Bernarda Peraová

Bernarda Peraová, nepřechýleně Pera (* 3. prosince 1994 Zadar), je chorvatsko-americká profesionální tenistka hrající levou rukou, která v letech 2009–2013 reprezentovala rodné Chorvatsko. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden deblový turnaj. V rámci okruhu ITF získala devět titulů ve dvouhře a osm ve čtyřhře.[1]

Bernarda Peraová
Bernarda Peraová na French Open 2021
StátChorvatsko Chorvatsko (2009–2013)
Spojené státy (2013–)
Datum narození3. prosince 1994 (27 let)
Místo narozeníZadar, Chorvatsko
Držení raketylevou rukou; bekhend obouruč
Výdělek2 110 485 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů316–198
Tituly0 WTA, 9 ITF
Nejvyšší umístění59. místo (2. března 2020)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2018)
French Open2. kolo (2018, 2020)
Wimbledon1. kolo (2018, 2019, 2021)
US Open2. kolo (2018, 2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů93–75
Tituly1 WTA, 8 ITF
Nejvyšší umístění50. místo (18. října 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2021, 2022)
French Opensemifinále (2021)
Wimbledon3. kolo (2021)
US Open1. kolo (2014)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220109a9. ledna 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v březnu 2020 na 59. místě a ve čtyřhře v říjnu 2021 na 50. místě.[2]

V americkém fedcupovém týmu neodehrála žádné utkání.

Tenisová kariéra

V rámci hlavních singlových soutěží událostí okruhu ITF debutovala v květnu 2011, když na turnaji v pensylvánském Landisville s dotací 10 tisíc postoupila z kvalifikace. Ve druhém kole dvouhry podlehla Američance Robin Andersonové. Deblovou soutěž poprvé odehrála již v říjnu 2009 na dubrovnickém turnaji po boku krajanky Koprćinové.[1] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu ITF vybojovala v červnu 2013 na alkmaarské události s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále na ni Srbka Natalija Kostićová uhrála jen tři gamy. První 80tisícový turnaj pak ovládla během července 2017 v Olomouci, kde v závěrečném duelu zvládla souboj s Kristýnou Plíškovou.[1]

V singlové kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala na zářijovém Coupe Banque Nationale 2014 v Québecu, kde však nenašla v prvním kole nenašla recept na krajanku Samanthu Crawfordovou. Hlavní soutěž dvouhry si pak poprvé zahrála na zářijovém Guangzhou International Women's Open 2017 v Kantonu. Turnaj opustila v první fázi po vyřazení do francouzské turnajové šestky Alizé Cornetové ve třech setech.[2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském deblu US Open 2014, do něhož obdržela s Američankou Tornado Alicií Blackovou divokou kartu. Na úvod však byly vyřazeny od rumunsko-francouzské dvojice Sorana Cîrsteaová a Pauline Parmentierová po třísetovém průběhu. Zároveň se jednalo o její první utkání odehrané v hlavní soutěži okruhu WTA Tour.

Debut v grandslamové dvouhře přišel na Australian Open 2018, do níž se probojovala až jako šťastná poražená. V tříkolové kvalifikaci na její raketě dohrály Švýcarka Patty Schnyderová i Rumunka Irina Baraová. Závěrečné klání jako 123. žena žebříčku, proti další švýcarské hráčce Viktoriji Golubicové, prohrála a musela tak čekat na odstoupení některé z účastnic hlavní soutěže. Postup do dvouhry získala v důsledku zranění Rusky Margarity Gasparjanové. V úvodním kole dvouhry zdolala ruskou spolukvalifikantku Annu Blinkovovou, jíž oplatila porážku z kvalifikace US Open 2017. Ve druhé fázi pak dosáhla největšího vítězství dosavadní kariéry[3], když poprvé porazila hráčku elitní světové desítky, devátou nasazenou Britku Johannu Kontaovou, čímž se premiérově přiblížila k hranici postupu do první světové stovky.[2][3] Třetí fáze přinesla porážku od turnajové dvacítky Barbory Strýcové, když uhrála jen čtyři hry.[4]

Do prvního semifinále túry WTA postoupila na kantonském Guangzhou International Women's Open 2018 po výhře nad Srbkou Aleksandrou Krunićovou. V něm však podehla Kazašce Julii Putincevové. Podruhé se mezi poslední čtyři hráčky probojovala na pražském J&T Banka Prague Open 2019, když na její raketě zůstala světová šestnáctka Wang Čchiang. Ze semifinálového duelu však odešla poražena od Češky hrající na divokou kartu Karolíny Muchové.[1]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (1–0 Č)

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 8. ledna 2022 Melbourne, Austrálie tvrdý Kateřina Siniaková Tereza Martincová
Majar Šarífová
6–2, 6–7(7–9), [10–5]

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra: 20 (9–11)

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 22. dubna 2012 Bol, Chorvatsko antuka Anaïs Laurendonová 4–6, 6–4, 3–6
Finalistka 2. 10. června 2012 Sarajevo, Bosna a Hercegovina antuka Camelia Hristeová 3–6, 6–3, 4–6
Finalistka 3. 7. října 2012 Solin, Chorvatsko antuka Ana Savićová 7–5, 2–6, 5–7
Finalistka 4. 24. března 2013 Madrid, Španělsko antuka (h) Réka Luca Janiová 6–2, 4–6, 4–6
Finalistka 5. 24. března 2013 Bol, Chorvatsko antuka Ágnes Buktová 7–5, 2–6, 5–7
Vítězka 1. 23. června 2013 Alkmaar, Nizozemsko antuka Natalija Kostićová 6–1, 6–2
Vítězka 2. 30. června 2013 Breda, Nizozemsko antuka Isabella Šinikovová 6–4, 4–6, 6–0
Vítězka 3. 1. září 2013 Rotterdam, Nizozemsko antuka Amandine Hesseová 1–6, 6–3, 7–5
Vítězka 4. 12. dubna 2014 Gloucester, Spojené království tvrdý (h) Klaartje Liebensová 6–3, 6–1
Finalistka 6. 15. června 2014 Amstelveen, Nizozemsko antuka Quirine Lemoineová 6–2, 4–6, 2–6
Vítězka 5. 2. června 2014 Breda, Nizozemsko antuka Beatriz Haddad Maiová 6–1, 7–6(10–8)
Vítězka 6. 13. července 2015 Imola, Itálie koberec Sherazad Reixová 6–2, 6–3
Finalistka 7. 17. dubna 2016 Pelham, Spojené státy antuka Grace Minová 4–6, 4–6
Finalistka 8. 1. dubna 2017 Pula, Itálie antuka Bianca Andreescuová 7–6(10–8), 2–6, 6–7(8–10)
Finalistka 9. 15. dubna 2017 Pula, Itálie antuka Georgia Bresciová 1–6, 2–6
Finalistka 10. 13. května 2017 Dunakeszi, Maďarsko antuka Marta Kosťuková 4–6, 3–6
Vítězka 7. 2. července 2017 Stuttgart, Německo antuka Anna Zajová 6–4, 6–4
Finalistka 11. 9. července 2017 Darmstadt, Německo antuka Anhelina Kalininová 2–6, 6–0, 3–6
Vítězka 8. 17. července 2017 Olomouc, Česko antuka Kristýna Plíšková 7–5, 4–6, 6–3
Vítězka 9. 19. května 2019 Trnava, Slovensko antuka Anna Blinkovová 7–5, 7-5

Čtyřhra (8 titulů)

č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. 25. srpna 2013 Enschede, Nizozemsko antuka Svjatlana Piraženková AK Alzate Esmurzaevová
Rosalie van der Hoeková
6–2, 6–1
2. 14. června 2014 Amstelveen, Nizozemsko tvrdý Viktorija Tomovová Tatiana Búová
Beatriz Haddad Maiová
6–0, 2–1skreč
3. 22. června 2014 Alkmaar, Nizozemsko antuka Beatriz Haddad Maiová Charlotte van der Meijová
Mandy Wagemakerová
6–1, 1–6, [10–5]
4. 22. června 2015 Helsingborg, Švédsko antuka Pemra Özgenová Jekatěrine Gorgodzeová
Cornelia Listerová
6–2, 6–0
5. 10. srpna 2015 Praha, Česko antuka Kateřina Kramperová Miriam Kolodziejová
Markéta Vondroušová
7–6(7–4), 5–7, [10–1]
6. 25. března 2016 Le Havre, Francie antuka Sabrina Santamariová Georgina García Pérezová
Diāna Marcinkēvičová
6–2, 6–2
7. 1. dubna 2017 Pula, Itálie antuka Lina Gjorcheská Prarthana Thombareová
Eva Wacannová
6–2, 6–3
8. 15. dubna 2017 Pula, Itálie antuka Georgina García Pérezová Cristiana Ferrandová
Camilla Rosatellová
6–4, 6–3

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bernarda Pera na anglické Wikipedii.

  1. Bernarda Perová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220109a9. ledna 2022
  2. Bernarda Perová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20220109a9. ledna 2022
  3. David Kane. Lucky loser Pera powers past Konta [online]. WTA Tour, Inc., 2018-01-18 [cit. 2018-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Luboš Zabloudil, Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Kar. Plíšková vyhrála derby se Šafářovou. V osmifinále ji čeká další Češka Strýcová [online]. TenisPortal.cz, 2018-01-20 [cit. 2018-01-20]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.