Kongo (řeka)

Kongo poblíž města Kisangani

Podle stavby říčního údolí se tok řeky dělí na tři části.

• Horní tok (2100 km) – od pramenů k Boyomským vodopádům. Tento úsek řeky se nazývá Lualaba.
• Střední tok (1700 km) – od Boyomských vodopádů ke Kinshase. Na tomto úseku řeka protéká Konžskou pánví. Má klidný charakter a neznatelný spád (0,07 ‰). Říční břehy jsou převážně nízké a ploché, často bažinaté a představují řetězec jezerům podobných rozšíření, která jsou široká až 15 km. Ta se střídají se zúženími o šířce 2 až 5 km. Ve střední části pánve se zaplavovaná území řeky a jejich pravých přítoků (Ubangi, Sanga) spojují a vytvářejí jednu z největších periodicky zaplavovaných oblastí na Zemi. Jak se řeka přibližuje k západnímu okraji pánve její charakter se mění. Je semknuta mezi vysoké (až 100 m) a prudké břehy a zužuje se místy až na 1 km. Hloubka zde dosahuje 20 až 30 m a rychlost toku se zvyšuje. Tento zúžený úsek (tzv. Kanál) přechází v jezerovité rozšíření Malebo, kterým střední tok končí.
• Dolní tok (500 km) – od Kinshasy k ústí do Atlantského oceánu u města Banana. Na tomto úseku řeka protéká k oceánu přes Jihoguinejskou vysočinu v hluboké (až 500 m) soutěsce. Šířka koryta se pohybuje mezi 400 až 500 m a místy se zmenšuje na 220 až 250 m. Na vzdálenosti mezi Kinshasou a Matadi řeka klesá o 270 m, přičemž vytváří přibližně 70 peřejí a vodopádů, které se dohromady nazývají Livingstonovy vodopády a jsou považovány za nejvodnější na světě. U Matadi řeka vtéká do přímořské roviny a koryto se rozšiřuje na 12 km. Hloubka zde dosahuje 25 až 30 m. Poblíž města Boma začíná estuár, jehož šířka ve střední části je až 19 km, poté se zužuje na 3,5 km a znovu směrem k ústí rozšiřuje na 9,8 km. Horní a střední část estuáru jsou tvořeny vznikající mladou deltou. Prodloužením estuáru je podvodní proud dlouhý nejméně 800 km.

Na průtok řek v povodí Konga mají vliv převážně bohaté dešťové srážky. Většina přítoků je na severní polokouli a má maximum od září do listopadu. Přítoky z jižní polokoule včetně horního toku Lualaby mají maximum od dubna do května. Na středním a především dolním toku je sezónní kolísání menší díky vyváženosti severních a jižních přítoků a tok Konga je tak přirozeně regulován. Za rok dochází ke dvěma vzestupům a dvěma poklesům vodní hladiny. Na středním toku závisí vzestup hladiny na podzimním maximu Lualaby a připadá na květen až červen a má druhotný charakter. Hlavní vzestup je zde ale způsoben severními přítoky v listopadu a v prosinci. Na dolním toku nastává hlavní vzestup také v listopadu a v prosinci a méně významný z dubna až května je způsoben podzimním maximem řeky Kasai. Průměrný průtok za rok při ústí činí 41 800 m³/s. V nejvodnějším měsíci prosinci dosahuje 60 000 m³/s a v nejméně vodném červenci 29 000 m³/s. Absolutní krajní hodnoty jsou 23 000 a 75 000 m³/s. Celkový roční odtok je 1230 až 1453 km³. Ohromná masa vody oslazuje oceán do vzdálenosti 75 km od břehu. Úsekem u ústí nese řeka 50 Mt pevných částic za rok.

Ústí řeky bylo objeveno v roce 1482 (podle jiných zdrojů 1484) portugalským mořeplavcem Diogem Cãem. Horní tok (Lualaba) byl objeven Davidem Livingstonem v roce 1871. Velkou část toku prozkoumal Henry Morton Stanley v letech 1876 až 1877