Rudolf Diesel

Rudolf Christian Karl Diesel (18. března 1858, Paříž30. září 1913, Lamanšský průliv) byl německý konstruktér a vynálezce, známý především díky svému motoru.

Rudolf Diesel
Rodné jménoRudolf Christian Karl Diesel
Narození18. března 1858
Paříž
Úmrtí30. září 1913 (ve věku 55 let)
Lamanšský průliv
Příčina úmrtíutonutí
Místo pohřbenímoře
BydlištěLondýn
NárodnostNěmci
Alma materTechnická univerzita Mnichov
Mnichovská univerzita
Povolánívynálezce, podnikatel, inženýr a esperantista
ZaměstnavateléSulzer
MAN
Oceněnímedaile Elliotta Cressona (1901)
National Inventors Hall of Fame
ChoťLouise Martha Diesel
DětiEugen Diesel
Hedwig von Schmidt
PříbuzníPaul Barnickel (synovec)[1]
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí

Narodil se v Paříži do rodiny bavorských vystěhovalců. Roku 1870 byla rodina přinucena odjet do Anglie, protože začala prusko-francouzská válka. Jistou dobu tedy žil v Londýně, odkud byl poslán do Augsburgu, rodného města svého otce, aby zde pokračoval ve studiu na průmyslové škole. Inženýrský diplom získal na technice v Mnichově.

Kariéra

Jako velmi schopný student byl představen Carlu von Lindemu, inženýrovi, který se specializoval na projektování a produkci chladicích zařízení. V roce 1880 začal pracovat v Lindeho pařížské firmě. Jeho úkolem bylo teoretické zdokonalení spalovacího motoru při využití Carnotova cyklu. Věnoval tomuto problému mnoho času, prováděl pokusy s použitím amoniaku jako paliva. V roce 1890 se stal inženýrem v Lindeho firmě v Berlíně.

Vylepšení spalovacího motoru

V dalším období pracoval na vylepšení spalovacího motoru. Výsledkem byl patent, který obdržel v roce 1892, v následujícím roce vydal pak tiskem práci Teorie a konstrukce ekonomického spalovacího motoru, vysvětlující podstatu jeho myšlenky. Jeho publikovaná práce zaujala Ottu Kellera, který již dříve publikoval princip fungování motoru, a tak se Diesel dostal do sporu s Kellerem. Po dlouhém vyjednávání se nakonec dohodl s Kellerem a nabídl mu jako kompenzaci 3000 německých marek ročně za poradenskou smlouvu, když Keller ustoupí od patentového sporu. Sám Diesel uznal, že myšlenku Kellera dotáhl do zdárného konce. Po urovnání sporu Diesel cestoval po celém světě a prodával licence na svůj motor, během krátké doby se tak stal milionářem. Několikrát odmítl nabídku námořnictva s odůvodněním, že jeho motor není k dispozici pro válečné účely. Diesel chtěl, aby jeho motor sloužil jako pohon pro obchodní plavidla.

Vynález vznětového motoru

Po neúspěšných pokusech se spalovacím motorem na uhelný prach začal vyrábět série stále lepších modelů s finanční podporou firmy Maschinenfabrik z Augsburgu. V roce 1897 zkonstruoval vysokotlaký spalovací pístový motor se samočinným zážehem, vyvolaným stlačením vzduchu do 3,5 Mpa. Byl to jeho největší úspěch. Tento typ vysokotlakého motoru, od té chvíle nazývaný Dieselův motor nebo jednoduše diesel, pracoval na tekuté těžké palivo (hnací olej). K zážehu paliva docházelo po jeho vytrysknutí do spalovací komory od zahřátého vzduchu v důsledku stlačení. V tomtéž roce se mu podařilo motor vylepšit tak, aby využíval tepelnou energii na 26 %, tedy dvakrát účinněji než v té době nejlepší parní stroj. Po dalších úpravách byl jeho motor roku 1900 vyznamenán na světové výstavě v Paříži Velkou cenou. Na základě tohoto úspěchu uzavřely s Dieselem smlouvu kodaňské loděnice. Roku 1911 byla v Kodani spuštěna na vodu loď Selandia se dvěma osmiválcovými čtyřtaktními Dieselovými motory, které sloužily spolehlivě až do roku 1942. Vysoké technické přednosti tohoto motoru a také použití nafty jako paliva způsobily jeho rychlé rozšíření v průmyslu a dopravě.

Poslední léta svého života věnoval Diesel konstrukci motoru pro potřeby mořeplavby, ačkoliv ho trápilo zdraví.

Smrt

Zemřel za nevyjasněných okolností při plavbě na lodi Dresden z Antverp do Anglie. Jeho tělo bylo nalezeno námořníky ve značném stádiu rozkladu, byl identifikován podle nalezených věcí. Spekulace o sebevraždě jsou spíše nepodložené a nepravděpodobné, jelikož Diesel nezanechal žádný dopis na rozloučenou. Byl ovšem neoblíben u zástupců německého císařského námořnictva, kteří se snažili získat technický náskok nad anglickým loďstvem, zatímco Diesel chtěl svým vynálezem pomoci lidstvu, které měl osvobodit od chudoby.[2]

Ocenění

Kromě samotného motoru se Dieselovým jménem běžně nazývá i palivo do něj používané (motorová nafta). Podle motoru si přezdívku Diesel zvolila řada sportovců, zápasníků apod., také akční hvězda Vin Diesel, módní značka Diesel aj.

28. července 1999 byla na počest Rudolfa Diesela pojmenována planetka hlavního pásu Diesel s katalogovým číslem 10093, kterou objevil 18. listopadu 1990 belgický astronom Eric Walter Elst na observatoři La Silla v Chile. Na jeho počest je od roku 1953 německým Institutem pro vynálezy udělována Medaile Rudolfa Diesela.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.