Moucha tse-tse

Moucha tse-tse (Glossina) či také bodalka nebo bodavka[1] je rod dvoukřídlého hmyzu, známý jako přenašeč spavé nemoci (původcem je Trypanosoma gambiense) a dobytčí nemoci nagana. Je známo kolem 31 druhů, ty se dělí do tří podrodů a většina bodalek žije v rovníkové Africe.[2]

Moucha tse-tse
Glossina morsitans
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řáddvoukřídlí (Diptera)
Čeleďbodalkovití (Glossinidae)
Theobald, 1903
Rodbodalka (Glossina)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životní cyklus

Dospělé mouchy sají krev na velkých kopytnících, ale i na ostatních savcích, a to pomocí silného bodákovitého sosáku. V horkých dnech jsou nejaktivnější. Za život saje obvykle moucha tse-tse několikrát. Po kopulaci se samcem se oplodněné vajíčko vyvíjí v její děloze až do třetího stadia larvy, přičemž se vyživuje bílkovinnou hmotou mlékovité konzistence (tzv. adenotrofní viviparie). Po nakladení se larvy rychle zahrabou do půdy a dokončí vývin.[2]

Podrody

Velmi často se mouchy tse-tse dělí na tři podrody:[2]

  • podrod Glossina čili „morsitans“ – nejrozšířenější, tzv. glosiny savan
  • podrod Nemorhina čili „palpalis“ – tzv. říční glosiny
  • podrod Austenina čili „fusca“ – tzv. glosiny lesů

Symbiotické bakterie

V mouše tse-tse byly popsány nejméně tři symbiotické druhy bakterií[3]: obligátní endosymbiont Wigglesworthia glossinidia[4], parazitická Wolbachie[5] a fakultativní komenzální Sodalis glossinidius[6]. Moucha tse-tse je závislá na bakterii Wigglesworthia glossinidia, která jí dodává vitamíny chybějící v nasáté krvi. Wolbachia je schopná manipulovat životaschopností potomstva mouchy skrze mechanizmus cytoplazmatické inkompatibility. Bakterie Sodalis glossinidius vykazuje známky evolučně mladé symbiozy.

Reference
  1. FÖRSTL, Miroslav. BioLib - Glossina (bodavka) [online]. Dostupné online.
  2. VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. (Vyd. 1). ISBN 978-80-7387-008-9. S. 318.
  3. ZAIDMAN-RÉMY, Anna; VIGNERON, Aurélien; WEISS, Brian L. What can a weevil teach a fly, and reciprocally? Interaction of host immune systems with endosymbionts in Glossina and Sitophilus. BMC Microbiology. 2018-11, roč. 18, čís. S1, s. 150. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. ISSN 1471-2180. DOI 10.1186/s12866-018-1278-5. PMID 30470176. (anglicky)
  4. CHEN, Xiaoai; LI, Song; AKSOY, Serap. Concordant Evolution of a Symbiont with Its Host Insect Species: Molecular Phylogeny of Genus Glossina and Its Bacteriome-Associated Endosymbiont, Wigglesworthia glossinidia. Journal of Molecular Evolution. 1999-01, roč. 48, čís. 1, s. 49–58. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. ISSN 0022-2844. DOI 10.1007/PL00006444. (anglicky)
  5. DOUDOUMIS, Vangelis; ALAM, Uzma; AKSOY, Emre. Tsetse-Wolbachia symbiosis: Comes of age and has great potential for pest and disease control. Journal of Invertebrate Pathology. 2013-03, roč. 112, s. S94–S103. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. DOI 10.1016/j.jip.2012.05.010. PMID 22835476. (anglicky)
  6. TOH, H. Massive genome erosion and functional adaptations provide insights into the symbiotic lifestyle of Sodalis glossinidius in the tsetse host. Genome Research. 2005-12-19, roč. 16, čís. 2, s. 149–156. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. ISSN 1088-9051. DOI 10.1101/gr.4106106. PMID 16365377. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.