Slavná mše

Slavná mše, slavnostní mše (svatá) nebo latinsky missa solemnis je v některých západokřesťanských církvích označení mše prováděné zvláště slavnostním způsobem. Při jejím vysluhování bývá obvykle přítomno více asistujících duchovních, liturgické texty se zpívají a užívá se kadidlo, procesní svíce a kříž. Obvykle se slavná mše slouží o velkých svátcích a mimořádných příležitostech. Předsedá-li slavné mši biskup, hovoří se o  (slavnostní) pontifikální mši, předsedá-li jí papež, jedná se o (slavnostní) papežskou mši.

Slavná tradiční mše, kde jáhen na konci mše zpívá "Ite Missa est".

Pontifikální mše podle misálu Jana XXIII. celebrovaná Janem Baxantem. Po 40 letech byl Baxant prvním českým biskupem, který opět sloužil tradiční mši svatou.

V liturgii tridentské mše, používané před druhým vatikánským koncilem a nezřídka i dnes, má termín missa solemnis přesně definovaný význam: jde o plnou, nezkrácenou formu mešního ordinaria, které se kromě celebranta (biskupa či kněze) účastní i dva duchovní, jáhen a podjáhen, v praxi často nahrazovaní kněžími. Navíc se používá kadidlo a liturgické texty se zpívají (na rozdíl od jednoduché missa privata, „soukromé mše“, ale podobně jako v missa cantata, „zpívané mši“, která se však obejde bez jáhna a podjáhna). Missa solemnis se chápala jako jediná plnohodnotná forma mše římského ritu a ostatní dvě formy jen jako její zjednodušení, přičemž některé jejich prvky lze vysvětlit právě jen s odkazem na úplný průběh mše podle ritu slavné mše.