Jan Baxant

Jan Baxant má pět sourozenců, dvě sestry a tři bratry.[1] Bratr Mgr. Pavel Baxant, O.Cr. působí od 1. ledna 2009 jako kněz v Karlových Varech (do 31. prosince 2008 byl farářem v Aši, v letech 1991 až 1998 duchovním správcem ve Františkových Lázních). Sestra Marie vede Bohu zasvěcený život.[2]

Vystudoval tehdejší Střední průmyslovou školu zeměměřickou v Praze a posléze Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. Kněžské svěcení mu udělil 23. června 1973 Mons. František Tomášek.[3] Hovoří německy, francouzsky, italsky a rusky.

Byl farním vikářem v Kolíně (1973 až 1975), poté působil jako administrátor farnosti Bystřice (1975 až 1983) a farnosti u kostela sv. Antonína Paduánského v Praze-Holešovicích (1983 až 1990).

V roce 1990 se stal vicerektorem a v roce 1993 rektorem Arcibiskupského semináře v Praze. Poté byl farářem v Kolíně (1997 až 2000) a ve farnosti u kostela Matky Boží před Týnem v Praze (2000 až 2002). Dne 1. ledna 2003 se stal generálním vikářem českobudějovické diecéze.

Dne 4. října 2008 jej papež Benedikt XVI. jmenoval sídelním biskupem litoměřické diecéze. Biskupské svěcení přijal z rukou kardinála Vlka[4] v katedrále svatého Štěpána v Litoměřicích 22. listopadu 2008, spolusvětiteli byli apoštolský nuncius Diego Causero a českobudějovický biskup Jiří Paďour.[5]

Jako biskupské heslo si vybral latinsky „Ut videam“ (česky „Ať vidím“),[6] zvolený biskupský znak je čtvrcený a kombinuje znak osobní (zlaté slunce ve druhém a třetím modrém poli) a diecézní znak (červeně čtvrcený heroldský kříž v prvním a čtvrtém modrém poli).[7]

Pontifikální mše podle misálu Jana XXIII. celebrovaná Janem Baxantem. Stal se tak po 40 letech prvním českým biskupem, který sloužil tridentskou mši svatou.

Jan Baxant je považován za konzervativního biskupa a v souvislosti s odchodem arcibiskupa Vlka do důchodu byl také často uváděn jako jeden z vážných kandidátů na post pražského arcibiskupa.[8]

Dne 25. dubna 2009 se zúčastnil poutní slavnosti ke cti sv. Vojtěcha v Počaplech u Terezína, kde celebroval pontifikální mši, která byla na žádost místního duchovního správce Jana Radima Valíka OSB sloužena podle misálu z roku 1962 (tzv. Tridentská mše).[9]

Ve dnech 22. ledna až 1. února 2012 vedl Jan Baxant vizitaci v trnavské arcidiecézi. Na základě podkladů z této vizitace pak 2. července 2012 Svatý otec uvolnil[10] Róberta Bezáka z čela trnavské diecéze.[11] Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu diskusí a nevole nejen mezi slovenskými věřícími.[12][13][14]

V říjnu 2012 byl delegátem České biskupské konference na XIII. generálním shromáždění biskupského Synodu o nové evangelizaci[15][16] ve Vatikánu.

Po pěti letech ve své funkci litoměřické biskupa poskytl v listopadu 2013 médiím rozhovor s bilancováním tohoto období i odmítavý názor k požadavkům revize dohod o majetkovém vyrovnání církve se státem.[17]

Dne 12. dubna 2017 byl hospitalizován se srdeční příhodou. Při Misse chrismatis na Zelený čtvrtek 2017 jej v litoměřické katedrále zastoupil emeritní pomocný biskup pražský Karel Herbst.[18] Od 1. června 2017 se po rekonvalescenci opět ujal svého úřadu.[19]