Bílá růže

Bílá růže (německy Weiße Rose) byla nenásilná protinacistická skupina složená převážně z členů akademické obce Mnichovské university, která v letech 1942 a 1943 v Mnichově rozšiřovala letáky a antifašistická hesla. Odpor Bílé růže proti Hitlerovu režimu byl motivován morálně a křesťansky. Dohromady skupina vytvořila šest letáků poukazujících na zločiny nacismu proti Židům a okupovaným národům, které rozšířila v nákladu celkem přes 15 000 kusů. Tím vybízela Němce, aby si uvědomili závažnost těchto zločinů a projevili odpor vůči diktátorské vládě.[1]

Památník Bílé růže před univerzitou v Mnichově

Po odhalení činnosti skupiny úřady bylo v roce 1943 popraveno stětím šest jejích hlavních členů: 22. února studenti Sophie Schollová, její bratr Hans Scholl a Christoph Probst, 13. července student Alexander Schmorell a profesor Kurt Huber a 12. října student Willi Graf.[2]

Členové

Hlavními členy byli studenti Mnichovské univerzity: sourozenci Hans Scholl a Sophie Scholl, Alexander Schmorell, Willi Graf, Christoph Probs a učitel Kurt Huber. Základní skupině se dostávalo podpory od široké veřejnosti (zejména lidí ve věku kolem dvaceti let) a k „nepřímým“ členům řadíme i jména: Traute Lafrenzová, Liselotte Berndlová, Marie-Luise Jahnová, Falk Harnack, Katharina Schüddekopfová, Jürgen Wittenstein, Hubert Furtwängler, Wilhelm Geyer, Manfred Eickemeyer, Josef Söhngen, Heinrich Guter, Heinrich Bollinger, Helmut Bauer, Harald Dohrn, Hans Conrad Leipelt a Gisela Schertlingová.

Skupina se opírala především o morální hodnoty křesťanství, její členové však byli různého vyznání, luteráni i katolíci, a několik z nich mělo i jiné náboženské přesvědčení.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku White Rose na anglické Wikipedii.

  1. lub. Bílá růže nacistům nevoněla, její stoupenci skončili na popravišti [online]. ČT24, 2013-02-22 [cit. 2021-06-06]. Dostupné online.
  2. NOVOTNÁ, Šárka. Odbojáři z Bílé růže vnesli světlo do temnoty, zemřeli pod gilotinou [online]. Tiscali.cz, 2019-02-22 [cit. 2021-06-06]. Dostupné online.

Literatura
  • K trestnímu soudnictví ve Třetí říši: Tauchen, Jaromír. Vývoj trestního soudnictví v Německu 1933 - 1945. Brno : The European Society for History of Law, 2010. 182 s. ISBN 978-80-904522-2-0

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.