Plodnost

Plodnost (fertilita) je demografický ukazatel vyjadřující průměrný počet potomků na jednu ženu (někdy zaměňováno s natalitou). Za hraniční hodnotu potřebnou k zachování populace se obvykle považuje hodnota 2,1 potomků na jednu ženu.[1]

Úhrnná plodnost v různých zemích světa

Ukazatele plodnosti

Obecná míra plodnosti

Obecná míra plodnosti (f):

,

kde

je počet živě narozených dětí,
je počet žen v reprodukčním věku (15–49 let), vztažený ke střednímu stavu obyvatelstva, tj. k 1. červenci daného roku.

Index plodnosti

Index plodnosti (ip) nahrazuje obecnou míru plodnosti v oblastech s neúplnou evidencí živě narozených (převážně v chudších afrických a asijských zemích). Na rozdíl od předchozích ukazatelů se udává v procentech.

,

kde

  • je počet dětí ve věku 0–4 roky,
  • je počet žen ve věku 15–44, popřípadě 20–49 let. (Věkový posun je dán právě intervalem věku dětí.)

Míra plodnosti podle věku

Křivka měr plodnosti podle věku pro ČR v roce 2003.

Míra plodnosti podle věku (fx) se používá při analýze změn plodnosti v závislosti na věku matek. Ukazatel udává počet živě narozených dětí na tisíc matek ve věku x.

,

kde

  • je počet živě narozených dětí matkám ve věku ,
  • je střední stav obyvatelstva žen ve věku .

Úhrnná plodnost

Úhrnná plodnost (úp) představuje jeden z hlavních ukazatelů plodnosti, jedná se o součet měr plodnosti podle věku, a vyjadřuje tedy intenzitu plodnosti celé populace. Její hodnota popisuje průměrný počet dětí narozených jedné ženě během jejího života za předpokladu, že by se obecná míra plodnosti podle věku během reprodukčního období ženy neměnila. Úhrnná plodnost je sumou obecných měr plodnosti podle věku (fx) v transverzálním pojetí – tj. obvykle v kalendářním roce. Nejedná se o součet fx jedné generace (kohorty), takovému ukazateli pak odpovídá konečná plodnost.

Obvykle se pracuje s věkovou skupinou žen ve věku 15–49 let, pokud to ovšem statistické údaje dovolují, započítávají se i ty ženy, které pořídily dítě i před 15. či po 49. roce věku. Vše je závislé na evidenci statistických údajů.

Úhrnná plodnost se udává opět v promile.

,

kde

  • představuje živě narozené děti pro každou věkovou skupinu žen ve věku (15–49 let),
  • představuje populace jednotlivých věkových skupin žen ve věku ke střednímu stavu obyvatelstva.

Plodnost v Česku

V Česku a v mnoha okolních státech je v současné době plodnost hluboko pod hranicí zachování a má jednu z nejnižších hodnot mezi všemi státy světa. K velkému propadu došlo zejména těsně po sametové revoluci. (Viz též Demografická revoluce.)

Plodnost v Československu/Česku[2]
Rok 1950196019701980199019952000200520102015
Plodnost 2,8002,1141,9132,0961,8931,2781,1441,1461,4931,570

Výše porodnosti je též otázkou politickou, související též s nastavením daňové či sociální politiky státu. Mezi příčiny porevolučního propadu porodnosti tak lze podle některých názorů počítat tehdejší změny daňového systému, resp. snížení úrovně sociálních dávek pro rodiny s dětmi.[3]

Reference

  1. V polovině zemí světa lidská plodnost pozoruhodně klesá, překvapilo vědce [online]. Česká televize [cit. 2020-06-08]. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad: Obyvatelstvo - roční časové řady. Graf 3 Úhrnná plodnost a průměrný věk matek, 1920 – 2017
  3. HIRŠL, Miroslav. Příspěvky českého státu rodinám na náklady spojené s výchovou dětí. Demografie: Revue pro výzkum populačního vývoje. Český statistický úřad, říjen 2004, roč. 46, čís. 3, s. 166–176. Dostupné online [cit. 2019-05-31]. ISSN 0011-8265.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.