Jan Milíč Lochman

Jan Milíč Lochman (3. dubna 1922 Nové Město nad Metují - 21. ledna 2004 Basilej, Švýcarsko) byl český exilový protestantský teolog a filozof, duchovní Českobratrské církve evangelické a vysokoškolský pedagog.

Prof. ThDr. Jan Milíč Lochman
Narození3. dubna 1922
Nové Město nad Metují
Československo Československo
Úmrtí21. ledna 2004 (ve věku 81 let)
Basilej
Švýcarsko Švýcarsko
Alma materJiráskovo gymnázium Náchod (do 1941)
Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníteolog, spisovatel, vysokoškolský učitel, jáhen a spirituál
ZaměstnavateléEvangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy
Univerzita v Basileji
Českobratrská církev evangelická
OceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy (1998)
Nábož. vyznáníČeskobratrská církev evangelická
FunkceRektor University v Basileji (1981–1982)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Po maturitě (1941) studoval teologii, nejprve v pololegálních kursech Českobratrské církve evangelické, působil pak jako vikář a po druhé světové válce studoval dále na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě (KEBF), na univerzitě v St. Andrews a v Basileji, kde později také působil (viz níže). Doktorátu dosáhl roku 1948 na základě práce o americkém teologovi Reinholdu Niebuhrovi.

Habilitoval se prací o náboženském myšlení českého obrození, kde poukázal na náboženské kořeny českého osvícenství (1952).

V letech 1960-1968 působil jako profesor systematické teologie na KEBF v Praze. Přednášel hostovsky i na jiných předních univerzitách v Evropě a v USA.

Krátce učitelsky působil na Union Theological Seminary v New Yorku V letech 1968-1992 přednášel na univerzitě v Basileji; přednášel zde hostovsky a po invazi vojsk Varšavské smlouvy v Basileji zůstal. Od roku 1969 byl profesorem a dvakrát byl zvolen rektorem. Po roce 1989 zajížděl pravidelně do Československa i Česka. Patřil k význačným osobnostem ekumenického hnutí a křesťansko-marxistického dialogu.

Roku 1998 mu byl propůjčen Řád T. G. Masaryka III. třídy.

Hlavní díla

  • Theologie a filosofie (1958)
  • Theologie a náboženství – theologický pohled do dějin náboženství (1963)
  • Duchovní odkaz obrození – náboženské profily Dobrovský – Bolzano – Kollár – Palacký (1964)
  • Kristus oder Prometheus? (1972)
  • Das radikale Erbe (1972)
  • Wegweisung der Freiheit. Abriss der Ethik in der Perspektive des Dekalogs (1979; česky Desatero : směrovky ke svobodě: nástin etiky pod zorným úhlem Desatera, 1994)
  • Comenius (1982)
  • Unser Vater: Auslegung des Vaterunsers (Güterslohe 1988; česky Otče náš : křesťanský život ve světle modlitby Páně, Kalich 1993, překlad František Schilla)
  • Dekalog, Güterslohe 1979; česky: Desatero : Směrovky ke svobodě, překlad Bohuslav Vik, ISBN 80-7017-828-0, Kalich 1994
  • Das Glaubensbekentniss. Grundriss der Dogmatik im Anschluss an das Glaubensbekenntnis (1982; česky Krédo: základy ekumenické dogmatiky, 1996)
  • O smyslu křesťanských svátků, ISBN 80-7021-207-1 Vyšehrad Praha 1997; překlad Jindřich Slabý
  • Úděl boží ve světě (přednáška), Kalich Praha 1992
  • Oč mi v životě šlo: cesty českého teologa doma i do širého světa (2000)
  • Horlivost pro pravdu a tolerance / Ve jménu Boha všemohoucího! (2011) – dvě přednášky z Basileje z let 1981 a 1982

Odkazy

Literatura

  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 414.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 285.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.