Jindřich Šídlo

Vystudoval žurnalistiku v bakalářském studiu na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (1995). Poté pokračoval ve studiu magisterského oboru masová komunikace, školu ale nedokončil.

Od roku 1992 krátce pracoval v Českém deníku, devět let působil v týdeníku Respekt a v letech 2001 až 2005 byl členem redakce deníku Mladá fronta DNES.[1] Od listopadu 2005 do dubna 2009 vykonával funkci vedoucího redaktora domácího zpravodajství deníku Hospodářské noviny. Od května 2009 řídil domácí zpravodajství České televize a byl také hlavním politickým analytikem této veřejnoprávní televize. V Respektu každý týden publikoval sloupek pod názvem „Diagnóza“ (navazující na jeho někdejší „Politikon“ v Hospodářských novinách). Od listopadu 2010 pracoval opět jako redaktor Hospodářských novin. V létě 2016 ohlásil odchod z pozice šéfredaktora politického zpravodajství a názorové sekce tohoto deníku a ke dni 1. září přechod do vznikající redakce videozpravodajství na portálu Seznam Zprávy, kam jej přizval někdejší spoluzakladatel Aktuálně.cz Jakub Unger.[2] Na portálu Seznam Zprávy uvádí pravidelný satirický pořad „Šťastné pondělí“, který je rovněž vysílán Televizí Seznam, dále zde zastává pozici šéfkomentátora.

Je autorem rozhlasových minutových her (2012) Setkání,[3] Chutnalo ti to?[4] a Motivační pohovor.[5]

Začátkem ledna 2018 v satirickém pořadu „Šťastné pondělí“ ironickým tónem hlasu uvedl, že Miloš Zeman v nadcházející prezidentské volbě automaticky postupuje do druhého kola.[6] Podobnou zprávu pak v tištěné podobě našli obyvatelé jedné z ulic v Ostravě v poštovních schránkách, načež se o případ začala zajímat policie.[7] Ta si vyžádala i příslušný díl „Šťastného pondělí“, a to na DVD, přestože pořad je přístupný všem uživatelům internetu.[8]

V roce 2019 vydal s knižní rozhovor s Tomášem Etzlerem pod názvem Kdo ví, kde budu zítra (Vyšehrad, ISBN 978-80-7601-203-5).

V listopadu 2019 moderoval spolu s Zuzanou Tvarůžkovou Koncert pro budoucnost na Václavském náměstí.

Za svou žurnalistickou práci, zejména zaměřenou na oblast lidských práv,[9] získal v roce 2007 novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky.[10] V roce 2013 vyhrál Novinářskou cenu v kategorii „Nejlepší komentář – psaná žurnalistika“ za text „Kam Petr Nečas v neděli určitě nepojede, i když by měl“.[11][12] Ve stejném roce byl v anketě „Tweet roku 2013“ zvolen osobností roku českého Twitteru.[13] V roce 2018 se stal osobností roku v rámci ceny Křišťálová Lupa.[14]

V červnu 2012 se oženil s novinářkou Terezou Šídlovou (1982), rozenou Nosálkovou. Má tři dcery,[15] nejstarší Magdalenu, Emu a nejmladší Josefínu.

Je fanouškem londýnského fotbalového týmu Arsenal.[16][17]

Souhlasí s členstvím Česka v NATO, ač jej nepovažuje za záruku uchování liberální demokracie. Jako příklad uvedl situaci v Turecku.[18]