Kryštof Šimon Thun

Kryštof Šimon z Thunu
Kryštof Šimon z Thunu
Narození	12. září 1582
Úmrtí	27. března 1635 (ve věku 52 let)
Povolání	tajný rada, hofmistr a komorník
Rodiče	Zikmund svobodný pán z Thunu
Rod	Thun-Hohensteinové
Příbuzní	Jan Cyprián z Thun-Hohensteinu a Jiří Zikmund z Thun-Hohensteinu (sourozenci)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svobodný pán Kryštof Šimon Thun (12. září 1582 – 27. března 1635[1]) byl šlechtic z rodu Thun-Hohensteinů. Při pobělohorských konfiskacích získal rozsáhlý majetek v severních Čechách a roku 1629 byl povýšen do stavu říšských hrabat. Zastával funkci převora řádu Maltézských rytířů.

Kryštof Šimon se narodil 12. září 1582. Od roku 1615 byl členem řádu Maltézských rytířů, v němž zastával funkci převora.[1] V roce 1629 dosáhl povýšení do stavu říšských hrabat s přídomkem z Hohensteina.[2] Roku 1634 se zúčastnil bitvy u Nördlingenu, ve které byl zraněn. Ke konci života chtěl vstoupit do jezuitského řádu, ale následky zranění a smrt 27. března 1635 mu v tom zabránily.[1] Zemřel bezdětný a rozsáhlý majetek po něm zdědil synovec Jan Zikmund Thun-Hohenstein.[3]

Dne 2. června 1623 koupil velká panství na Chomutovsku, zabavená během pobělohorských konfiskací Fictumům. Jádrem jeho panství se stal Klášterec nad Ohří a hospodářské zázemí Šumburku, Egerberku a Felixburgu. Zaplatil za ně 117 611 kop a čtrnáct grošů.[4] Kromě dalších statků získal roku 1629 také rozsáhlé panství Děčín.[3]

Reference

Constantin vond Wurzbach. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 1882. Dostupné online.
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Klášterec nad Ohří – zámek, s. 200.
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Klášterec zámek, s. 68.
VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. ISBN 80-254-0649-0. S. 13.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[wurzbach-1] Constantin vond Wurzbach. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 1882. Dostupné online.

[andel-2] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Klášterec nad Ohří – zámek, s. 200.

[sedlacek-3] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Klášterec zámek, s. 68.

[vachata-4] VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. ISBN 80-254-0649-0. S. 13.