Bádensko-Württembersko

Bádensko-Württembersko (německy: Baden-Württemberg) je jedna ze 16 spolkových zemí Německa. Zaujímá jihozápadní část státního území; hraničí se Švýcarskem a s Francií. Jak co do rozlohy (přes 35 000 km²), tak do počtu obyvatel (10,7 milionu) je třetí největší spolkovou zemí. Hlavním městem je historická württemberská metropole Stuttgart.

Bádensko-Württembersko
Baden-Württemberg

znak

vlajka
Geografie
Hlavní městoStuttgart
Souřadnice48°32′16″ s. š., 9°2′28″ v. d.
Rozloha35 751 km²
Časové pásmo+1
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel10 718 327
Hustota zalidnění299,8 obyv./km²
Jazykněmčina (úřední), alemánské dialekty
NáboženstvíŘímskokatolická církev (37 %), protestantství (34 %), islám (6 %)
Správa regionu
Nadřazený celekNěmecko
Druh celkuNěmecká spolková země
Podřízené celky4 vládní obvody s 35 zemskými a 9 městskými okresy
Vznik1952
Předseda vládyWinfried Kretschmann (Svaz 90/Zelení)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2DE-BW
Oficiální webwww.baden-wuerttemberg.de
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny
Bádensko a Württembersko před rokem 1945

Historické části

Bádensko-Württembersko se rozkládá převážně na území středověkého kmenového vévodství Švábska, ovšem severní část náležela ke kmenovému vévodství Franky. Dle pozdějšího historického členění zahrnuje tato spolková země historické země Bádensko, Württembersko a Hohenzollernsko.

Vznik současné spolkové země

Bádensko-Württembersko vzniklo dne 25. dubna 1952 sloučením tehdejších spolkových zemí Bádenska, Württemberska-Bádenska a Württemberska-Hohenzollernska na základě výsledků referenda v těchto spolkových zemích. Až do 31. srpna 1955 byl součástí této země zemský okres Lindau (Bodensee), náležející do roku 1945 k Bavorsku.

Politika
Ministerský předseda Winfried Kretschmann v zemském sněmu Bádenska-Württemberska (2013)

Spolková země Bádensko-Württembersko má zemskou vládu složenou z ministrů, kterým jsou podřízeni státní tajemníci a úřednický aparát. Šéfem vlády je ministerský předseda (Ministerpräsident). V Bádensku-Württembersku měl po roce 1945 tradičně převahu měšťansko-konzervativní politický směr. V zemském parlamentu měla od roku 1953 většinu Křesťanskodemokratická unie (CDU). Ztratila ji až v zemských volbách roku 2011, po kterých přešel úřad ministerského předsedy na Winfrieda Kretschmanna, politika strany Svaz 90/Zelení.

Ministerští předsedové Bádenska-Württemberska
Č. Jméno Narození/úmrtí Strana V úřadu od V úřadu do
1 Reinhold Maier 1889–1971 FDP/DVP 1952 1953
2 Gebhard Müller 1900–1990 CDU 1953 1958
3 Kurt Georg Kiesinger 1904–1988 CDU 1958 1966
4 Hans Filbinger 1913–2007 CDU 1966 1978
5 Lothar Späth 1937–2016 CDU 1978 1991
6 Erwin Teufel * 1939 CDU 1991 2005
7 Günther Oettinger * 1953 CDU 2005 2010
8 Stefan Mappus * 1966 CDU 2010 2011
9 Winfried Kretschmann * 1948 Svaz 90/Zelení 2011

Ministerský předseda let 1952-1953 Reinhold Meier zastupoval uskupení FDP/DVP (Freie Demokratische Partei/Demokratische Volkspartei), tedy Svobodná demokratická strana/Demokratická lidová strana. DVP posléze působila pouze ve Východním Německu (v Německé demokratické republice).

Kultura a školství

V Heidelbergu se nachází nejstarší univerzita v Německu, Univerzita Ruprechta Karla.

Galerie

Administrativní členění

Městské a zemské okresy
Mapa Bádenska-Württemberska s vyznačenými zemskými a městskými okresy

V Bádensku-Württembersku se nachází 9 městských okresů

Dále se dělí na 35 zemských okresů:

Města

Největší města Bádenska-Württnmberska dle počtu obyvatel v roce 2008:

  1. Stuttgart (591 550)
  2. Mannheim (307 640)
  3. Karlsruhe (283 959)
  4. Freiburg im Breisgau (214 716)
  5. Heidelberg (142 889)
  6. Heilbronn (121 416)
  7. Ulm (120 371)
  8. Pforzheim (118 805)
  9. Reutlingen (112 099)
  10. Esslingen (92 261)
  11. Ludwigsburg (87 703)
  12. Tübingen, Tubinky (83 310)
  13. Villingen-Schwenningen (81 921)
  14. Konstanz, Kostnice (80 980)
  15. Aalen (67 125)
  16. Schwäbisch Gmünd (61 391)
  17. Sindelfingen (61 241)
  18. Offenburg 58 769
  19. Friedrichshafen (58 058)
  20. Göppingen (57 836)
  21. Baden-Baden (54 454)
  22. Waiblingen (52 926)
  23. Heidenheim (49 784)
  24. Ravensburg (49 073)
  25. Rastatt (47 710)
  1. Lörrach (46 860)
  2. Albstadt (46 677)
  3. Böblingen (46 322)
  4. Leonberg (45 535)
  5. Singen (45 420)
  6. Fellbach (44 010)
  7. Filderstadt (43 731)
  8. Lahr/Schwarzwald (43 683)
  9. Weinheim (43 272)
  10. Bruchsal (42 911)
  11. Rottenburg am Neckar (42 899)
  12. Scheer (42 832)
  13. Bietigheim-Bissingen (42 022)
  14. Nürtingen (40 552)
  15. Kirchheim unter Teck (39 923)
  16. Schorndorf (39 323)
  17. Ettlingen (38 987)
  18. Leinfelden-Echterdingen (37 055)
  19. Schwäbisch Hall (36 660)
  20. Backnang (35 666)
  21. Sinsheim (35 366)
  22. Tuttlingen (34 960)
  23. Balingen (34 338)
  24. Kehl (34 330)
  25. Ostfildern (33 714)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.