Zmrzlík (přírodní památka)
Zmrzlík je přírodní památka nacházející se na území hlavního města Prahy.[3] Důvodem ochrany je významný geologický profil silurem s řadou typických nalezišť zkamenělin, část stratotypového území oblastní litostratigrafické jednotky kopaninského souvrství (ludlow, silur) a stará zemědělská krajina a ni vázaná teplomilná společenstva rostlin.[3][4] Chráněné území je ve správě Regionálního pracoviště Střední Čechy AOPK ČR a Magistrátu hlavního města Prahy. Přírodní památka Zmrzlík o rozloze 16,35 ha, nacházející se v katastrech Zadní Kopanina a Radotín, byla vyhlášena chráněným přírodním výtvorem roku 1988. Je součástí přírodního parku Radotínsko–Chuchelský háj, který je evropsky významnou lokalitou. Část tohoto území také patří do CHKO Český kras.[5]
 Zdroje k infoboxu Zmrzlík | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Louky nedaleko od stavení Zmrzlíku | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. září 1988 |
| Vyhlásil | Národní výbor hl. m. Prahy |
| Nadm. výška | 280–344 m n. m. |
| Rozloha | 15,97 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Obvod | Praha 5 |
| Umístění | Zadní Kopanina |
| Souřadnice | 50°0′32″ s. š., 14°19′12″ v. d. |
  Zmrzlík | |
| Další informace | |
| Kód | 1125 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lokalita
Klimatická oblast přírodní památky Zmrzlík je teplá (T2) a je odvodňována Mlýnským potokem.[6] Území se nachází v Praze v katastrech Zadní Kopanina a Radotín. Sestává ze tří ploch, které jsou spojené ochranným pásmem převážně na levém svahu Mlýnského potoka s přilehlou Draskou roklí mezi Zmrzlíkem a Zadní kopaninou.[3][7]
Historie
Skalní výchozy a terénní zářezy zkrasovatělých vápenců zemědělské krajiny sloužily v minulosti jako kozí pastva. Až do 20. let 20. století bylo území téměř bez stromové vegetace. Po 20. letech byla malá část území zalesněna v rámci daňových úlev, avšak nevhodným akátem. Po 2. světové válce samovolně zarostly menší plochy, kde neprobíhala pastva, hustým náletem.[8]
Okolo vesnice vzniklo několik drobných lůmků, kde jsou paleontologická naleziště. V Jirasově lomu se do 40. let 20. století těžily hlavonožcové vápence na výrobu obkladového kamene pod označením „kopaninský mramor“.[9] Dlouho opuštěný stěnový lůmek ve vápencích kopaninského souvrství byl založen pravděpodobně místními obyvateli na těžbu stavebního kamene pro stavby v obci. Zdejší vápenec bylo možné identifikovat za pomoci výskytu artikulovaného ramenonožce Atripoydea renitens, který se v tomto zachování nevyskytuje jinde než na Zmrzlíku. V částečně zasypaném jámovém lůmku se dříve těžily vápence kopaninského souvrství pro stavební kámen a na výrobu vápna. Území bylo známe již Joachimu Barrandovi, který na tomto místě popsal řadu zkamenělin uvedených v jeho díle Systéme Silurien (1852-1881).[10] V roce 1988 byl Zmrzlík vyhlášen chráněným přírodním výtvorem. Následně byl v roce 1992 vyhlášen přírodní památkou.
Přírodní poměry
Geologie a paleontologie
Neúplně odkrytý geologický profil je tvořen stěnami opuštěných lomů a skalními výchozy a je zdrojem četných nálezů zkamenělin graptolitů, hlavonožců orthocerů, mlžů, plžů a trilobitů.[7][11] Nejstaršími sedimenty jsou špatně štěpné jílovité, vápnito-jílovité až tufiticko-jílovité břidlice s převážně graptolitovou faunou, které vychází v nejjižnější části území nad boční roklí na pravém břehu Mlýnského potoka. V břidlicích se nachází také těleso bazaltového mandlovce, doprovázeného tufy, které představuje jeden z nejmladších výlevů bazaltu v siluru pražské pánve, pronikající až do břidlic graptolitové zóny. V nadloží břidlic se vyskytují vápence. Kopaninské souvrství není ani v nejvyšších polohách odkryto. V nadloží kopaninského souvrství se vyskytují hlavonožcové vápence požárského souvrství. Tato vrstva patří k nadložnímu požárenskému souvrství (přídolí, silur). V ochranném pásmu mezi spodní a střední částí území v nárazovém břehu Mlýnského potoka, jižně od bývalé kamenické dílny se nachází zajímavá paleontologická lokalita, kde vychází spodní polohy dvorecko-prokopských vápenců pražského souvrství (prag, devon) obsahující bohatou trilobitovou faunu: (Reedos cephalotes, Reedos prospicens, Crotalocephalina gibba gibba, Ondotochile hausmanni).[10][11]
Přírodní památka je z geologického hlediska významná hlavně proto, že umožňuje geologický výzkum silurských hornin střední části pražské pánve, které jsou v jiných oblastech zakryty devonskými usazeninami. Na Zmrzlíku vystupují vlivem erozní činnosti Mlýnského potoka a antiklinále Škrábku. Geologické výchozy jsou tvořeny horninami, které se usadily v pánvi mezi oblastí vulkanických center na severu a mezi oblastí břidličnaté sedimentace na jihu. Proto je zde vývoj siluru ovlivněn pohyby středního segmentu pánve a liší se od obou zmíněných segmentů.[10]
Flora
Vegetace odráží charakter staré zemědělské krajiny s mokřady podél drobných potůčků. Zvlněné vápencové hřbety porůstají teplomilné trávníky. Vegetace je druhově bohatá s dominancí společenstva válečky prapořité (Brachypodietum pinnati), hlaváče žlutavého(Scabiosa ochroleuca) a kostřavových xerotermních trávníků (Festucion valesicae) s výskytem kavylu Ivanova (Stipa joannis), šalvěje hajní (Salvia nemorosa), zvonku klubkatého (Campanula glomerata), smělku štíhlého (Koeleria macrantha), zlatovlásku obecného (Aster linosyris), vlnice chlupaté (Oxytropis pilosa) a bělozářky liliovité (Anthericum liliago).[3]
Po území jsou roztroušeny porosty teplomilných křovin jako je skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), růže vinná (Rosa rubiginosa) a nepůvodní štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides). Na severním svahu se maloplošně vyvinul pěchavový trávník (Helianthemo cani-Seslerietum calcariae)a vzácněji se zde vyskytuje i rozrazil ožankový (Veronica teucrium), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), devaterník šedý (Helianthemum canum) či oman srstnatý (Inula hirta).[4] V údolíčkách jsou pcháčové louky (Angelico-Cirsietum oleracei) , které však po skončení pastvy ovcí od konce 80. let 20. století zarůstají nitrofilními druhy. Vyskytují se zde lesní porosty, které se rozléhají přibližně na 0,5 ha, z nichž polovinu plochy tvoří malý ovocný sad. V terénních zářezech se vyskytují mlaziny nebo kultury trnovníku (Robinia).[3] [12][13] Částečně jde o náletové dřeviny. Plocha ve spodní partii u silnice je zarostlá jasanovým náletem.[8]
Fauna
Žijí zde i reliktní fytofágní brouci stepního a lesostepního typu. Z mandelinkovitých se tu vyskytují (Coptocephala rubicunda), krytohlav (Cryptocephalus primarius), bázlivec (Luperus xanthopoda), dřepčíci (Aphtona cyanella, A. herbigrada, A. atrovirens, Longitarsus helvolus, L. medvedevi, L. minusculus) a štítonoš (Cassida pannonica) žijící na chrpě porýnské. Z luskokazovitých se zde vyskytuje listopasec (Bruchidius cisti). Z nosatcovitých zde žijí nosatčíci (Apion penetrans, A. elongatulum, A. interjectum), lalokonosec (Otiorhynchus fullo), listopasové (Sitona longulus, S. inops, Cycloderes pilosus), květopas (Tychius schneideri), krytonosec (Ceutorhynchus similis, Gymnaetron plantaginis) a i bezkřídlí stepní nosatci, jako je lalokonosec libečkový (Otiorhynchus ligustici). Nalezneme zde také mouchy dlouhososky (Bombilius sp.), připomínající svým ochlupením čmeláky. Z pavouků se zde vyskytují vzácní teplomilní běžníci (Xysticus robustus, Ozyptila nigrita) žijící v detritu. Z motýlů lze uvést různé druhy vřetenušek, dlouhozobku zimolezovou (Hemaris fuciformis), okáče bojínkového (Melanargia galathea), babočku osikovou (Nymphalis antiopa), žluťáska řešetlákového (Gonepteryx rhamni) a ohniváčka černokřídlého(Lycane phlaeas). Na území byly zjištěny také otakárek fenyklový (Papilio machaon) a otakárek ovocný (Iphiclides podalirius). Z plžů tu žije žitovka obilná (Granaria frumentum) a páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis).[3] [12]
Ochrana
Skalní výchozy a lomy je třeba chránit před zarůstáním dřevinami a zejména před černými skládkami. Pro ochranu území je třeba kosení údolních luk a zachování, respektive obnovení pastvy na svazích, aby nedocházelo k většímu zarůstání.[3] Na Zmrzlíku je středisko, které se zabývá chovem huculských koní, na části území tak probíhá intenzivní pastva. Na některých plochách je zřejmě již příliš silná a narušuje rozvoj společenstev. Pohyb koní navíc narušuje pokryv a jelikož je toto území náchylné k erozi, začíná být nebezpečný. Bylo by tedy třeba pastvu koní omezit, například snížit počet koní na určitou plochu. Největším rizikem ohrožení je však zástavba některých pozemků.[8]
Odkazy
Reference
- Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- Chráněná území ČR, Svazek XII. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky a EkoCentrum Brno, 2005. ISBN 80-86064-69-7. Kapitola Přírodní památka Zmrzlík.
- Botanika [online]. Dostupné online.
- Atlas ČR [online]. Dostupné online.
- Zvláště chráněná území [online]. Dostupné online.
- Atlas ČR [online]. Dostupné online.
- Plán péče pro PP [online]. [cit. 2014-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-07.
- Ochrana přírody Český kras [online]. Dostupné online.
- KŘÍŽ, Jiří. Geologické Památky Prahy. Praha: Český geologický ústav, 1999. 280 s. ISBN 80-7075-345-5. Kapitola PP Zmrzlík, s. 158–164. (česky)
- Geologické lokality [online]. Dostupné online.
- Ročenky, Chráněná území [online]. [cit. 2014-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-03.
- Zvláště chráněná území [online]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zmrzlík na Wikimedia Commons