Jan Hilbert Vávra

Narodil se v Praze v rodině herce Národního divadla Jana Vávry. Rod Vávrů byl starobylý, jeho děd Jan Vávra byl mlynářem a z jeho šesti synů byli tři úspěšní umělci spjatí z Národním divadlem. Jan Hilbert měl mladšího bratra Miloše, který vystudoval medicínu, ale celý svůj život "ochotničil". Jeho strýčkové Antonín a Václav Vávrové byli členové Národního divadla. Umělecké tradici se začal věnovat i on. Zpěvu ho zprvu učil jeho strýc Antonín Vávra a později v letech 1906–1907 se školil u italského barytonisty a pedagoga Mattia Battistiniho. Následně se studiu věnoval také v Berlíně (1913–1914) a mezi roky 1914 až 1915 pokračoval ve studiu u barytonisty Dinha Gillyho v Paříži. Mezi tím se roku 1913 v Praze oženil s Boženou Fuchsovou.[2]

Kromě herectví se věnoval rovněž malbě a sochařině. V těchto oborech mu byli učitelé Jaroslav Šetelík (malba), Hanuše Folkmann a Jaroslav Brůha (v sochařství). Vávra tvořil hlavně portréty a busty hudebních osobností.

V roce 1911 se stal sólistou opery opavského německého divadla, kde absolvoval svůj divadelní debut. V následujícím roce hostoval v Národním divadle v roli Evžena Obětina a v červnu téhož roku vystoupil v opeře Nikolaje Rimského-Korsakova „Sněguročka“ v roli Mizgira, tehdy již jako člen Národního divadla. V Národním divadle setrval s přestávkami v letech 1914, 1916, a 1919 až do roku 1930. Později zde však ještě několikrát hostoval. V letech 1932–1933 byl ředitelem divadla Uranie a byl také dlouholetým pedagogem, neboť v letech 1939–1950 vyučoval zpěv na pražské konzervatoři.

Jan Hilbert Vávra hostoval i na jiných operních a operetních scénách: v Národním divadle Brno (1911–1916, konec 20. let), ve Východočeském divadle (1919, 1927), v Divadle na Vinohradech (1919, 1931), v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě (1925), v divadle Uranie (1929), ve Velké operetě (1930) a v Malé operetě (1931). Zajímal se jako všestranný umělec i o loutkové divadlo,[3] v roce 1917 např. realizoval a inscenoval maňáskové představení opery „Čarostřelec“. Objevil se jednou rovněž ve filmu v malé roli zpěváka v hospodě „U kanónu“ v Lamačově a Burianově slavné komedii. „C. a k. polní maršálek“ (1930).

Jan Hilbert Vávra zemřel 8. ledna 1950 v Praze a pohřben byl v rodinné hrobce na Vinohradkém hřbitově s bustou svého otce, kterou sám vytvořil.

Ve Vávrově uměleckém životě bylo období, kdy se věnoval převážně svým malířským a sochařským aktivitám. Objektem jeho zájmu byli vynikající umělci z řad členů Národního divadla a další významné osobnosti tehdejšího veřejného života.

• 1892–1893 v roli Silvia v opeře R. Leoncavalla Komedianti
• 1895–1896 v roli Valentina v opeře Ch. Gounoda Faust a Markéta
• 1900–1901 v rolích Dona Josého a Morallese v opeře G. Bizeta Carmen
• 1902–1903 v roli Radovana v opeře B. Smetany Libuše
• 1903–1904 v roli Evžena Oněgina v opeře P. I. Čajkovského Evžen Oněgin
• 1908–1909 v rolích Míchy a Jeníka v opeře B. Smetany Prodaná nevěsta
• 1909–1910 v roli Bohuše z Harasova v opeře A. Dvořáka Jakobín
• 1910–1911 v roli Kiliana v opeře C. M. von Webera Čarostřelec
  • v roli Cesare Angelottiho v opeře G. Pucciniho Tosca
• 1911–1912 v roli Lovce v opeře A. Dvořáka Rusalka
• 1912–1913 v roli Renata v opeře G. Verdiho Maškarní ples
  • v roli Belamyho v opeře A. Maillarta Poustevníkův zvonek
• 1913–1914 v roli Knížete v opeře A. Dvořáka Šelma sedlák
• 1914–1915 v roli Jiřího Germonta v opeře G. Verdiho Violetta
• 1918–1919 v roli Fréderica v opeře L. Delibese Lakmé
• 1919–1920 v roli Dona Juana v opeře W. A. Mozarta Don Juan
  • v roli Malíře v opeře G. Charpentiera Louisa
• 1920–1921 v roli Fentona v opeře G. Verdiho Falstaff
• 1921–1922 v roli Pelléase v opeře C. Debussyho Pelleas a Melisanda
  • v roli Hraběte z Luny v opeře G. Verdiho Trubadúr
• 1925–1926 v roli Alfonsa v opeře Z. Fibicha Bouře
  • v roli Dr. Lišky v operetě J. Strausse ml. Netopýr
• 1926–1927 v roli Pinga v opeře G. Pucciniho Turandot
  • v roli Alberta v opeře J. Masseneta Werther
• 1927–1928 v roli Benátského hosta – trhovce v opeře N. A. Rimského-Korsakova Sadko
• 1928–1929 v roli Státního zástupce v opeře O. Jeremiáše Bratři Karamazovi
  • v roli Lumíra v opeře A. Dvořáka Vanda
• 1929–1930 v roli Paula Aubiera v operetě R. Heubergera Ples v opeře
• 1930–1931 v roli Spalanzaniniho v opeře J. Offenbacha Hoffmannovy povídky
• 1935–1936 v roli Figara v opeře G. Rossiniho Lazebník sevillský
• 1944–1945 v roli Květenského v opeře F. Škroupa Dráteník

• Pamětní deska Rudolfa Zamrzly na jeho rodném domě v Rokycanech[4]

• 1943 – Rubešův salon, Topičův salon, Mazáčova síň

• 
  Hilbert Jan Vávra jako Albert (opera Werther) 1902
• 
  Hilbert Jan Vávra jako Evžen Oněgin (opera Evžen Oněgin) 1903
• 
  Hilbert Jan Vávra jako Kníže (opera Šelma sedlák) 1920
• 
  Hilbert Jan Vávra jako Tomeš (opera Hubička) 1909
• 
  Vávra Hilbert jako Don Juan (opera Don Juan) 1 ¼ 20. stol.
• 
  Violetta (opera), plakát, nakladatel:Fr. A. Urbánek a synové, 1926