Křesťan

Křesťan je označení pro vyznavače křesťanství, nejrozšířenějšího monoteistického abrahámovského náboženství, založeném na učení Ježíše Krista. Většina křesťanů věří, že Kristus je Boží syn a v koncepci trojjediného Boha. Rituál, kterým se člověk formálně stává křesťanem, se nazývá křest.

Původ slova

Slovo křesťan je odvozeno přes latinu z řeckého χριστιανός (christianos) s významem náležící Kristu či kristovec. Řecké slovo Χριστός christos je kalkem hebrejského Mašiach, Mesiáš (doslova Pomazaný), což je označení očekávaného židovského krále a spasitele.

Slovo se tedy vztahuje k Ježíši Kristu, zakladateli křesťanství, ale objevuje se až po jeho smrti, poprvé ve Skutcích apoštolů,[1] odkud plyne, že se učedníkům nového náboženství začalo říkat křesťané poprvé v Antiochii. Tito křesťané, konvertité k novému náboženství, se dle etnicko-náboženského původu rozdělují na židokřesťany, pocházející z židovské komunity, ke které patřil i Ježíš, a etnokřesťany, případně „pohanokřesťany“, kteří pocházeli z řeckého či jiného nežidovského prostředí.

Víra

Obvykle se považuje za nutné věřit v božství, zmrtvýchvstání a vykupitelskou roli Ježíše Krista (měřítko používané drtivou většinou současných křesťanských církví i věřících hlásících se ke křesťanství).[zdroj?!]

Statistické vyhodnocení

Pro statistické potřeby se někdy využívá evidence pokřtěných. Je možné zjišťovat, zda se dotyčná osoba sama považuje za křesťana či křesťanku. Tímto směrem se posunula i formulace příslušné otázky v českém sčítání lidu 2001 na rozdíl od sčítání 1991, kde byla otázka formulována výhradně jako otázka na členství.[zdroj?!]

Kulturní křesťanství

Kulturními křesťany jsou osoby, jejichž národní kultura byla podstatně ovlivněna křesťanskou tradicí, ale samy zároveň nemusí být vůbec věřící,[2] tedy, v současné době, nemalá část obyvatelstva vyspělých zemí. Za kulturní křesťany lze považovat i ty, kdo jsou ateisty, ale drží se některých tradic křesťanství, například slavení Vánoc.[3]

Křesťané ve veřejném životě

Významní církevní činitelé

Významné osobnosti, které se staly známými především svou aktivitou při šíření či budování křesťanství nebo svým příkladně křesťanským životem, bývají v některých církvích označovány jako světci.

Mnoho významných vědců, filosofů či spisovatelů v historii i v současnosti bylo (či je) taktéž křesťany a nezřídka se vedle práce ve svém oboru věnovali (resp. věnují) i teologii či apologetice.

Politici

Zdůrazňovaná křesťanská identita je či byla typická pro politiky v mnoha křesťanských zemích, zejména pro představitele křesťansky orientovaných stran (v Česku např. KDU-ČSL). Křesťany byla většina prezidentů USA včetně současného a panovník Velké Británie je dokonce z titulu svého úřadu hlavou anglikánské církve.

Odkazy

Reference
  1. Sk 11, 26 (Kral, ČEP)
  2. Philip Yancey. "Why Do They Hate Us?" Christianity Today 1. dubna 2002, online[nedostupný zdroj].
  3. Dawkins: I'm a cultural Christian

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.