20] Majitel firmy Citronex, Artur Toronowski, přislíbil v roce 2016 zastínění skleníků.[21] Zastínění skleníků však funguje v návaznosti na teplotě, nikoliv na osvětlení. Stínící zařízení tak není použito vždy a obtěžování světlem ze skleníků se opakuje.[22]

Po ukončení těžby po roce 2045 má v dole Turów proběhnout rekultivace a vzniknout umělé jezero.[23] Poláci odhadují, že zatopení lomu může trvat 35–37 let, což rozporuje německá strana, která uvádí dobu napouštění až 144 let.[24]

V lednu roku 2020 vydala polská strana povolení k rozšíření dolu Turów.[25] V březnu téhož roku navíc prodloužilo polské ministerstvo klimatu koncesi státní elektrárenské společnosti PGE na těžbu hnědého uhlí v tomto dole o dalších šest let.[26]

V květnu roku 2021 Soudní dvůr EU nařídil okamžitě zastavit těžbu hnědého uhlí v dolu Turów. Toto nařízení vyplývá z četných žádostí ze strany České republiky a Německa. Zákaz těžby bude platit až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu.[27]

Rozhodnutí o rozšíření dolu vyvolalo odmítavé reakce v Česku i Německu, v jejichž bezprostřední blízkosti se polský důl nachází. Obcím na české i německé straně vadí, že těžařská činnost ohrožuje vodní zdroje v jejich okolí.[28] Proti rozšíření dolu se dlouhodobě staví Liberecký kraj, který podal stížnost k Evropské komisi, protože postup Polska považuje za nezákonný.[29] Proti rozšíření dolu vznikla v Česku petice podepsaná 13 000 lidmi, v níž se žádá Evropská komise o bezodkladnou akci. Peticí se zabýval Evropský parlament a poslanci jeho petičního výboru vyzvali v červenci Evropskou komisi k ráznějšímu postupu vůči Polsku. Většina poslanců se vyslovila pro to, aby s Polskem bylo zahájeno řízení pro porušení práva EU. Z českých poslanců odsoudil polské jednání Tomáš Zdechovský, podle něhož polská strana naprosto selhala, když odmítá dialog s ČR nad připomínkami k rozšíření těžby, a označil její jednání za aroganci.[30] V prosinci 2020 oznámila Anna Cavazzini, saská europoslankyně za stranu Zelených, že Evropská komise potvrdila námitky ČR proti porušením předpisů na dole Turów, a ČR se tak může obrátit na Evropský soudní dvůr kvůli prosazování práva EU. To ovšem nebrání oběma stranám v mimosoudním urovnání sporu. Evropská politička Cavazzini nyní požaduje „zastavení nelegální těžby v Turowě, dokud nebudou vyřešeny všechny právní otázky“.[31]

Česká republika se kvůli Turówu obrátila na Evropský soudní dvůr, ten v září 2021 rozhodl o tom, že Polsko musí zastavit těžbu v dolu. V případě nezastavení těžby pak má Polsko hradit sankci půl milionu EUR za každý den těžby.[32] Polsko ale v těžbě pokračovalo dál a ignorovalo platby pokut Evropské unii.[33] To se nelíbilo autorům petice prosazující zastavení těžby v dole. Ti se mj. dožadovali, aby unie zvýšila sankce vůči polské straně.[34]

• 
  Letecký pohled na Důl Turów
• 
  Letecký pohled, vpředu město Žitava, za dolem Bogatynia
• 
  Těžba lignitu
• 
  Těžební stroje (2012)
• 
  Těžební stroj (2014)
• 
  Těžba

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Důl Turów na Wikimedia Commons
• Stránky iniciativy Stop Turów (polsky)
• Frank Bold: Voda nebo uhlí
• Uzavření česko-polské dohody o Turówu v Událostech ČT 3. února 2022 (video)