Expedice Lambaréné

• Petr Bartůněk – organizátor, vedoucí a lékař expedice
• Miloslav Topinka – psycholog výpravy
• Josef Vavroušek – navigátor a mechanik
• Luboš Kropáček – překladatel a tlumočník
• Jiří Plaček – hlavní řidič a mechanik
• Klement Kunz – šéfkuchař, zásobovatel
• Jiří Stöhr – kameraman a fotograf
• Petr Bárta – novinář, zpravodaj[1]

Cílem expedice bylo dovézt do nemocnice v gabonském Lambaréné, založené Albertem Schweitzerem dar v podobě léků, zdravotnického materiálu a lékařských přístrojů. Po občanské válce v roce 1960 se tato nemocnice dostala do vážných potíží.[1]

Cestu účastníci výpravy předem konzultovali mimo jiné s cestovatelem Františkem Alexanderem Elstnerem. Na začátku výpravy navštívili hrob Emila Holuba na vídeňském centrální hřbitově. Šest z nich 30. března 1968 vystoupilo v Tanzanii na horu Kilimandžáro.[3]

Speciálně upravený nákladní vůz Tatra 138 6x6 VN – Lambaréné poskytla Tatra Kopřivnice. Vozidlo je dodnes vystaveno v muzeu Tatry v Kopřivnici. Účastníci výpravy ho nazývali "Drobeček".[4]

Praha – Rijeka – Káhira – Asuán – Chartúm – Addis Abeba – Nairobi – Kilimandžáro – Dar es Salaam – Lusaka – Livingstone – Lusaka – Kinshasa – Brazzaville – Point Noir – Libreville – Douala – Lagos – In-Salah – Alžír – Marseille – Paříž – Mnichov – Praha

Expedice nedosáhla cíle své cesty, protože nebyla rozhodnutím místní vlády vpuštěna na území Gabonu. Část humanitární pomoci museli účastníci výpravy předat zástupcům nemocnice, k nimž patřila dcera Alberta Schweitzera, v gabonském přístavu Libreville na palubě francouzské lodi Generál Mangin, která výpravu převážela z Konga do Nigérie. Přesvědčili se, že zdravotnický materiál, který předem odeslali jinou lodí, je už na místě a slouží v nemocnici svému účelu.[4]

"Až po mnoha letech totiž vyšlo najevo, že příčinou (nevpuštění do Gabunu) bylo zhoršení vztahů mezi Československem a Gabonem poté, co jeden z vůdců nepodařeného puče získal azyl na československé ambasádě v Nairobi, odkud se pod diplomatickým krytím dostal do emigrace. Československá diplomacie, často jako prodloužená ruka Moskvy, v té době hrála v Africe svoji hru, o níž účastníci expedice neměli ani potuchy."[1]

Do Lambaréné dorazila další studentská expedice Lambaréné ’88, vedená medikem Miroslavem Křížem (původem z Jindřichova Hradce), cestující vozem LIAZ. Dalšími členy výpravy byli Martin Čech, Jan Kasal, Miloš Klášterecký, Vratislav Mrázek, Luboš Poušek a novinář Marek Šálek z Mladého světa. Výprava však nekopírovala trasu svých předchůdců před dvaceti lety. Cesta v obou směrech vedla přes Saharu, takže byla o poznání kratší a méně obtížná než u první expedice. 3. února 1989 dojela expedice do cíle a předala v Lambaréné zdravotnický materiál a 13 000 kusů brýlí, dar československých občanů chudým Afričanům.[1]