August Brunšvicko-Wolfenbüttelský

August Brunšvicko-Lüneburský, kresba podle Anselma van Hulle (1717)

August se narodil na hradě Dannenberg jako sedmý a nejmladší potomek vévody Jindřicha Brunšvicko-Lüneburského. Jeho otec vládl lüneburskému knížectví od roku 1559 spolu se svým mladším bratrem Vilémem. O deset let později, po svém sňatku s Uršulou, dcerou askánského vévody Františka I. Sasko-Lauenburského, se však musel vzdát všech práv a nároků a byl odškodněn malým panstvám Dannenberg. Navíc dostával roční rentu a jeho potomci měli právo na dědictví v případě vymření brunšvicko-wolfenbüttelské linie.

August měl jako nejmladší dítě svých rodičů malé šance chopit se vlády na brunšvických statcích, a tak se soustředil na svá studia v Rostocku, Tübingenu a Štrasburku. Podnikl kavalírskou cestu po Itálii, Francii, Nizozemí a Anglii. Do Německa se vrátil ve 25 letech a usadil se v Hitzackeru, kde další tři desítky let žil s malým dvorem a pokračoval ve studiu.

Dědictví pro Augusto vzniklo uprostřed třicetileté války, kdy v roce 1634 zemřel bez dědiců poslední wolfenbüttelský kníže, vévoda Fridrich Ulrich Brunšvicko-Lüneburský. Po zdlouhavých a komplikovaných jednáních se svými zdráhavými příbuznými z rodu Welfů a po zásahu císaře Ferdinanda II. bylo nakonec dohodnuto, že by měl zdědit wolfenbüttelské knížectví August. Kvůli probíhající válce musel zůstat na zámku Dankwarderode v Braunschweigu a do svého sídla se mohl přestěhovat až v roce 1644. Brzy poté Augustus zavedl řadu vládních reforem a založil Bibliotheca Augusta. Po vestfálském míru v roce 1648 se wolfenbüttelské země pod jeho schopnou vládou z války rychle vzpamatovaly.

August ve své knihovně, kresba Conrada Buna, kolem 1650

August byl propagátorem němčiny jako jazyka literatury. Pod pseudonymem Gustavus Selenus napsal v roce 1616 knihu o hře v šachy, Das Schach- oder Königsspiel (Šachy nebo královská hra).

Vévoda zaměstnával jako učitele svých synů učence Justa Georga Schottelia; také vel aktivní korespondenci s Johannem Valentinem Andreaem, zakladatelem esoterického rosekruciánského hnutí. V roce 1632 se setkal s knížetem Ludvíkem I. Anhaltsko-Köthenským a připojil se k jeho literární společnosti Die Fruchtbringende Gesellschaft.

August zemřel ve Wolfenbüttelu 17. září 1666 ve věku 87 let. Jeho nástupcem se stal jeho syn Rudolf August.

Socha vévody Augusta na wolfenbüttelském tržišti.

V prosinci 1607 se osmadvacetiletý August oženil s o pět let starší Klárou Marií, nejstarší dcerou pomořanského vévody Bogislava XIII. Z manželství se narodily dvě mrtvé děti. Klára Marie zemřela v únoru 1623.

Několik měsíců po smrti první manželky se August v říjnu 1623 jako čtyřiačtyřicetiletý oženil s šestnáctiletou Doroteou, dcerou knížete Anhaltsko-Zerbstského. Z jedenáct let trvajícího manželství se narodilo pět dětíː

• Jindřich August Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1625–1627)
• Rudolf August Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1627–1704)
• Sibyla Uršula Brunšvicko-Lüneburská (1629–1671)
• Klára Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1632–1700)
• Anton Ulrich Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1634–1714)

Dorotea zemřela v září 1634 a August se v roce 1635 oženil s dvaadvacetiletou Alžbětou Žofií, nejstarší dcerou vévody Jana Albrechta II. Meklenburského. S ní měl August dvě dětiː

• Ferdinand Albrecht I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1636–1687)
• Marie Alžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská (1638–1687)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Augustus the Younger, Duke of Brunswick-Wolfenbüttel na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Selenus Gustavus na Wikimedia Commons

Předchůdce: Fridrich Ulrich

Brunšvicko-lüneburský vévoda Brunšvicko-wolfenbüttelský kníže August 1635–1666

Nástupce: Rudolf August