Frank Wedekind
Benjamin Franklin Wedekind (24. července 1864, Hannover – 9. března 1918, Mnichov) byl německý dramatik a spisovatel. Bývá řazen k expresionismu, je považován za předchůdce epického divadla i absurdního dramatu. Jeho dramata často kritizovala předsudky své doby v oblasti sexuality.
Frank Wedekind | |
---|---|
Narození | 24. července 1864 Hannover |
Úmrtí | 9. března 1918 (ve věku 53 let) Mnichov |
Místo pohřbení | Lesní hřbitov v Mnichově |
Pseudonym | Hugo von Trenck |
Povolání | dramatik, spisovatel, novinář, scenárista, herec, divadelní herec, autor a básník |
Národnost | Němci |
Alma mater | Univerzita v Curychu Mnichovská univerzita Lausannská univerzita |
Témata | dramaturgie a cabaret |
Významná díla | Eroberung |
Manžel(ka) | Tilly Wedekind |
Děti | Pamela Wedekind Kadidja Wedekind |
Rodiče | Friedrich Wilhelm Wedekind a Emilie Wedekind-Kammerer |
Příbuzní | Donald Wedekind, Erika Wedekind, Armin Wedekind a Emilie Wedekind (sourozenci) Carola Regnier a Anatol Regnier (vnoučata) |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Jeho matka, Emilie Wedekind-Kammerer (1840–1916), byla Švýcarka, ve Švýcarsku proto pobýval v letech 1872–1884. Pracoval zde v reklamním oddělení firmy Maggi. Poté pracoval i v cirkuse, což ho přivedlo k hraní a zpívání v kabaretu Die elf Scharfrichter. Do něj vnesl satiru, čímž položil základy velké tradice německého satirického kabaretu výmarské éry. Za články v satirickém týdeníku Simplicissimus strávil devět měsíců ve vězení, za "urážku majestátu". Roku 1898 se stal dramaturgem a hlavním autorem známé scény Munich Kammerspiele. V premiérách svých her často hrál hlavní role. Karl Kraus hodně pomohl k prosazení jeho her ve Vídni.
Dílo
Jeho první divadelní hra Probuzení jara (Frühlings Erwachen) z roku 1891 vzbudila šok, neboť zobrazovala do té doby tabuizované jevy dospívání jako homosexuální experimenty, kolektivní masturbaci, sado-masochismus, znásilnění, potrat i sebevraždu.
K nejznámějším hrám patří Duch Země (Erdgeist) (1895) a Pandořina skříňka (Die Büchse der Pandora) (1904), které na sebe volně navazují a bývají někde shrnovány pod společný název Lulu (ten nese například stejnojmenná opera Albana Berga či album Lou Reeda a Metallicy k Wedekindově poctě).
Text básně Der Tantenmörder využila např. německá skupina In Extremo pro svou píseň Albtraum.
Jeho novela Mine-Haha oder Über die körperliche Erziehung der jungen Mädchen z roku 1903 byla dvakrát zfilmována, roku 2004 Lucile Hadžihalilovićovou (s Marion Cotillardovou v hlavní roli)[1], o rok později Johnem Irvinem (s Jacqueline Bissetovou).[2]
Posmrtně byl vydán jeho deník Die Tagebücher: ein erotisches Leben.[3]
Rodinná fotogalerie
- Jeho matka Emilie Wedekind-Kammerer (1840–1916)
- Jeho otec Friedrich Wilhelm Wedekind (1816–1888)
- Jeho sestra Erika Wedekind (1868–1944)
- Tilly Wedekind (1886–1970), roz. Newes, manželka Franka Wedekinda
- Frank Wedekind
Odkazy
Reference
Literatura
- Boa, Elizabeth. 1987. The Sexual Circus: Wedekind's Theatre of Subversion. Oxford and New York: Basil Blackwell. ISBN 0-631-14234-7.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Frank Wedekind na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Frank Wedekind
- Heslo v encyklopedii Britannica
- Profil na Cesky-jazyk.cz
- Biografie na Spartacus Schoolnet.uk
- Encyklopedické zdroje na Answers.com