Botic van de Zandschulp

Botic van de Zandschulp (* 4. října 1995 Wageningen, Gelderland) je nizozemský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře a sedmnáct ve čtyřhře.[2]

Botic van de Zandschulp
Botic van de Zandschulp na French Open 2021
StátNizozemsko Nizozemsko
Datum narození4. října 1995 (26 let)[1]
Místo narozeníWageningen, Nizozemsko[1]
BydlištěVeenendaal, Nizozemsko[1]
Výška191 cm[1]
Hmotnost85 kg[1]
Profesionál od2013
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 443 744 USD
Dvouhra
Poměr zápasů10–7
Tituly0 ATP, 1 challenger, 6 ITF
Nejvyšší umístění31. místo (2. května 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2022)
French Open2. kolo (2021)
Wimbledon2. kolo (2021)
US Openčtvrtfinále (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů0–0
Tituly0 ATP, 1 challenger, 16 ITF
Nejvyšší umístění226. místo (7. března 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220504a4. května 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2022 na 31. místě a ve čtyřhře v březnu téhož roku na 226. místě.[3][1]

V nizozemském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 madridským finálovým turnajem. Ve skupinové fázi proti Kazachstánu prohrál úvodní dvouhru s Michailem Kukuškinem. Kazachstánci zvítězili 2:1 na zápasy. Do září 2022 v soutěži nastoupil ke třem mezistátním utkáním s bilancí 2–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v srpnu 2011, když na Coldec Open v Apeldoornu, dotovaném 15 tisíci dolary, prohrál v úvodním kole s krajanem Nickem van der Meerem.[2] První challenger ve dvouhře ovládl během října 2019 v Hamburku. Do finále úvodního ročníku postoupil přes nejvýše nasazeného a stého hráče žebříčku Salvatora Carusa z Itálie. V boji o titul přehrál Španěla Bernabého Zapatu Mirallese. V dané sezóně prolomil hranici první světové třístovky i dvoustovky.[5][3]

Na okruhu ATP Tour debutoval únorovou přípravou australského grandslamu Great Ocean Road Open 2021 v Melbourne Parku. Ve třetím kole zdolal americkou světovou čtyřicítku Reilly Opelku, než jej ve čtvrtfinále zastavil dvacátý muž pořadí Karen Chačanov. Premiéru v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2021 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V úvodním kole melbournské dvouhry však nenašel recept na 17letého Španěla Carlose Alcaraze z druhé světové stovky. Kvalifikačním sítem prošel i na French Open 2021 a ve Wimbledonu 2021 až jako šťastný poražený po odstoupení Dominica Thiema. Na pařížské antuce otočil duel proti světové dvacítce Hubertu Hurkaczovi ze stavu 0–2 na sety. Ve druhém kole podlehl opět v pětisetové bitvě Španělu Alejandru Davidovichovi Fokinovi. Na londýnském pažitu v první fázi vyřadil francouzského kvalifikanta Grégoira Barrèreho. Poté odešel poražen od devátého muže klasifikace a pozdějšího finalisty Mattea Berrettiniho. Na US Open 2021 již přijížděl jako nizozemská jednička. Počtvrté během sezóny uspěl v grandslamové kvalifikaci. V navazující hlavní soutěži Flushing Meadows postoupil poprvé do osmifinále grandslamu, když ve druhém kole přehrál norskou světovou jedenáctku Caspera Ruuda a následně i dva Argentince, Facunda Bagnise a turnajovou jedenáctku Diega Schwartzmana.[5] Ve čtvrtfinále nestačil na ruskou světovou dvojku Daniila Medveděva.[6]

Finále na okruhu ATP Tour
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (0–1 D)

Dvouhra: 1 (0–1)
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. duben 2022 Mnichov, Německo antuka Holger Rune 4–3skreč

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Legenda
Challengery (1 D; 1 Č)
ITF (6 D; 16 Č)

Dvouhra (7 titulů)
Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. srpen 2016 Rotterdam, Nizozemsko antuka Boy Westerhof 6–2, 6–4
2. srpen 2016 Schoonhoven, Nizozemsko antuka Jesse Huta Galung bez boje
3. listopad 2016 Pärnu, Estonsko tvrdý Vladimir Ivanov 6–2, 6–4
4. leden 2019 Nussloch, Německo koberec Peter Heller 6–2, 6–2
5. duben 2019 Bolton, Velká Británie tvrdý Igor Sijsling 7–6(7–2), 6–7(6–8), 7–5
6. květen 2019 Prijedor, Bosna a Hercegovina antuka Vlad Andrei Dancu 6–4, 6–4
1. říjen 2019 Hamburk, Německo tvrdý (h) Bernabe Zapata Miralles 6–3, 5–7, 6–1

Čtyřhra (17 titulů)
Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. srpen 2016 Ostend, Belgie antuka Paul Monteban Evan Furness
Ugo Humbert		 3–6, 7–5, [10–5]
2. říjen 2016 Tallinn, Estonsko tvrdý Niels Lootsma Karol Beck
Artěm Dubrivnyj		 6–3, 5–7, [10–6]
3. leden 2017 Aktobe, Kazachstán tvrdý Niels Lootsma Vladyslav Manafov
Alexandr Pavljučenkov		 6–4, 6–4
4. červen 2017 Alkmaar, Nizozemsko antuka Boy Westerhof Patrick Kypson
Sam Riffice		 6–2, 5–7, [14–12]
5. červen 2017 Breda, Nizozemsko antuka Boy Westerhof Jesse Timmermans
Tim Van Terheijden		 6–1, 7–5
6. červenec 2017 Amstelveen, Nizozemsko antuka Boy Westerhof Niels Lootsma
Christoph Negritu		 6–1, 6–7(4–7), [10–3]
7. srpen 2017 Rotterdam, Nizozemsko antuka Boy Westerhof Nick Chappell
Hunter Reese		 6–1, 6–3
8. srpen 2017 Schoonhoven, Nizozemsko antuka Boy Westerhof Glenn Smits
Colin Van Beem		 6–2, 3–2skreč
1. srpen 2017 Alphen, Nizozemsko antuka Boy Westerhof Alexandar Lazov
Volodymyr Užylovskyj		 7–6(8–6), 7–5
9. červen 2018 Alkmaar, Nizozemsko antuka Roy De Valk Michiel De Krom
Ryan Nijboer		 6–2, 6–3
10. červenec 2018 Haag, Nizozemsko antuka Tim Van Terheijden Gijs Brouwer
Jelle Sels		 3–6, 6–3, [11–9]
11. srpen 2018 Rotterdam, Nizozemsko antuka Glenn Smits Mariano Kestelboim
Felipe Mantilla		 7–5, 7–5
12. září 2018 Plaisir, Francie tvrdý Glenn Smits Yannick Mertens
Hugo Voljacques		 6–7(6–8), 6–4, [10–6]
13. únor 2019 Kaarst, Německo koberec Igor Sijsling Mats Rosenkranz
Mark Whitehouse		 6–4, 6–4
14. březen 2019 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Igor Sijsling S. D. Prajwal Dev
Adil Kaljanpur		 7–6(10–8), 2–6, [10–6]
15. duben 2019 Angers, Francie antuka Jeroen Vanneste A. Cornut-Chauvinc
Arthur Reymond		 6–4, 7–6(7–3)
16. květen 2019 Prijedor, Bosna a Hercegovina antuka Igor Sijsling Ljubomir Celebić
Nerman Fatić		 3–6, 6–3, [10–4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Botic van de Zandschulp na anglické Wikipedii.

  1. Botic van de Zandschulp na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220504a4. května 2022
  2. Botic van de Zandschulp na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220504a4. května 2022
  3. Botic van de Zandschulp | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-05-04]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Botic van de Zandschulp na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20220504a4. května 2022
  5. Botic van de Zandschulp | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-09-04]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Medvedev Downs Botic For US Open Semi-Final Berth [online]. ATP Tour, Inc., 2021-09-07 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.