Hrobka Thun-Hohensteinů (Klášterec nad Ohří)
Hrobka Thun-Hohensteinů, případně Thunská[1] nebo Thunovská hrobka se nachází v kryptě barokního kostela Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří. Sloužila jako pohřebiště klášterecké větve původně jihotyrolského šlechtického rodu Thun-Hohensteinů. Je jako součást kostela památkově chráněná[2] a je přístupná veřejnosti.[3]
| Hrobka Thun-Hohensteinů (Klášterec nad Ohří) | |
|---|---|
 Vstup do hrobky | |
| Základní informace | |
| Sloh | rané baroko |
| Architekt | Carlo Lurago |
| Výstavba | 1665–1670; 1861 |
| Stavebník | Michael Osvald z Thun-Hohensteinu |
| Poloha | |
| Adresa | Klášterec nad Ohří,  Česko |
| Ulice | Chomutovská |
| Souřadnice | 50°23′6,2″ s. š., 13°10′17,82″ v. d. |
| Další informace | |
| Kód památky | 34450/5-548 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Kostel Nejsvětější Trojice) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Panství Klášterec a Nový Šumburk byl majetkem Thun-Hohensteinů od roku 1623, kdy ho koupil Kryštof Šimon Thun (1582–1635). Tento šlechtic se psal od svého povýšení v roce 1629 s přídomkem z Hohensteinu. Michael Osvald z Thun-Hohensteinu (1631–1694) nechal přestavět klášterecký zámek, upravit okolní park a severozápadně od zámku postavit kostel.[4]
Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven ve stylu raného baroka mezi lety 1665–1670 podle plánů italského architekta Carla Luraga (1615–1684). Realizace stavby se ujal italský stavitel a štukatér Rossi de Luca.[3][5] Ve stejné době byla v západní části kostela zřízena rodová hrobka. Krypta má totožný půdorys jako kněžiště, pod kterým se nachází. Klenba hrobky je valená a tehdy do ní přístup zajišťovalo schodiště z presbytáře.[3]
Jako první byl do hrobky pohřben stavebník Michael Osvald v roce 1694. V důsledku josefínských reforem se od pohřbívání v kostelních kryptách ustoupilo.
V roce 1853 se Josef Osvald I. (1817–1883) rozhodl kryptu obnovit. Kvůli požáru města se ale s úpravami začalo až v roce 1861.[1] V souladu s úředními zdravotnickými požadavky musel být zrušen vchod do krypty z kostela, proto byla přistavěna budova nad nových vchodem zvenčí. Těla zesnulých byla před uložením do hrobky balzamována.[3] Současně byla zbudována i vysoká ohradní zeď.
Na jaře roku 1950 nešťastně zaplavila kryptu podpovrchová voda. Proto byly rakve převezeny na hřbitov a sedm z nich deponováno v kryptě pod Kaplí mrtvých poblíž kostela Panny Marie Utěšitelky. Thunovská hrobka pak dlouhá léta chátrala, čemuž napomohlo i to, že zůstala otevřená a přístupná. Situace se změnila až po několika desetiletích. V roce 1991 byly rakve s ostatky provizorně uloženy v pravé sakristii kostela Panny Marie a posléze v zámku.[3]
Krypta byla zrekonstruována a adaptována v letech 1992–1993. Během stavebních prací byly nalezeny ostatky prvních třech pochovaných členů šlechtické rodiny, identifikovány byly podle přiložených cínových tabulek. Úpravy prováděli místní umělci. Karel Meloun a jeho syn David jsou autory kovářských prací jako jsou vstupní dveře, kovaná madla na schodišti a mřížová stěna s brankou uprostřed, která uzavírá přístupnou část krypty. Karel Meloun také provedl úpravu starého kamenného podstavce s lavabem, které se nachází v pravém rohu krypty. Malíř Josef Bernášek vytvořil barevný rodokmen (strom života) klášterecké větve Thun-Hohensteinů, který sestavil Dr. Kynčil.[3]
Po převozu restaurovaných rakví ze zámku do krypty byla hrobka 4. června 1993 vysvěcena 18. litoměřickým biskupem Josefem Kouklem a zpřístupněna veřejnosti.[3]
Seznam pohřbených
Chronologicky podle data úmrtí
V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[6] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Thun-Hohensteinů, žlutě jsou vyznačeny manželky z jiných rodů, pokud zde byly pohřbeny. Jméno Thun se uvádí už v polovině 12. století, možná ještě o století dříve, zde jsou však generace počítány až od Kryštofa Šimona z Thunu (1582–1635), který byl v roce 1604 přijat do říšského stavu svobodných pánů, v roce 1629 byl povýšen do stavu říšských hrabat a který jako první příslušník rodu získal rozsáhlé statky v Čechách.[7]
| Pořadí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
| 1. | 3. | Michael Osvald z Thun-Hohensteinu | 13. 10. 1631 | Jan Zikmund z Thun-Hohensteinu 20. 9. 1594 – 29. 6. 1646 | 14. 9. 1654 Salcburk: Alžběta z Lodronu † 1688 | Tajný rada (1687), místodržící, přísedící zemského soudu v Čechách, stavebník kostela Nejsvětější Trojice včetně hrobky, dvou paláců v Praze, zakladatel kláštereckého majorátu (1671): Klášterec, Pětipsy, Benešov nad Ploučnicí, Žehušice a Markvartice.[pozn. 1] Zemřel bez mužských dědiců. | |
| 30. 1. 1694 Praha | Anna Markéta z Wolkenstein-Trostburgu † 7. 9. 1635 Praha | Anna Cecílie z Thannhausenu 14. 3. 1674 – 15. 2. 1721 | |||||
| 2. | 5. | František Pad. Antonín z Thun-Hohensteinu | 1713 | Jan František Josef z Thun-Hohensteinu 16. 6. 1686 Děčín – 30. 6. 1720 Horažďovice | Ostatky nebyly nalezeny, dochovala se jen jedna jeho botička. | ||
| 1714 | Marie Filipína z Harrachu (č. 3) | ||||||
| 3. | 4. | Marie Filipína z Harrachu | 9. 1. 1693 Vídeň | Alois Tomáš Raimund z Harrachu 6. 3. 1669 Vídeň – 8. 11. 1742 Vídeň | 4. 11. 1708 Salcburk: Jan František Josef z Thun-Hohensteinu 16. 6. 1686 Děčín – 30. 6. 1720 Horažďovice | Narodily se jí následující děti:
V době nezletilosti syna Jana Josefa (2. 7. 1711 Praha – 21. 5. 1788 Praha) spravovala majorát jako poručnice. | |
| 2. 4. 1763 Praha | Marie Barbara ze Šternberka † 1694/1695 | ||||||
| 4. | 8. | Josef Matyáš z Thun-Hohensteinu | 24. 2. 1794 Praha | Josef Jan Křtitel z Thun-Hohensteinu 5. 12. 1767 Vídeň – 17. 5. 1810 Klášterec nad Ohří | 10. 9. 1816 Praha: Františka Romana z Thun-Hohensteinu z linie Ronšperk-Benátky (č. 8) | C. k komoří a tajný rada, plukovník hulánů, komtur Leopoldova řádu, člen Královské české společnosti nauk, jazykovědec, překladatel, člen Národního výboru v roce 1848, držitel kláštereckého majorátu (1816–1868). | |
| 24. 9. 1868 Salcburk | Marie Josefa ze Schrattenbachu 6. 12. 1768 Štýrský Hradec – 16. 3. 1794 Praha | ||||||
| 5. | 10. | Ervín (Erwein) z Thun-Hohensteinu | 11. 7. 1858 | Zikmund Ignác z Thun-Hohensteinu 11. 6. 1827 Klášterec nad Ohří – 7. 9. 1897 Salcburk | Student. | ||
| 18. 3. 1870 Praha | Matylda z Nostitz-Rienecku 29. 12. 1831 Praha – 17. 5. 1910 Salcburk | ||||||
| 6. | 8. | Karel z Thun-Hohensteinu | 24. 1. 1803 | Josef Jan Křtitel z Thun-Hohensteinu 5. 12. 1767 Vídeň – 17. 5. 1810 Klášterec nad Ohří | 3. 7. 1833: Johanna Kollerová 26. 3. 1809 – 2. 1. 1891 | Nevlastní bratr Josefa Matyáše, generál, polní zbrojmistr, majitel c. k. pěšího pluku 99 | |
| 16. 1. 1876 | Eleonora Fritschová 15. 4. 1775 Klášterec nad Ohří – 26. 6. 1834 Vídeň | ||||||
| 7. | 9. | Josef Osvald I. z Thun-Hohensteinu  | 21. 12. 1817 Žehušice | Josef Matyáš z Thun-Hohensteinu (č. 4) | 10. 9. 1846 Praha: Johanna ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu (č. 9) | Pohřben 9. 1. 1883.[8] | C. k komoří a tajný rada, major v záloze, starosta Klášterce v letech 1861–1876, držitel kláštereckého majorátu (1868–1883). |
| 6. 1. 1883 Klášterec nad Ohří[8] | Františka Romana z Thun-Hohensteinu (č. 8) | ||||||
| 8. | 8. | Františka Romana z Thun-Hohensteinu z linie Ronšperk-Benátky | 26. 1. 1796 Praha | Antonín Josef z Thun-Hohensteinu 16. 12. 1754 Praha – 2. 4. 1840 Poběžovice | 10. 9. 1816 Praha: Josef Matyáš z Thun-Hohensteinu | Palácová dáma a dáma Řádu hvězdového kříže. Porodila devět dětí. | |
| 14. 10. 1883 Salcburk | Marie Terezie Wratislavová z Mitrowicz 9. 3. 1766 Prčice – 21. 1. 1851 Praha | ||||||
| 9. | 9. | Johanna ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu | 16. 5. 1827 Praha | Jan František ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu 7. 4. 1780 – 3. 4. 1847 | 10. 9. 1846 Praha: Josef Osvald I. z Thun-Hohensteinu (č. 7) | Palácová dáma a dáma Řádu hvězdového kříže. Porodila sedm dětí:
| |
| 8.5.1892 Innsbruck | Rosina z Nostitz-Rokitnitz 31. 7. 1795 – 11. 1. 1847 | ||||||
| 10. | 10. | Josef Osvald II. z Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidu  | 14. 12. 1849 Žehušice | Josef Osvald I. z Thun-Hohensteinu (č. 7) | 3. 3. 1878 Praha: Kristiana Alžběta z Waldstein-Wartenbergu 12. 6. 1859 Doksy – 6. 8. 1935 Doksy | C. k komoří a tajný rada, dedičný člen rakouské Panské sněmovny, čestný rytíř Maltézského řádu, rytíř Řádu zlatého rouna, diplomat, starosta Klášterce v letech 1876–1913, držitel kláštereckého majorátu (1883–1913). Jeho matka se stala po vymření starohrabat ze Salm-Reifferscheidtu v roce 1891 dědičkou statku Lipová, které převedla na syna a to bylo začleněno do kláštereckého fideikomisu. Manželka byla pohřbena v Doksech. | |
| 21. 10. 1913 Vídeň | Johanna ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu (č. 9) |
Podle uložení
| Josef Osvald I. z Thun-Hohensteinu 1817–1883 (č. 7) | čelní stěna – kříž  Erb hrabat Thun-Hohensteinů | Františka z Thun-Hohensteinu 1796–1883 (č. 8) | |||
| Josef Osvald II. z Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidu 1849–1913 (č. 10) | Johanna ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu 1827–1892 (č. 9) | ||||
| Karel z Thun-Hohensteinu 1803–1876 (č. 6) | Ervín z Thun-Hohensteinu 1858–1870 (č. 5) | ||||
| Josef Matyáš z Thun-Hohensteinu 1794–1868 (č. 4) | Michael Osvald z Thun-Hohensteinu 1631–1694 (č. 1) | Marie Filipína z Harrachu 1693–1763 (č. 3) | František z Thun-Hohensteinu 1713–1714 (č. 2) | ||
| vstup – branka v mříži schodiště | |||||
Příbuzenské vztahy pohřbených
Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manžela nebo manželky, pokud někdo uzavřel sňatek více než jednou. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen Thun-Hohensteinů.[9][6]
| II. Anna Markéta z Wolkenstein-Trostburgu † 1635 | Jan Zikmund z Thun-Hohensteinu 1594–1646 | III. Markéta Anna z Oettingen-Baldernu † 1684 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| I. Alžběta z Lodronu † 1688 | 1. Michael Osvald z Thun-Hohensteinu 1631–1694 | II. Anna Cecilie z Thannhausenu 1674–1721 | I. Marie Františka Emerencia z Lodronu † 1679 | Maxmilián z Thun-Hohensteinu 1638–1701 | II. Marie Maxmiliána z Liechtensteinu 1659–1687 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Marie Anna Leopoldia z Thun-Hohensteinu 1664–1733 | Antonín II. z Montfort-Tettnangu 1670–1733 | Jan Maxmilián z Thun-Hohensteinu 1673–1701 | Marie Terezie ze Šternberka * po 1671 | Marie Magdalena Antonie z Thun-Hohensteinu 1684–1744 | Jan František Josef z Thun-Hohensteinu 1686–1720 | 3. Marie Filipína z Harrachu 1693–1763 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 2. František Pad. Antonín z Thun-Hohensteinu 1713–1714 | Marie Josefa z Thun-Hohensteinu 1714–1740 | Jindřich Pavel František II. z Mansfeld-Vorderortu 1712–1780 | I. Marie Kristýna z Hohenzollern-Hechingenu 1715–1749 | Jan Josef František z Thun-Hohensteinu 1711–1788 | II. Marie Alžběta Kollonitzová z Kollegrádu 1732–1754 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| František Jan Josef z Thun-Hohensteinu 1734–1800 KLÁŠTEREC | Marie Vilemína z Ulfeldu 1744–1800 | Václav Josef Jan z Thun-Hohensteinu 1737–1796 DĚČÍN | Marie Anna Liebsteinská z Kolowrat 1750–1828 | Jan Nepomuk Josef z Thun-Hohensteinu 1742–1811 CHOLTICE | Marie Terezie z Attemsu 1759–1840 | Antonín Josef Adalbert z Thun-Hohensteinu 1754–1840 BENÁTKY | Marie Terezie Wratislavová z Mitrowicz 1766–1851 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| I. Marie Josef ze Schrattenbachu 1768–1794 | Josef Jan Křtitel z Thun-Hohensteinu 1767–1810 | III. Eleonora Fritsch 1774–1834 | Vilemína Kristýna z Thun-Hohensteinu 1765–1811 | Karel Alois Lichnovský z Voštic 1761–1814 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 4. Josef Matyáš z Thun-Hohensteinu 1794–1868 | 8. Františka Romana z Thun-Hohensteinu 1796–1883 | Jan Nepomuk z Thun-Hohensteinu 1797–1841 | 6. Karel z Thun-Hohensteinu 1803–1876 | Johana Kollerová 1809–1891 | Karolína z Thun-Hohensteinu 1803–1841 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 7. Josef Osvald I. z Thun-Hohensteinu 1817–1883 | 9. Johanna ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu 1827–1892 | Maximilián Josef z Thun-Hohensteinu 1820–1854 | Guidobald Josef Antonín z Thun-Hohensteinu 1823–1904 | Zikmund Ignác z Thun-Hohensteinu 1827–1897 | Matylda z Nostitz-Rienecku 1831–1910 | Jindřich Jan Nepomuk z Thun-Hohensteinu 1830–1886 | Irena Esterházyová z Galánthy 1847–1869 | Karel Boromej Emanuel z Thun-Hohensteinu 1842–1931 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Josef Filip z Thun-Hohensteinu 1856–1932 | Gabriela Buquoy–Longueval 1859–1934 | 5. Ervín z Thun-Hohensteinu 1858–1870 | Felix Leopold z Thun-Hohensteinu 1859–1941 | Gabriela Ludmila Marie Larischová z Moennichu 1872–1957 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Rosina z Thun-Hohensteinu 1848–1931 | Viktor Dubský z Třebomyslic 1834–1915 | 10. Josef Osvald II. z Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidu 1849–1913 | Christiane Elisabeth z Waldstein-Wartenbergu 1859–1935 | Františka Johana z Thun-Hohensteinu 1852–1894 | Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu 1849–1913 | Maxmilián Theodor Jan z Thun-Hohensteinu 1857–1950 | Gabriela Žofie z Lobkowicz 1858–1948 | I. Evžen František Wratislav z Mitrowicz 1855–1897 | Ernestina Gabriela Johana z Thun-Hohensteinu 1858–1948 | II. František Antonín z Thun-Hohensteinu 1847–1916 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Joseph Oswald III. Matthias Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidt 1878–1942 | Adolf Maria Thun-Hohenstein 1880–1957 | Agnes Mathilde Windisch-Graetz 1884–1969 | Paul Thun-Hohenstein 1884–1963 | Gabrielle Emilie Thurn und Valsassina-Como-Vercelli 1898 – po 1929 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odkazy
Poznámky
- Druhý fideikomis děčínský, ke kterému patřil Děčín, Jílové a Bynovec, získal jeho nevlastní bratr Maxmilián z Thun-Hohensteinu (1638–1701). Třetí fideikomis (pozdější choltický), ke kterému patřily statky Achleuten-Hochenberg v Horních Rakousích, připadl dalšímu nevlastnímu bratru Janu Arnoštovi z Thun-Hohensteinu (1643–1709), pozdějšímu arcibiskupu salcburskému (1687–1709).
Reference
- Klášterec nad Ohří [online]. Místopisy.cz [cit. 2022-01-25]. Dostupné online.
- Památkový katalog: Kostel Nejsvětější Trojice [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-01-21]. Dostupné online.
- Krypta klášterecké větve Thun-Hohensteinů [online]. Kultura Klášterec nad Ohří [cit. 2022-01-21]. Dostupné online.
- ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 200.
- POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech (2) K/O. Praha: Academia, 1978. 578 s. S. 62.
- MAREK, Miroslav. Rodokmen Thun-Hohensteinů 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online.
- MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 279.
- Matrika zemřelých 1833–1889, rok 1883, Klášterec nad Ohří (Klösterle a. Eger, inventární číslo 3598, signatura L69/14), fol. 152r [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. (německy)
- MAREK, Miroslav. Rodokmen Thun-Hohensteinů 4 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online.
Literatura
- KURTANIČ, Josef A. Thun-Hohenstein. Klášterecká větev. Klášterec nad Ohří: Josef A. Kurtanič (vlastním nákladem), 2008. 74 s. ISBN 978-80-254-4262-3.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrobka Thun-Hohensteinů (Klášterec nad Ohří) na Wikimedia Commons
- Krypta klášterecké větve Thun-Hohensteinů