Slavičí údolí

Bývalá studánka U Vrby

Přírodní rezervace Slavičí údolí zaujímá rozlohu 38,30 ha a navazuje na východní část CHKO Český kras. Začíná v blízkosti radotínské zástavby a pokračuje podél Skalního potoka kolem luk a lesů na svazích a končí obdělávanými poli, nad nimiž je Lochkovský tunel, který tu po jeho dostavbě změnil hydrologické poměry, čímž bylo poškozeno podzemní zásobování potoka. Nachází se tu i jeho pramen "Slavičák". Skalní potok, podobně jako některé jiné krasové potoky, byl známý tím, že se dostával nad povrch pouze sezonně, od stavby obchvatu je však vyschlý celoročně a jeho tok se obnovuje jen při vysokých dešťových srážkách a často se neobnoví na celé délce toku.[5] Nacházela se tu také studánka U vrby, která je nyní vyschlá a nepodařilo se jí obnovit ani kopáním na daném místě v roce 2017. [6]

Skalní potok, dnes již vyschlý; s občasnými tůňkami

Přírodní rezervace se nachází v nadmořské výšce od 220–270 m n. m. v katastrálním území Lochkov. Skalní potok odtud tekl do Radotínského potoka, který následně ústí do řeky Berounky.

Přibližně v polovině údolí se také nachází bývalý památný dub, který je ale v současné době odumřelý, zřejmě v souvislosti s výstavbou nedaleké dálnice, jež měla za následek pokles spodní hladiny vody.[4]

Přírodní rezervace byla vyhlášena dne 31. srpna 1988. Již mnoho let předtím zde byl prováděn paleontologický výzkum např. J. Barrandem, Krejčím v letech 1885 a 1890 a Boučkem (1941, 1951).[7] V říjnu roku 1993 tady prováděla Přírodovědecká fakulta UK v Praze výzkum, který měl za cíl zjistit pestrost drobných savců na lokalitě a porovnat jejich rozmanitost s lokalitami v okolí, jako je přírodní rezervace Staňkova a PR Klapice. Zjistilo se, že lokality si jsou velmi rovnocenné ve své bohatosti. [8]Ve stejném roce vyšla také zpráva o inventarizačním průzkumu hydrogeologických poměrů v rezervaci, která informovala o toku Skalního potoka. Již v tu dobu byl z větší části závislý na srážkách. Jeho průtok činil 1 m³/s a nacházely se v něm tůňky hluboké asi půl metru.[5] Dále zde probíhal výzkum různých skupin brouků (1994)[9], motýlů (1986–1987)[10] a zdejší vegetace (1997). Vše mělo za cíl lokalitu dobře zmapovat a na základě toho zvolit vhodné managementy ochrany pro toto území. Následně od roku 2000 se v rezervaci začaly pást ovce a kozy pro udržení druhově bohatých bezlesých lokalit. Tím byl započat projekt na pastvu ovcí, koz a krav, jež je financován pražským magistrátem, a díky němuž se tímto způsobem obhospodařují různá místa po celé Praze.[11] V roce 2018 se prováděl důkladný monitoring cévnatých rostlin.[12] Zjistilo se, že je tu velmi bohatá flóra a má smysl v managementu pokračovat tak, jak byl sepsán v plánu péče na dobu 2010–2019. V novém plánu péče, který platí od roku 2020 do roku 2029, je doporučeno v pastvě pokračovat, případně jí pomoci sečí vysokých dominantních trav.[4]

Mokřadní louka v údolí s balíkem sena, jež tu zbyl po managementu seči.

V PR Slavičí údolí se provádí již řadu let průzkumy, které sledují stav přírody. Dle nich se sestavují dlouhodobé cíle péče o území. Na jejich základě se na loukách od roku 2000 pasou ovce a kozy či probíhá mozaikovitá seč. V aktuálním plánu péče pro období 2020-2029 je doporučeno, provádět pastvu po několikatýdenních intervalech a pokaždé spásat jinou plochu. Důležité je také měnit dobu spásání dílčích území mezi jednotlivými roky, protože to jsou všechno aspekty, které tvoří mozaiku biotopů, kde každý je vhodný pro jiné druhy organismů. V minulých letech se ale často nahrazovala pasta sečí, která je ale pro některé druhy méně vhodná a páslo se jen v některých letech, i přesto se díky tomu na lokalitě daří udržovat bohatou biodiverzitu rostlin a živočichů. V lesích se kácí invazní druhy stromů jako je trnovník akát (Robinia pseudoacacia) či keř pámelník bílý (Symphoricarpos albus), a také se prořezávají i samotné dubohabřiny, aby zůstal les prosvětlen, což je příznivé pro další organismy, jako právě třeba pro již zmíněné fytofágní brouky či pro obnovu bylinného patra. Pro chráněné údolí byl sepsán již třetí plán péče. Každý z nich platil na deset let dopředu a poté byla vyhodnocena jeho úspěšnost a ustanoveno, jak dále pokračovat. Jednotlivé plány byly sestaveny pro období 1999–2008, 2010–2019, 2020–2029. Pro území byl sestaven také lesní hospodářský plán pro období 2009–2018.[4] Dříve byla plocha lesa obhospodařována jako les hospodářský, později jako les účelový, a proto zde někdy byly nevhodně vysazeny dřeviny jako je smrk, modřín či borovice. Naštěstí jsou ale zmíněné druhy v současné době na ústupu a silně oslabeny v důsledku silné převahy listnatých stromů umocněné ještě jejich občasným výřezem při provádění managementů.

Do Radotína se dá snadno dostat vlakem či autobusem ze Smíchova a následně se dá popojet několik stanic autobusem 246 k radotínské zástavbě, od které vedou pěšinky do údolí. Proto je PR Slavičí údolí vcelku dobře přístupné. Vzhledem k tomu, že na místo ale nevede žádná turistická značka, s mnoha turisty se nesetkáme. Chodí sem hlavně místí z Radotína venčit psy či se do údolí chodí projít rodiny s dětmi, případně jednotlivci si zde zacvičí jógu uprostřed ticha. Když je sníh, chodí děti do rezervace bobovat.

• 
  Dubohabřiny na svazích Slavičího údolí s občasnou příměsí jehličnatých lesů.
• 
  Pohled na louky ve Slavičím údolí od lesa. Je vidět volný přechod lesa v otevřenou krajinu.
• 
  Bývalý památný strom ve Slavičím údolí, který již uschnul, ale stále se tu tyčí uprostřed údolí.
• 
  Louky s lesy na svazích. Pohled od bývalého památného stromu.