Alžběta Žofie Meklenburská
Alžběta Žofie Meklenburská (20. srpna 1613, Güstrow – 12. července 1676) byla brunšvicko-lüneburskou vévodkyní, německou básnířkou a skladatelkou.
Alžběta Žofie Meklenburská | |
---|---|
Brunšvicko-lüneburská vévodkyně Brunšvicko-wolfenbüttelská kněžna | |
Manžel | August Brunšvicko-Wolfenbüttelský |
Narození | 20. srpna 1613 Güstrow |
Úmrtí | 12. července 1676 |
Potomci | Ferdinand Albrecht I. Brunšvicko-Wolfenbüttelsko-Bevernský Marie Alžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská |
Dynastie | Meklenburská dynastie |
Otec | Jan Albrecht II. Meklenburský |
Matka | Markéta Alžběta Meklenburská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Narodila se jako nejstarší dcera meklenburského vévody Jana Albrechta II. a jeho první manželky Markéty Alžběty Meklenburské.
Učit se hudbě začala Alžběta na dvoře svého otce, kde byl orchestr známý pro používání skvělých anglických hudebníků jako byl William Brade. Když jejich dvůr v roce 1628 ohrožovala třicetiletá válka, odstěhovala se rodina do Kasselu, který mě také silnou hudební tradici. V roce 1635 se asi dvaadvacetiletá princezna stala třetí manželkou o třicet čtyři let staršího učeného brunšvicko-lüneburského vévody Augusta. Za asi třicet let manželství Alžběta Žofie porodila dvě děti:
- Ferdinand Albrecht I. Brunšvicko-Wolfenbüttelsko-Bevernský (22. května 1636 – 23. dubna 1687)
- Marie Alžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská (7. ledna 1638 – 15. února 1687)
Alžběta Žofie byla pověřena organizací dvorního orchestru a občas úzce spolupracovala s Heinrichem Schützem, který byl v roce 1655 jmenován kapelníkem. Možná s ním spolupracovala na áriích v jeho Theatralische neue Vorstellung von der Maria Magdalena.
Většina skladeb Alžběty Žofie jsou hymny nebo zbožné árie. Některé z nich byly v letech 1651 a 1667 publikovány. Ten vytištěný v roce 1651, Vinetum evangelicum, Evangelischer Weinberg, je považován za první hudbu vydanou ženou v Německu. Hrála také hlavní roli při pořádání velkých dvorních zábav, včetně maškarád, divadelních her a baletů, ke kterým občas psala libreta a hudbu. Její další zapojení do těchto zábav je nejasné. Dvě z jejích dramatických děl přežily: Friedens Sieg (1642, Braunschweig) a Glückwünschende Freudensdarstellung (Lüneburg, 1652).
Její nevlastní dcera Sibyla Uršula Brunšvicko-Lüneburská vynikala jako překladatelka a pisovatelka.
Alžběta Žofie ovdověla 17. září 1666. Svého manžela přežila o necelých deset let a zemřela 12. července 1676 ve věku 62 let.
Vývod z předků
Albrecht VII. Meklenburský | ||||||||||||
Jan Albrecht I. Meklenburský | ||||||||||||
Anna Braniborská | ||||||||||||
Jan VII. Meklenburský | ||||||||||||
Albrecht Braniborsko-Ansbašský | ||||||||||||
Anna Sofie Pruská | ||||||||||||
Dorotea Dánská | ||||||||||||
Jan Albrecht II. Meklenburský | ||||||||||||
Frederik I. Dánský | ||||||||||||
Adolf Holštýnsko-Gottorpský | ||||||||||||
Žofie Pomořanská | ||||||||||||
Žofie Holštýnsko-Gottorpská | ||||||||||||
Filip I. Hesenský | ||||||||||||
Kristýna Hesenská | ||||||||||||
Kristýna Saská | ||||||||||||
Alžběta Žofie Meklenburská | ||||||||||||
Magnus II. Meklenburský | ||||||||||||
Albrecht VII. Meklenburský | ||||||||||||
Žofie Pomořanská | ||||||||||||
Kryštof Meklenburský | ||||||||||||
Jáchym I. Nestor Braniborský | ||||||||||||
Anna Braniborská | ||||||||||||
Alžběta Dánská | ||||||||||||
Markéta Alžběta Meklenburská | ||||||||||||
Erik Johansson Vasa | ||||||||||||
Gustav I. Vasa | ||||||||||||
Cecílie Månsdotter | ||||||||||||
Alžběta Švédská | ||||||||||||
Erik Abrahamsson Leijonhufvud | ||||||||||||
Markéta Eriksdotter Leijonhufvud | ||||||||||||
Ebba Eriksdotter Vasa | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duchess Elisabeth Sophie of Mecklenburg na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alžběta Žofie Meklenburská na Wikimedia Commons
Brunšvicko-lüneburská vévodkyně Brunšvicko-wolfenbüttelská kněžna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Anna Žofie Braniborská |
1635–1666 Alžběta Žofie Meklenburská |
Nástupce: Kristýna Alžběta z Barby-Mühlingenu |